Komora: Řetězce by měly povinně zveřejňovat podíl potravin z ČR

Jídlo a pití

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Potravinářská komora chce do připravované novely zákona o potravinách prosadit, aby obchodní řetězce povinně zveřejňovaly údaje o podílu tuzemských potravin na svých pultech. Novinářům to dnes řekl...

prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. Potravináři se prý nechali inspirovat na Slovensku, kde tato praxe funguje necelý rok. Novelu označovanou za největší změnu potravinového práva v Česku od vstupu země do EU dnes projedná vláda. Potravináři chtějí podle Tomana návrh do zákona doplnit při projednávání ve Sněmovně.
    Obchodníci by podle šéfa potravinářů hlásili poměr zahraničních a domácích potravin ministerstvu zemědělství. "Ministerstvo zemědělství by tento seznam zveřejňovalo na svých webových stránkách a několikrát do roka by se prováděla aktualizace," uvedl Toman.
    "Mně to nevadí, nemáme s tím problém, na druhou stranu si myslíme, že to není řešení," řekl v reakci na návrh komory generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Český maloobchodní trh, na němž je příliš mnoho firem, je podle něj neefektivní. "Každý řetězec si musí vybrat, zda se bude profilovat třeba jako ten s největším podílem českých potravin," podotkl. Otázkou je podle něj také to, jak by bylo definováno, který výrobek je český, protože zejména u vícesložkových potravin to může být problém. Štrupl nicméně přiznal, že na Slovensku někteří obchodníci omezili odběr zboží od Hamé poté, co se začal původ jejich sortimentu zveřejňovat.
    Formou připomínek hodlá Potravinářská komora do novely protlačit také povinnost zveřejňování obsahu hlavní složky a jméno výrobce u pultového prodeje nebalených potravin a značení země původu u všech potravin. To se jí do původního návrhu prosadit nepodařilo. "Ministerstvem zemědělství je to považováno za opatření, které jde proti požadavkům na označování balených potravin," uvedl Toman.
    Slovenská novela, kterou se čeští potravináři inspirovali, je platná od začátku dubna. Slováci se tak k informacím dostanou v létě nebo na podzim. Zákon nově tamním obchodníkům přikazuje dát dvakrát ročně ministerstvu zemědělství údaje o podílu prodaných potravin podle země původu. Z údajů ministerstvo sestaví seznam, který obchodníci musí zveřejnit na svém webu a v prodejnách. "Ministerstvu zemědělství zatím nebylo nahlášeno zastoupení výrobků podle země původu. Když se tak stane, výsledky zhodnotíme do konce srpna," sdělilo dnes ČTK slovenské ministerstvo. Opatření se vztahuje na podnikatele s ročním obratem v kategorii potravin nad deset milionů eur (zhruba 260 milionů korun).
    Slovenští obchodníci při schvalování zmiňované novely upozornili, že není stanovena přesná definice slovenského výrobku. Ministr zemědělství Ľubomír Jahnátek v minulosti zvažoval, že za domácí potravinu bude až na výjimky označen výrobek, který se aspoň ze tří čtvrtin skládá ze vstupů vyrobených nebo dopěstovaných na Slovensku. Média tehdy připomněla, že tuto definici by splňovala i Coca-Cola, která se vyrábí také na Slovensku. Podle dřívějších průzkumů podíl potravin vyprodukovaných na Slovensku na pultech prodejen v zemi pod Tatrami loni klesl pod 50 procent.
    Návrh zákona, jímž se dnes zabývali čeští ministři, mimo jiné rozšiřuje kompetence ministerstva zemědělství, které je jeho předkladatelem, i na oblast veřejného stravování a zvyšuje postihy za klamání při prodeji potravin. S přesunem kompetencí nesouhlasí ministerstva zdravotnictví a financí. Legislativní náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek v úterý ČTK řekl, že na jednání vlády návrh odmítne. Vláda dnes projednávání novely přerušila, vrátí se k němu za týden.
    Potravinářská komora podle Tomana záměr rozšířit kompetence ministerstva zemědělství podporuje. "Myslíme si, že jde o významný legislativní počin, zvláště s těmi posledními aférami, s falšováním potravin, ať to bylo koňské maso nebo zdravotně závadné produkty z různých zemí," řekl Toman.
    Dosavadní sankce při výrobě a prodeji potravin do jednoho milionu korun za prohřešky administrativní povahy má vzrůst na tři miliony korun. Maximální pokuta za nedodržení požadavků jakosti či podmínky uchování se zvyšuje ze současných tří milionů na deset milionů korun. Pro nejtěžší prohřešky zůstává hranice na současných 50 milionech korun.
    "Tady si klademe otázku, jestli má smysl zvyšovat tyto sankce, když dosud nebyla nikdy uvalena ani současná nejvyšší sankce," uvedl Toman. Podle něho musí nyní dozorové orgány posuzovat, zda není výše pokuty pro prodejce či výrobce likvidační. Efektivnější by podle něj bylo při prvním prohřešku udělit pokutu ve stávající výši a následně a při opakovaném provinění uzavření provozu.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zdraví » Zdraví

» Zdraví » Jídlo a pití