Focus: Češi si připomínají 800 let od narození sv. Anežky České - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Zajímavosti

Focus: Češi si připomínají 800 let od narození sv. Anežky České

Ikona

19. ledna 2011, 13.07 | V lednu uplyne 800 let od narození jedné z patronek země, svaté Anežky České. O její kanonizaci usilovala už Eliška Přemyslovna a Karel IV., ale neměli úspěch, teprve roku 1874 byla Anežka prohlášená za blahoslavenou a 12. listopadu 1989 ji papež Jan Pavel II. svatořečil. Anežka se narodila jako nejmladší z dětí Přemysla Otakara I. a jeho druhé ženy Konstancie Uherské. Ve třech letech ji rodiče spolu s její o sedm let starší sestrou Annou poslali do kláštera v Třebenici ve Slezsku.

 

Zde strávila tři roky, aby se jako šestiletá podvolila přání svého otce a zasnoubila se s následníkem polského trůnu Konrádem, synem Jindřicha I. Bradatého. Konrád však záhy zemřel a obě sestry se vrátily do Prahy.

Doma se ale příliš dlouho nezdržela, vzápětí Anežka zamířila opět do kláštera, a to do Doksan na Ústecku. Tam se také podle dobových pramenů začalo projevovat její zaměření. Na rozdíl od ostatních děvčat si totiž s ostatními nehrála a vyhledávala společnost řádových sester. Její chování se ovšem příliš nezamlouvalo jejímu otci, který s ní měl jiné plány. Dceru hodlal zasnoubit se synem římského císaře Fridricha II. Jindřichem.

Na příkaz Přemysla Otakara I. se Anežka vrátila do Prahy a otec ji zaslíbil devítiletému synovi císaře Fridricha II., budoucímu Jindřichovi VII. Anežka se přestěhovala na rakouský dvůr Leopolda VI., kde měla dostat speciální výchovu budoucí císařovny. Záměry Přemysla Otakara I. se ovšem zhatily. Vévoda Leopold získal Jindřicha pro svou dceru, Markétu Babenberskou a čtrnáctiletá Anežka se opět vrátila do Prahy.

V roce 1226 přijelo do Česka poselstvo anglického krále Jindřicha III., aby tu jeho členové ve jménu svého pána požádali o Anežčinu ruku. Do celé záležitosti se ale vložil císař Svaté říše římské Fridrich, který se obával spolku Přemysla s Anglií. Rozhodl se proto, že si Anežku vezme sám. Jindřich III. proto zasnoubení zrušil. Anežka ale po sňatku netoužila. Chtěla žít v klidu kláštera a pomáhat nemocným. Její přání se jí nakonec splnilo. V roce 1230 zemřel její otec Přemysl Otakar I. a bratr Václav I. po ní sňatek nežádá.

Jejím duchovním vzorem byl František z Assisi a svatá Klára, kteří opustili pohodlný život v bohatství a založili asketický řád menších bratří - františkánů a klarisek. Anežka proto do Prahy povolala několik menších bratří, aby ji poučili o životě a pravidlech v ženském řádu sv. Kláry. Řehole přitom dovoluje jíst jen dvakrát denně bezmasé jídlo, nenosit boty, spát v nevytápěné cele a přikazuje držet dlouhé vyčerpávající, o Velikonocích až čtyřicetidenní půsty. Řeholníkům mimo to káže izolaci od okolního světa a dlouhé modlitby.

Ještě před samotným založením řádu Anežka se svou matkou Konstancií otevřela při kostele sv. Haštala špitál - zařízení, které v sobě spojuje nemocnici, starobinec, chudobinec a útulek pro tuláky a bezdomovce. Na další z jejích projektů - ženský klášter řádu sv. Kláry s kostelem sv. Františka a mužský klášter menších bratří s kostelem sv. Salvátora, postavené v roce 1233 - padlo celé její věno, které činilo 30 tisíc hřiven stříbra.

Do kláštera klarisek vstoupila Anežka ve svých 23 letech, v roce 1234. Ráda by založila řád vlastní, proto si také dopisovala s papežem Řehořem IX. Ten jí ale nevyhověl, musel by ji totiž jako všechny zakladatele řádů automaticky prohlásit za svatou. Tehdy se Anežka vzdala titulu abatyše, který nakonec až do její smrti zůstane neobsazený, a nechala si říkat starší sestra. Klášter ale nadále řídila. Díky ní se sestry dočkaly alespoň některých úlev, jako například možnosti nosit pod hábitem teplé prádlo a punčochy a na nohou mít teplé boty, v době velkých mrazů pak měly povoleno si zatopit v cele.

Zadostiučinění se jí ale dostalo poměrně brzy, a to již v roce 1237, kdy vznikl Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Je to jediný rytířský řád založený v Českých zemích. Vyvinul se z laického špitálního bratrstva, založeného sv. Anežkou Českou v roce 1233 při kostele sv. Haštala v Praze. Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě.

Život plný odříkání ale Anežce nebránil v tom, aby se zajímala o veřejné dění a politiku. K jejímu největšímu úspěchu na tomto poli patřilo usmíření bratra Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. a odvrácení občanské války.

Anežka Česká zemřela 6. března 1282 ve věku, na tu dobu úctyhodných, 71 let. Pochovaná byla v klášteře klarisek, její ostatky se ale s výjimkou spodní čelisti nenašly. V pátrání po ostatcích světice historici nepolevují ani několik století po její smrti. Zatím poslední naději jim dal stavebně-historický průzkum z podzimu roku 2009. Radarová měření tehdy naznačila, že by se schránka s Anežčinými ostatky mohla nacházet v pražském kostele sv. Haštala. Loni v únoru se do označených míst vydali archeologové. Velká očekávání však záhy vystřídalo velké zklamání, když badatelé po skončení průzkumu přišli s oznámením, že hrob s ostatky svaté Anežky v kostele nenašli. V místě, které označil radar, byly jen zbytky barokní hrobky.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti