Focus: Po 178 letech se otevře krypta kostnice v Kutné Hoře

Zajímavosti

Ikona

26. ledna 2011, 08.40 | KUTNÁ HORA | Odborníci otevřou kryptu kostnice v Kutné hoře. Naposledy se tak stalo v roce 1833, informoval místostarosta Kutné Hory Karel Koubský. Odborníci chtějí prozkoumat zejména podloží kostnice, které způsobuje postupné vyklánění památky ze své osy. "Domníváme se, že právě dodatečné vytvoření krypty způsobuje tyto statické problémy. Průzkum prostoru by nám tyto domněnky mohl potvrdit," řekl Koubský.

Podle dosavadních studií se totiž zdá, že do prostoru krypty se propadá materiál, který svou tíhou kostnice vytlačuje.

"Kostnice byla postavena už ve čtrnáctém století, kryptu tam ale vytvořil až Santini o několik staletí později. Právě to mohlo způsobit problémy se statikou," vysvětlil Koubský, který dříve pracoval v kanceláři Římskokatolické farnosti Sedlce a Kutné Hory, která kostnici zčásti spravuje.

Do prostoru barokní krypty člověk vkročil naposledy v roce 1833, vědci proto chtějí prostor také důkladně zdokumentovat.

Podrobné záznamy o prostoru pod kostnicí neexistují, tým odborníků proto při vstupu do krypty může čekat řada překvapení. "Spekulovat o tom, co v prostoru objevíme, je v tuto chvíli zbytečné, pravděpodobně to budou hlavně kosti," řekl Koubský. I kosterní ostatky však mohou být pro archeology zajímavé, údajně by v kryptě mohly být například kosti popravených kutnohorských konšelů.

Cílem otevření krypty není samotné zkoumání jejího obsahu. Celá akce se připravila zejména proto, aby bylo možné v budoucnu začít s opravou památky, otevření a průzkum krypty je potom prvním krokem. "Po rekonstrukci přilehlé katedrály jsme se rozhodli připravit také plán oprav kostnice. Součástí toho je pak průzkum krypty a zjištění původu problémů se statikou," vysvětlil Koubský.

Kostnice v v Kutné Hoře byla postavena před rokem 1320. Původně měla nad lodí vysokou valbovou střechu bez štítu a západní věžice ukončené ve tvaru luceren, ve kterých hořelo věčné světlo.

Její dnešní podoba je výsledkem barokních úprav provedených Janem Blažejem Santinim na počátku 19. století. Autorem unikátní výzdoby z lidských kosterních pozůstatků byl pravděpodobně řezbář František Rint. Unikátní je například dominantní masivní lustr zdobený všemi kostmi lidského těla, stejně jako kříž, kalichy, monstrance nebo erb rodu Schwarzenbergů. Odhady hovoří o tom, že výzdoba v kostnici je tvořena ostatky až 40 000 lidí.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti