Ludmila Brožová-Polednová zůstane ve vězení, soud zamítl její žádost - Krimi - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Krimi

Ludmila Brožová-Polednová zůstane ve vězení, soud zamítl její žádost

Ikona

9. března 2010, 10.58 | HRADEC KRÁLOVÉ | Bývalá komunistická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová, která se podílela na justiční vraždě Milady Horákové, zůstane ve vězení. Soud zamítl její žádost o přerušení trestu, řekl v úterý dopoledne mluvčí Krajského soudu v Hradci Králové Aleš Korejtko. "Důvody verdiktu soud sdělí, jakmile bude rozhodnutí doručeno oběma stranám," uvedl mluvčí Korejtko.

 

Proti verdiktu soudu je možné podat do tří dnů stížnost, která však nemá odkladný účinek. Jinými slovy: Brožová - Polednová zatím nadále zůstane ve vězení.

Plzeňský advokát Ludmily Brožové-Polednové Vladimír Kovář požádal soud v Hradci Králové o přerušení šestiletého trestu pro svoji klientku. Zjistilo se totiž, že na Brožovou-Polednovou se vztahují hned tři amnestie prezidentů z let 1953, 1955 a 1990. Každá z nich by měla Brožové-Polednové zkrátit trest o dva roky.

Na věc se přišlo až nyní zřejmě proto, že spis ležel na soudu v Praze a královéhradecký soud ve věci rozhoduje proto, že věznice ve Světlé nad Sázavou, ve které si bývalá prokurátorka trest odpykává, spadá pod judikaturu právě hradeckého soudu. Proti rozhodnutí ovšem podalo Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové stížnost, a rozhodnutí tak není pravomocné. Verdikt bude muset vynést Vrchní soud v Praze.

Devětasedmdesátiletou Brožovou-Polednovou poslal do vězení na šest let pražský městský soud ve spojení s rozsudkem pražského vrchního soudu v roce 2008. Seniorka prostřednictvím svého advokáta podala žádost o přerušení trestu ze zdravotních důvodů s tím, že nemá ve vězení zajištěnou dostatečnou péči o nemocné. Žádost v červenci 2009 Krajský soud v Hradci Králové zamítl a jeho rozhodnutí v srpnu potvrdil pražský vrchní soud.

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Podílela se na zatčení právničky a demokratické političky Milady Horákové a jejím odsouzení k trestu smrti v roce 1950. Podle tehdejší obžaloby Horáková připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími 'zrádci režimu' a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s ní tehdejší soud udělil trest smrti i dalším dvěma lidem z celkem 12 obžalovaných.

Tématické zařazení:

 » Krimi