Dosažení úrovně vzdělání ve Finsku by nám přineslo 15 bilionů korun - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Zajímavosti

Dosažení úrovně vzdělání ve Finsku by nám přineslo 15 bilionů korun

Ikona

1. března 2011, 09.08 | ČESKÁ REPUBLIKA | Kdyby Česká republika dosáhla stejné gramotnosti patnáctiletých, jaká je ve Finsku, znamenalo by to v následujících 80 letech příspěvek ve výši čtyřnásobku českého HDP, tedy kolem 15 bilionů korun. Vyplývá to ze studie Národní ekonomické rady vlády (NERV). Vazba mezi vzdělaností populace a HDP však naráží na politický cyklus. Zatímco poslanci jsou v Česku voleni na čtyři roky, dopady reformy například základního školství se začnou objevovat přibližně za dvacet let.

 

Kromě tohoto problému je ze studií patrné, že úroveň gramotnosti patnáctiletých dětí v posledních deset letech v Česku značně poklesla.

I z toho důvodu je podle NERV nutné změnit dosavadní úhel pohledu a pohlížet na investice do předškolní výchovy jako na efektivní strategii podpory dlouhodobého ekonomického růstu. Tato výchova však nesmí být selektivní. "Investice do kvalitní výchovy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí také výrazně snižuje budoucí sociální náklady," stojí ve zprávě NERV.

Hlavní autor části studie o konkurenceschopnosti, která se týká vzdělání, ekonom Daniel Münich během své prezentace také několikrát zdůraznil, že pohled, který studie přináší, je především ekonomický.

S tím souvisí i výše řečené. Pokud se totiž podaří sociálně vyloučené děti lépe integrovat do normální společnosti, znamená to z ekonomického pohledu v prvé řadě větší objem kvalifikované pracovní síly a nižší státní výdaje na sociální dávky. Touto optikou se podpora vzdělání jeví jako smysluplná investice do budoucna.

S tímto vnímáním vzdělání je však česká realita podle všeho ve značném rozporu. V analýze silných a slabých stránek dramaticky převažují stránky slabé. Nekvalitní monitoring kvality výsledků vzdělávací soustavy vede k tomu, že tvůrci vzdělávací politiky často ani netuší, jaké podklady pro tvorbu svých rozhodnutí potřebují. Nehledě na to, že i kdyby to věděli, není často možné tyto podklady získat. Tento nedostatek logicky generuje celou řadu dalších problémů.

Mezi klady NERV zařadil fakt, že máme jen minimální míru předčasných odchodů ze škol. Je zde však otázka, jestli to není spíše o držení žáků ve škole za každou cenu bez tvorby přidané hodnoty. Máme zde také silnou tradici odborného vzdělávání, na kterou je možné navázat.

"Zaměstnavatelé mají právo od vzdělávacího systému očekávat, že absolventi budou učenliví, ochotní se učit a budou mít dostatek šířeji použitelných dovedností a kompetencí, aby jejich zaučení nebylo dlouhé a nákladné," uvádí zpráva.

"V praxi však člověk po opuštění školy zná Mendělejevovu tabulku prvků, ví, kdo je prezident a jak se volí, ale nikdy neslyšel o živnostenském oprávnění nebo o tom, jak se platí daně," poznamenal k tomuto tématu šéf skupiny NERV pro konkurenceschopnost profesor Michal Mejstřík.

Na školách totiž přetrvává klasická výuka, která je zaměřená zejména na kumulaci znalostí. Objem poznatků je však již takový, že není možné jej psychickou kapacitou vůbec obsáhnout. "Ze škol se již dávno ztratilo (pokud tam kdy bylo) povědomí, že znalosti faktů mají být spíše než výsledkem memorování vedlejším produktem procesu poznávání souvislostí," uvádí zpráva.

Tento přístup se objevuje v celém českém vzdělávacím systému. Například vysoké školy jsou podle názoru NERV často spíše generátorem osvědčení, a ne ručitelem za kvalitu vzdělání. Malý prostor je věnován kritickému, analytickému a kreativnímu myšlení a také vyjadřovacím a prezentačním dovednostem.

Celkově lze říct, že české školství ze studie NERV nevyšlo nejlépe. Dobrou zprávou je, že se nejedná o neřešitelné problémy. V prvé řadě je třeba upravit a místy nově vytvořit systém monitoringu. Bez něho nebude možné dlouhodobě funkční vzdělávací systém vytvořit.

Pokračovat by se mělo i v projektu státních maturit. Členové NERV však nabádají k opatrnosti. Nesmí vzniknout motivace škol k tomu, aby výuku zredukovaly jen na testované oblasti, případně aby vytlačovaly slabší žáky, pokud by úspěšnost v maturitách byla přímo navázána na systém financování. Při přípravě státních maturit NERV navrhuje inspiraci v různých zahraničních zemích.

Samozřejmostí by mělo být zavedení školného. Tento krok však musí být provázen vznikem půjček pro studenty, aby nedocházelo k ostrakizaci nízkopříjmových skupin populace. Dalším krokem by mohlo být omezení povinné výuky jazyků jen na angličtinu a ušetřený čas věnovat matematice a zvyšování finanční a právní gramotnosti.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti