Focus: Hranice Československa vznikly i v bojích s Maďarskem a Polskem - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Zajímavosti

Focus: Hranice Československa vznikly i v bojích s Maďarskem a Polskem

Ikona

24. října 2010, 11.49 | Vývoj československých hranic po roce 1918 poznamenaly války s Polskem a Maďarskem o definitivní vymezení hranic na Těšínsku a na jižním Slovensku. Od vzniku první republiky letos uplyne 92 let. Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. To se nehodlalo smířit se situací po rozpadu Rakousko-Uherska a toto území vojensky obsadilo. Jedním z důvodů československo-polské sedmidenní války bylo i uhelné bohatství ve Slezsku.

 

Československo nemělo v prvních dnech své samostatnosti vlastní větší vojenskou sílu. Polská vláda ve snaze zvrátit situaci ve svůj prospěch vypsala na 25. ledna 1919 na Těšínsku volby, které chtěla mít pod svým vlivem. Mezitím dorazily do Československa i pluky československých legionářů z Francie. Československé ministerstvo obrany vypracovalo postup k obsazení a zabezpečení Těšínska. Vzhledem k tomu, že Polsko ignorovalo výzvu ke stažení svých jednotek z Těšínska, zbývalo jedině vojenské řešení. Operacím nutným k uhájení sporné oblasti velel Josef Šnejdárek, v té době příslušník francouzské armády.

Podle původního plánu zahájila Šnejdárkova skupina útok 23. ledna 1919. Boje pokračovaly do 30. ledna, kdy na nátlak mocností Dohody Československo bojové akce na Těšínsku v noci na 31. leden zastavilo. Šnejdárek v pověření vlády uzavřel příměří s velitelem polské armády.

Maďarsko se po prohrané válce nechtělo vzdát jižního Slovenska obydleného maďarskou menšinou a vedlo s novým československým státem vleklé boje. Hlavní bojovou páteř československé armády v konfliktu s jižním sousedem v roce 1919 tvořily zejména jednotky československých legionářů z Francie a Itálie, které se vracely ze světových bojišť do vlasti. V rámci československé armády je doplňovaly formace dobrovolníků. Hlavní boje probíhaly tehdy u Salgótarjánu, u Miškovce, v okolí Bánské Štiavnice, Nových Zámků a v okolí Košic.

V oblasti Košic tehdy v rámci československé obrany působil 30. pěší pluk. Byl vypracován plán, který byl ohlášen na velitelství brigády a spočíval v postupu na Košice. Dne 10. června 1919 přišel rozkaz z velitelství X. brigády, který oznamoval zahájení politických jednání s maďarskou stranou, ukládal zdržovat se útoků, držet obranu a pozorovat nepřítele. Ofenzivní akce se povolovaly pouze v případě nepřátelské aktivity a ohrožení pozic.

V ranních hodinách 11. června byl již připraven II. prapor ve stanovených pozicích na kraji lesa. Kvůli nemožnosti spojení s velením pluku neměl o své situaci ani potuchy. Proti II. praporu stály dva plně vyzbrojené maďarské pluky. Přesila Maďarů vycházela 13:1. Po vzájemném boji se maďarské ztráty odhadovaly přes 250 mužů. Na straně Československa padli tři důstojníci, 10 mužů a 27 bylo nezvěstných.

Československé armádě se podařilo nakonec úspěšně uhájit hranici republiky na dalších 19 let.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti