Ústavní soud odročil jednání na 3. listopadu - Politika - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Politika

Ústavní soud odročil jednání na 3. listopadu

Ikona

27. října 2009, 15.24 | PRAHA | Ústavní soud v úterý po veřejném slyšení ve věci stížnosti senátorů na Lisabonskou smlouvu odročil jednání na úterý 3. listopadu. Plénum soudců se musí před finálním rozhodnutím ještě poradit, uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Ústavní soud ke stížnosti vydá konkrétní rozhodnutí až po mimořádné Evropské radě, jež se koná na konci října.

 

Summit se přitom bude zabývat výjimkou, kterou pro Českou republiku požaduje prezident Václav Klaus, nebo možnostmi pro ustanovení nové Evropské komise, která ovšem podle stávajících pravidel může vycházet pouze ze smlouvy z Nice, nikoli z Lisabonské smlouvy.

Dopoledne si ústavní soudci vyslechli doplnění stížnosti od navrhovatelů nebo otázky, které vůči soudu vznesl prezident Václav Klaus. Rychetský na další body, které senátoři Ústavnímu soudu předložili, reagoval vyjádřením, že jednání senátorů lze považovat takřka za obstrukční. "Tento postup je na pokraji obstrukčního jednání," řekl Rychetský. To však senátor Jiří Obelfalzer (ODS) popřel. "V žádném případě nejde o obstrukci. My prostě chceme, aby se to prozkoumalo důkladně," řekl novinářům po přerušení jednání.

Rychetský se taktéž pozastavil nad tím, že právní zástupce prezidenta Aleš Pejchal vznesl vůči soudcům dotazy. Ústavní soud přitom nemá kompetenci na dotazy ústavních ani jiných orgánů odpovídat, upozornil Rychetský. "Takzvaná výkladová kompetence Ústavnímu soudu České republiky svěřena nebyla," upozornil Rychetský a připomněl, že tuto kompetenci měl naposledy česko-slovenský federální soud.

Pejchal za Klause vznesl na soudce celkem pět dotazů. Ty se týkaly především toho, zda i po přijetí Lisabonské smlouvy zůstane Česká republika svrchovaným státem, zda Evropská unie zůstane mezinárodní organizací, na níž lze přenášet pravomoci státních institucí nebo zda by se k Lisabonské smlouvě neměli stejně jako k přístupové dohodě vyjádřit občané v referendu.

Odpoledne přednesli Oberfalzer za skupinu senátorů, advokát Pejchal za prezidenta a ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle za vládu své závěrečné řeči.

"Evropská unie musí prioritně stavět na tom, že je společenstvím svrchovaných zemí," zdůraznil Oberfalzer s tím, že Lisabonská smlouva zcela odporuje článku 1 Ústavy ČR, který definuje Česko jako suverénní, demokratický, právní stát. Senátor následně vyzdvihl, že definování pravomocí unijních institucí je v Lisabonské smlouvě velmi vágní. Senátorům vadí rovněž to, že některé pravomoci se členským zemím zcela odebírají. "Výlučné prvky jsou federativním prvkem a staví členské země do podřízeného postavení," komentoval Oberfalzer a připomněl, že i německý ústavní soud rozhodl, že některé pravomoci státu jsou prostě nepřenosné.

Finálně Oberfalzer navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil vymezení vázaného mandátu, které stanovuje, že souhlas mohou komory parlamentu učinit také mlčky, a to tak, že se do šesti měsíců k věci týkající se záležitostí Evropské unie jinak nevysloví. "Celková lhůta šest měsíců nemusí stačit pro obtížnost věci nebo také pro případ obstrukcí," řekl.

Pejchal odcitoval vyjádření Václava Klause: "Lisabonská smlouva není pouze právně-technickým dokumentem. Znamená posun k větší centralizaci a oslabení pozice členských států. Lisabonská smlouva podle názoru skupiny senátorů, mnoha odborníků, veřejnosti i mého, znamená vzdání se atributů znamenajících suverenitu státu."

Füle zopakoval argumenty kabinetu proti jednotlivým bodům stížnosti senátorů a vymezil se také proti pochybnostem, které značily otázky, jež soudcům položil Klaus. "Nynější stav není u mnohostranných mezinárodních smluv udržitelný," řekl místopředseda vlády. Füle zdůraznil, že pokud Ústavní soud potvrdí soulad Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR, mělo by dojít k bezodkladnému dokončení ratifikace. "V každém případě by však měla být stanovena procedurální pravidla, která by napříště v podobných situacích předešla obstrukcím," dodal Füle.

Lisabonská smlouva reaguje především na rozšíření Evropské unie. Po svém chválení by měla výrazně zjednodušit rozhodovací procesy v rámci sedmadvacítky. Smlouva vstoupí v platnost poté, co ji ratifikuje všech 27 členských států. Česká republika je poslední zemí unie, jež proces ještě nedokončila. Smlouvu opakovaně napadl u Ústavního soudu Senát, výhrady k ní má i český prezident.

Tématické zařazení:

 » Politika