11. září 2001, americký den zkázy minutu po minutě a devět let poté - pieta, mešita a inkvizice - Zajímavosti

Zajímavosti

11. září 2001, americký den zkázy minutu po minutě a devět let poté - pieta, mešita a inkvizice

Ikona

11. září 2010, 08.47 | NEW YORK | Výročí teroristických útoků na New York a Washington provázela v minulých letech především pieta a vzpomínky na oběti fanatických vyznavačů islámu. Letos to je jiné - pietu zastiňuje plán na stavbu mešity na jihu Manhattanu i poprask kolem záměru pastora Terryho Jonese pálit výtisky koránu. Na jihu newyorského ostrova Manhattanu, kde se k nebi tyčily věže Dvojčat, v sobotu po roce opět zazní lodní zvon. Bude provázet vzpomínkový ceremoniál na oběti útoků z 11. září 2001.

Zvon na Dolním Manhattanu zazní čtyřikrát a čtyřikrát tam budou držet minutu ticha. Bude to v časech, kdy před devíti lety islámští atentátníci unesenými boeingy narazili do věží Dvojčat a kdy se věže zřítily.

Na místě přezdívaném Ground Zero mezitím budou příbuzní obětí a jejich přátelé číst jména těch, kteří při atentátech v New Yorku zahynuli

Obdobně jako v New Yorku zazní zvony a budou se číst jména obětí u pomníků před budovou Pentagonu v Arlingtonu a v poli poblíž pensylvánského městečka Shanksville, kde dopadly další dva boeingy.

V New Yorku však připomínka 11. září pietním ceremoniálem neskončí. Krátce po něm začne dva bloky od Ground Zero demonstrace proti plánované stavbě muslimského centra s mešitou. Zúčastní se jí patrně mnozí z pozůstalých.

Protest pořádá skupina odpůrců mešity, která se nazvala "Stop islamizaci Ameriky". Někteří z pozůstalých tuto akci označili za chybu. Demonstrace podle nich může zastínit pietu.

"Naše přání je udržet pietu jedenáctého září... Demonstrace v tento posvátný den by se u Ground Zero neměla uskutečnit," cituje Reuters nejmenovaného odpůrce protestů.

"Mnoho rodin obětí nesouhlasí s pokusem zastavit demonstraci a většina z nás vyjadřuje podporu cílům tohoto shromáždění," píše se však v prohlášení skupiny "Rodiče a příbuzní hasičů a obětí z 11. září".

Muslimské centrum s mešitou Cordoba House má být postaveno na místě zbořené budovy Italianate. V třináctipatrovém objektu má být mešita, jež pojme pět stovek muslimů, modlitebny, knihovna a obchod. Projekt už schválila městská rada i komise pro pamětihodnosti.

Plán, za kterým stojí newyorský imám Feisal Abdul Rauf vrazil klín mezi Američany. U některých vyvolal odpor. Tito lidé upozorňují, že muslimský svatostánek bude stát právě u místa, které zničili vyznavači islámu. Pokládají to za provokaci.

Jiní Američané ale vyjádřili názor, že jejich demokracie by to měla ustát. Na jejich stranu se postavili prezident Barack Obama i starosta New Yorku Michael Bloomberg.

"Doufám, že nová budova Newyorčany nakonec více sjednotí, než rozdělí. Pomůže nám, abychom se zbavili falešné myšlenky, že jedenáctého září má původ v islámu," prohlásil Bloomberg.

Zatím tomu nic nenasvědčuje.

Vše ale ukazuje na to, že pastor baptistické sekty Terry Jones na výročí 11. září nespálí korán, jak původně ohlásil. Vůdce obskurní floridské církve, či spíše sekty Dove World Outrage Center svým plánem vyvolal obavy z odvety muslimů.

Tento samozvaný inkvizitor ho podle všeho odvolal. Podmínka, kterou si pro to dal - aby imám Rauf na Dolním Manhattanu muslimské centrum nestavěl – přitom nejspíš splněna nebude.

Avšak už myšlenka pálit korán vyvolala odpor. Německou základnu v Afghánistánu v pátek zasypaly kameny rozezlených muslimů, jednoho z demonstrantů ochranka základny zastřelila.

Co víc, záměr pastora Jonese může být nakažlivý. Kdo ví, zda ho neuskuteční někdo jiný. Třeba na demonstraci proti mešitě na Manhattanu.

Atmosféru 11. září mohou vyhrotit i muslimské oslavy závěru ramadánu. Konec tohoto svátku letos připadá právě na výročí útoků.

Budeme slavit decentně, slibují američtí muslimové. Kdo ví...

11. září 2001, den zkázy minutu po minutě

7.58 - Boeing 767 společnosti United Airlines, let číslo 175 do Los Angeles, startuje v Bostonu s 56 cestujícími, dvěma piloty a sedmi letuškami. Krátce po startu je stroj unesen a směrován únosci na New York.

7.59 - Boeing 767 společnosti American Airlines, let číslo 11, startuje v Bostonu do Los Angeles, s 81 pasažéry, dvěma piloty a devíti letuškami na palubě. Také tento letoun teroristé unášejí směrem na New York.

8.01 - Startovací manévr zahajuje na letišti v Newarku Boeing 757 na lince 93. Stroj United Airlines má letět do San Franciska. Je v něm 38 cestujících, dva piloti a pět letušek. Únosci však jeho trasu odklánějí.

8.10 - Letadlo American Airlines, let 77 startuje na Dullesově letišti ve Washingtonu do Los Angeles. Sedí v něm 58 pasažérů, dva piloti, čtyři letušky. Poté, co se odlepí z ranveje, je tento Boeing 757 unesen.

8.46 - Boeing 767, který startoval s číslem letu 11 z Bostonu do Los Angeles, naráží do severní věže Světového obchodního centra v New Yorku.

9.00 - Andrew Card, šéf Bushových poradců, informuje prezidenta, který je na návštěvě školy v Sarasotě, o únosech a hořícím mrakodrapu. George Bush je zaražen, nereaguje, dál naslouchá dětem.

9.03 - Stroj, který odlétal na lince číslo 175, naráží do jižní věže obchodního centra.

9.21 - Policie uzavírá mosty a tunely vedoucí na newyorský ostrov Manhattan.

9.25 - Federální letecký úřad zastavuje všechny lety nad územím Spojených států. Ve vzduchu jsou pouze americké stíhačky.

9.59 - Jižní věž se hroutí.

9.37 - Boeing, který letěl na lince číslo 77, naráží v Arlingtonu u hlavního města Washingtonu do východní stěny sídla ministerstva obrany - Pentagonu.

10.03 - Bush nařizuje na palubě prezidentského letadla Air Force One bojovou pohotovost ozbrojených sil a v souladu se scénářem pro případ války přilétá na základnu v Barksdale.

10.10 - Letadlo United Airlines, číslo letu 93, z Newarku, se po zápasu pasažérů s únosci řítí na zem u Pittsburghu.

10.28 - Severní věž se hroutí.

17.25 - Sedmačtyřicetiposchoďová budova WTC číslo 7 se hroutí

20.30 - Náš národ spatřil ďábla, říká George Bush v televizním projevu z pracovny v Bílém domě. Prezident slibuje pomstu strůjcům útoků.

(Časy platí pro východní pobřeží Spojených států, po přičtení šesti hodin odpovídají středoevropskému letnímu času)

11. září 2001 ve faktech a číslech

MÍSTO
New York City a Arlington (stát Virgínie)

MRTVÍ
2996 (toto číslo zahrnuje 19 mrtvých atentátníků)

ZRANĚNÍ
nejméně 6291

POPIS ÚTOKU
Islámští teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na pravidelných linkách na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra na newyorském ostrově Manhattanu, třetí na sídlo ministerstva obrany - budovu Pentagonu ve Virgínii. Čtvrtý boeing namířili střemhlav do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci. Tento stroj patrně letěl na Washington - jeho cílem mohl být Bílý dům, nebo Capitol Hill, kde stojí sídlo amerického Kongresu. Zahynuli všichni lidé na palubách letadel i stovky lidí na zemi, zejména ve věžích Dvojčat. Přes 200 lidí vyskočilo z hořících věží.

ŠKODY
Zřítily se stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.

ATENTÁTNÍCI
K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad. Z 19 únosců letadel bylo 15 ze Saúdské Arábie (klíčový spojenec USA v oblasti Perského zálivu), dva ze Spojených arabských emirátů a po jednom z Egypta a Libanonu. Vedl je Egypťan Muhammad Atta.

MOTIV
Tažení islamistů proti bezvěrcům. Usáma bin Ládin vydal v roce 1998 fatvu, náboženské prohlášení, jež uvádí, že "povinností muslimů je kdekoli na světě zabíjet Američany". Fatva cituje Korán, který vyzývá: "Zabíjejte bezvěrce všude, kdekoli je najdete".

REAKCE
Vláda prezidenta George Bushe vyhlásila válku proti teroru. Američané za podpory spojenců zaútočili na Afghánistán, kde žil se svolením vlády islamistického hnutí Taliban Usáma bin Ládin. Americká vláda také prosadila v Kongresu Vlastenecký zákon, který zřídil koordinační centrum tajných služeb, ministerstvo vnitřní bezpečnosti a umožnil snadnější sledování lidí včetně odposlechů.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti