Focus: Svět si připomíná 66. výročí osvobození Osvětimi - Den památky obětí holocaustu - Zajímavosti

Zajímavosti

Focus: Svět si připomíná 66. výročí osvobození Osvětimi - Den památky obětí holocaustu

Ikona

27. ledna 2011, 10.13 | Desítky států si ve čtvrtek připomínají Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Stranou tentokrát nezůstává ani Írán, byť jeho prezident Mahmúd Ahmadínežád existenci holocaustu popírá. Hlavní vzpomínková ceremonie se uskuteční ve čtvrtek v newyorském sídle Organizace spojených národů. Podklady k výročí v textové i filmové podobě obdržela jednotlivá centra OSN v 63 členských státech a to překvapivě včetně středisek v Teheránu, Káhiře nebo Bejrútu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v předvečer výročí vyzval svět, aby odsoudil chování úhlavního nepřítele Izraelců – Íránu. Tamní vládu označil za "režim ajatolláhů" podněcující novou "genocidu" proti Židům.

Íránský vůdce veřejně popírá holocaust a označuje jej za "mýtus".

OSN prohlásila 27. leden za Mezinárodní den památky obětí holocaustu v roce 2005. V tento den v roce 1945 osvobodila armáda Sovětského svazu největší nacistický koncentrační tábor v polské Osvětimi.

O zvěrstvech, které nacisté páchali na Židech, existuje velké množství záznamů. Světově nejpoužívanější internetový vyhledávač Google ve spolupráci s izraelským národním muzeem holocaustu Jad Vašem vytvořil k výročí vůbec největší digitální archív fotografií a dokumentů souvisejících s holocaustem.

Lze jí nalézt na internetovém portálu židovského památníků a obsahuje přes 130 tisíc fotografií ve vysokém rozlišení stejně jako dokumenty, které se týkají obětí holocaustu.

Koncentrační tábor v Osvětimi (německy Auschwitz) byl založen na rozkaz Heinricha Himmlera 27. dubna 1940. První vězni – většinou Poláci – tam přišli v červnu 1940. Vítal je nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) nad hlavní branou osvětimského tábora. V březnu 1941 zde již bylo více než 10 tisíc vězňů.

Ve stejné době se na další Himmlerův rozkaz vedle tohoto tábora začal stavět druhý tábor, Osvětim II – Birkenau. O rok později, v březnu 1942, byl v blízkých Monovicích postaven tábor Osvětim III, nazývaný též Buna Monovice.

K Osvětimi náleželo celkem 45 dalších táborů, kde byli vězni nuceni pracovat v továrnách a zařízeních německých firem. V táboře také působili nacističtí doktoři včetně neblaze proslulého Josefa Mengeleho, kteří na vězních prováděli pokusy a experimentovali i se sterilizací židovských žen. Pokusům neušly ani děti, především dvojčata.

Himmler dal v létě 1941 veliteli osvětimského tábora Rudolfu Hössovi příkaz vybudovat v Osvětimi zařízení na masové vyvražďování Židů. První plynová komora byla zřízena v Osvětimi I a v září 1941 poprvé vyzkoušena s jedem cyklon B.

Později byly v Osvětimi – Birkenau postaveny čtyři velké plynové komory, které byly maskovány jako sprchy, aby mezi vězni nedocházelo k panice. Denně v nich mohlo být zavražděno až šest tisíc lidí – nacistické "konečné řešení židovské otázky".

V osvětimském koncentračním táboře bylo také 50 tisíc československých občanů.

S blížícím se koncem války se nacisté obávali postupující Rudé armády, a proto na konci roku 1944 začali s likvidací a evakuací Osvětimi. Na Himmlerův rozkaz byly plynové komory a krematoria zničeny. V lednu 1945 nacisté poslali na pochody smrti 58 tisíc vězňů, 15 tisíc z nich zahynulo.

Osvobození se v Osvětimi nakonec 27. ledna 1945 dočkalo jen 7650 vězňů - zemřelo kolem 1,5 milionu lidí, většinou Židů.

Valné shromáždění Organizace spojených národů na svém 60. zasedání 1. listopadu 2005 jednomyslně přijalo rezoluci číslo 60/7, která 27. leden – den osvobození Osvětimi – stanovila jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti