Zajímavosti
Focus: Lesk a bída perestrojky – odstrčený a nemilovaný Gorbačov slaví 80. narozeniny
Ikona
2. března 2011, 08.42 | Poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov ve středu oslaví 80. narozeniny. Žádné honosné ceremonie jej ale ve vlasti nečekají, pro Rusy navždy zůstane symbolem rozpadu Sovětského svazu a debaklu, který po něm následoval. Měsíc před Gorbačovovým výročím Rusko vzpomínalo na nedožité 80. narozeniny svého prvního prezidenta Borise Jelcina. V rámci veřejných oslav stávající šéf Kremlu Dmitrij Medveděv odhalil Jelcinův pomník v Jekatěrinburgu.
Gorbačov se však sochy na svou počest letos nejspíš od Rusů nedočká. Zatímco Západ jej vnímá jako bojovníka za lidská práva, pro Rusko je člověkem, který zničil kdysi mocné sovětské impérium.
Není proto náhoda, že největší narozeninové oslavy jej čekají nikoli v Moskvě, ale v Londýně, kde se 30. března pořádá v Albert Hall koncert na jeho počest. Zúčastní se ho mimo jiné i americká herečka Sharon Stoneová nebo britský zpěvák Bryan Ferry.
Po příchodu Gorbačova k moci v roce 1985 Sovětský svaz změnil svou zahraničněpolitickou rétoriku. Konfrontaci nahradil smířlivý tón a navázání užších diplomatických vztahů se západními politickými špičkami včetně německého kancléře Helmuta Kohla nebo amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Britská Železná lady Margaret Thatcherová dokonce kdysi prohlásila: „Mám ráda Gorbačova. Dá se s ním jednat.“
Čím víc se však Gorbačov snažil uvolňovat režimní restrikce, tím více se dostával na okraj politického dění, a v době, kdy Sovětská svaz definitivně zanikl, byl už v podstatě politickou mrtvolou.
Ve snaze modernizovat SSSR prostřednictvím reformních projektu perestrojky a glasnosti Gorbačov rozpoutal síly, které nebyl schopný ovládat. O další politickou kariéru Gorbačova nepřipravilo jen bouřlivé období ruských dějin, ale i jeho vlastní neprůbojnost a nerozhodnost.
Definitivní tečkou se stal pro Gorbačova srpnový puč v roce 1991, kdy se skupina konzervativních sovětských funkcionářů spolu s KGB pokusila o převrat. Zatímco Gorbačovův odpůrce Boris Jelcin vzdoroval pučistům z tanku před Bílým domem, dnešním sídlem ruské vlády, a vysloužil si tím velkou pozornost médií, Gorbačov zůstal v izolaci na Krymu.
Po návratu z krymského Farosu do Moskvy sice vydržel ve funkci prvního a zároveň posledního sovětského prezidenta ještě několik měsíců, faktickou moc ale už držel ve svých rukou Jelcin, který se o něco později stál prvním ruským prezidentem.
Pád Gorbačova a Sovětského svazu v datech
BŘEZEN 1985: Po smrti Konstantina Černěnka je Gorbačov jmenován tajemníkem sovětské komunistické strany (KSSS).
ŘÍJEN 1985: Gorbačov představuje svůj plán na ekonomickou liberalizaci, známý jako perestrojka (přestavba).
BŘEZEN 1986: Komunistická strana na svém 27. sjezdu schvaluje Gorbačovův projekt. Gorbačov zároveň ohlašuje zahájení glasnosti, politiky otevřeného pohledu na komunistickou minulost a minimálního potlačování svobod slova a informací. Stará garda příznivců Leonida Brežněva zůstává stranou.
DUBEN 1986: Po výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl čelí Gorbačov nejhorší civilní jaderné katastrofě v dějinách lidstva.
PROSINEC 1986: Disidentovi a nositeli Nobelovy ceny Andreji Sacharovovi je dovoleno vrátit se do Moskvy po sedmi letech nuceného exilu.
ŘÍJEN 1987: Boris Jelcin, který později usedne do křesla prvního ruského prezidenta, je kvůli stranickým sporům s Gorbačovem odstraněn z funkce předsedy moskevské KSSS.
PROSINEC 1987: Třetí schůzka Gorbačova a amerického prezidenta Ronalda Reagana vyústí v podepsání Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu, která přispěla ke snížení napětí mezi SSSR a USA.
ŘÍJEN 1988: Gorbačov je zvolen předsedou prezídia Vrchní rady SSSR, ponechává si ale zároveň funkci šéfa KSSS.
ÚNOR 1989: Poslední sovětští vojáci opouštějí Afghánistán. Končí tak desetiletá válka, která podkopala ekonomiku a prestiž Sovětského svazu.
KVĚTEN 1989: Gorbačov se stává předsedou Vrchní rady SSSR.
LISTOPAD 1989: Pád Berlínské zdi předznamenává kolaps železné opony, která rozdělovala Evropu od druhé světové války.
BŘEZEN 1990: Gorbačov se stává prvním a zároveň posledním prezidentem SSSR.
ŘÍJEN 1990: Gorbačov získává Nobelovu cenu za mír.
SRPEN 1991: Puč organizovaný konzervativně naladěnými komunistickými funkcionáři, armádou a KGB, jehož cílem je zbavit Gorbačova vlády. Pokus o převrat využívá ve svůj prospěch Jelcin, který se staví konzervativcům na odpor.
PROSINEC 1991: Gorbačov rezignuje na funkci prezidenta. O několik dní později zaniká SSSR.
Ikona |
Tématické zařazení:
Souhlasíte s přijetím eura?
42.6% |
||
| ||
27.7% |
||
| ||
15% |
||
| ||
14.7% |
||
| ||
Politika
-
První trojstranné jednání českého Senátu se Saskem a Bavorskem- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti
Městská policie získala pět nových vozidel
