Zajímavosti
Focus: Silvestrovské oslavy jsou poměrně mladou tradicí
Ikona
31. prosince 2010, 08.38 | Poslední prosincový den se nese ve znamení oslav, bujarých večírků a připíjení si různými druhy alkoholu. Tradice takovýchto oslav Silvestra je ovšem poměrně mladá, sahá pouze do 19. století. Sama silvestrovská noc získala na svém významu teprve v průběhu 16. století, kdy se ve většině křesťanských zemí ustálil gregoriánský kalendář a počátek nového roku k 1. lednu. Veselí a zvyky z pohanských dob, které se vázaly k přelomům roku, však církev nepodporovala.
Proto se slavení příchodu nového kalendářního roku omezilo pouze na návštěvu kostela. Zde se lidé modlili za jeho dobrý průběh a zároveň děkovali za dobré prožití uplynulého roku.
V 19. století už oslavy 31. 12. začínají připomínat ty dnešní. K Silvestru se také ale v té době vázala celá řada dnes spíše zapomenutých zvyků. I v 19. století se ovšem tyto zvyky dodržovaly spíše na venkově.
Jedním z nich je chození takzvaných ometaček – tedy chudých žen, které chodily po staveních a symbolicky ometaly plotnu. To mělo zajistit, že kamna ve stavení budou v novém roce dobře hořet. Ometačky také přály všechno dobré, za což obdržely almužnu.
Hospodyně se zase vyvarovaly toho, aby nechaly sušit prádlo, což znamenalo nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce.
O půlnoci lidé jedli ovar a křen s jablky, což jim mělo přinést štěstí.
Z konce 19. století pak pochází i zvyk připíjet si šampaňským.
Ne všem lidem na Zemi ovšem začíná nový rok 1. ledna. V pravoslavných a řeckokatolických zemích se dodržuje juliánský kalendář, podle něhož připadá začátek roku na 14. ledna.
V islámských zemích se první den v roce jmenuje Hurra Muharram a počítá se podle lunárního systému, takže není pevně stanoven a může se posouvat. Výjimku z tohoto pravidla tvoří Afghánistán a Írán, kde se slaví začátek roku podle perského kalendáře a připadá na 21. března.
Zajímavostí je také to, že v islámských zemích se počítá jinak i začátek letopočtu. Islám stanoví rokem nula rok 622 gregoriánského kalendáře. Právě v tomto roce se totiž prorok Mohamed vypravil z Mediny do Mekky.
V Izraeli je podobně jako v islámských státech začátek roku pohyblivý a připadá na období mezi 6. zářím a 5. říjnem. Nový rok se podle židovské tradice slaví dva dny.
Čína a některé další východoasijské země slaví začátek nového roku koncem ledna nebo v únoru.
V Thajsku se Nový rok slaví v březnu či dubnu, v Tibetu v únoru. Japonci se novoročně veselí mezi 1. až 3. lednem. Ve venkovských oblastech ovšem oslavy probíhají až mezi 20. lednem a 19. únorem.
Tématické zařazení:
Souhlasíte s přijetím eura?
42.6% |
||
| ||
27.6% |
||
| ||
15% |
||
| ||
14.8% |
||
|
Politika
-
- První trojstranné jednání českého Senátu se Saskem a Bavorskem
- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
- Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“
- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti