Sazka by v insolvenci podle Žižlavského z ASIS nesměla vyplácet peníze výhercům ani svazům - Finance - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Finance

Sazka by v insolvenci podle Žižlavského z ASIS nesměla vyplácet peníze výhercům ani svazům

Ikona

16. ledna 2011, 15.21 | PRAHA | Loterijní společnost Sazka by v případě vyhlášení insolvence nesměla vyplácet peníze výhercům, nedostalo by se ani na akcionáře, tedy sportovní kluby. Tvrdí to předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců (ASIS) Michal Žižlavský. Realitní magnát Radovan Vítek, který vlastní pohledávky za Sazkou za takřka 1,5 miliardy korun, v pátek uvedl, že na ni v pondělí 17. ledna podá insolvenční návrh. Tehdy totiž vyprší třicetidenní lhůta po splatnosti většiny těchto pohledávek.

 

Už samotný návrh na insolvenční řízení má právní účinky, které by největší české sázkové společnosti mohly způsobit vážné problémy. „Dlužník nesmí provádět činnosti vybočující z běžných obchodní činností. Nesmí ani upřednostňovat jednoho věřitele před druhým. A v neposlední řadě nesmí ani vyvádět majetek a snižovat hodnotu pohledávek,“ vyjmenovává povinnosti dlužníka Žižlavský.

Insolvence by se tak nejspíš negativně dotkla i hlavního byznysu Sazky, tedy sázek. „Vyplácení sázek by mohl například zakázat soud předběžným opatřením na žádost věřitele. Pokud by se navíc dlužník dobrovolně rozhodl, že tyto peníze (výhercům – pozn. red) vyplácet nebude, tak by výherci svou výhru museli přihlásit do insolvenčního řízení jako jednu z pohledávek. Ta by ale nebyla přednostní, takže v případě nedostatečného majetku dlužníka by dostali jen poměrnou část. Například při majetku pokrývajícím deset procent všech dluhů by nedostali ani deset procent výhry, s ohledem na náklady insolvenčního řízení,“ soudí odborník na insolvenční právo Žižlavský.

Podle něj by se to mohlo týkat nejen milionových výher, ale i těch menších. Všichni výherci by totiž byli v režimu věřitelů v insolvenčním řízení. Po podání insolvenčního návrhu navíc nemohou věřitelé svou pohledávku uplatnit jinak, než právě v insolvenčním řízení. Nemohou se tedy domáhat vyplacení svých pohledávek ani žalobou či například exekucí.

Vyplacení peněz se však může velmi protáhnout. Lhůta pro podání pohledávek totiž běží po celou dobu insolvenčního řízení a skončí až 30 dnů po vyhlášení úpadku. „V případě, že návrh na insolvenci podá věřitel, tak celé insolvenční řízení může trvat měsíce,“ upozorňuje Žižlavský. Pokud by totiž Sazka tvrdila, že v úpadku není, soud by zahájil důkazní řízení, jestli to tak je, nebo ne.

Ani po vyhlášení úpadku nemají věřitelé, a tedy i případní výherci vyhráno. Teprve insolvenční správce určený v rozhodnutí o úpadku určí, která pohledávka je oprávněná, a která ne.

Jisto mají ale akcionáři Sazky, tedy sportovní svazy. Ti by nakonec odešli úplně s prázdnou. „Platby akcionářům, například dividendy a podobně, by došly na řadu až úplně nakonec. Vycházíme-li z předpokladu, že dlužník nemá dostatek majetku k pokrytí všech dluhů, tak by akcionáři nedostali vůbec nic,“ doplňuje šéf insolvenčních expertů.

O dalším osudu Sazky by nakonec místo současných vlastníků rozhodl soud a určený insolvenční správce. Jeho role by mohla být dvojí. Buď by soud vyhlásil na společnost konkurz a insolvenční správce by v něm prodal veškerý majetek dlužníka. Z toho by pak zaplatil pohledávky dlužníků či jejich poměrnou část. „Druhou možností je reorganizace, která však trvá déle a navíc ji musí schválit věřitelé. V takovém případě by se společnost reorganizovala tak, aby byli věřitelé pravidelně vypláceni z výnosů činnosti dlužníka, případně též z prodeje jeho majetku,“ vysvětluje Žižlavský.

Pro současné vedení Sazky by však vyhlášení insolvence po Vítkově návrhu mohlo mít i trestně-právní dopad. Pokud by soud shledal, že k vyhlášení insolvence na Sazku byly objektivní důvody, měl by stávající management sázkové společnosti velké problémy. „Dlužník má v případě platební neschopnosti zákonnou povinnost požádat o insolvenci. Pokud tak neučiní, může vzniknout trestně-právní odpovědnost za nezákonné zvýhodnění věřitele, když jednomu věřiteli platí a druhému ne,“ dodává Žižlavský. Za to hrozí až osm let ve vězení.

Tématické zařazení:

 » Finance