Zajímavosti
FOCUS: Cyril a Metoděj přišli na Moravu před 1146 lety
Ikona
5. července 2009, 12.12 | MORAVA | Česká republika si v neděli připomíná významnou událost pro české církevní dějiny. Pátého července roku 863 doputovala na území tehdejší Velké Moravy misijní výprava věrozvěstů Konstantina a Metoděje, kteří s sebou přinesli křesťanství.
Bratři Konstantin (později Cyril) a Metoděj nebyli první, kdo na území Velké Moravy šířili křesťanskou víru, v zemi již mnohé stovky let působili východofranští kněží z Bavorska. Jejich bohoslužby ovšem byly latinské a tedy pro většinu obyvatelstva ne příliš přístupné. Konstantin s Metodějem zavedli bohoslužby ve slovanském jazyce.
Za jeho základ vzali nářečí, jímž tehdy mluvili lidé v okolí Soluně, odkud oba bratři pocházeli, a tento jazyk se jen málo lišil od řeči obyvatel Velkomoravské říše. Konstantin pro něj také z řecké minuskule (tedy malých písmen) a některých orientálních znaků vytvořil samostatnou abecedu. Ta se nazývala hlaholika.
Konstantin a Metoděj přišli do země na pozvání tehdejšího velkomoravského knížete Rastislava (v některých pramenech Rostislav). Ten si misii vyžádal na byzantském císaři Michalu III. Rastislav tímto krokem chtěl navázat kulturní kontakt s Byzantskou říší, aby se ubránil politickému tlaku sousední Východofranské říše.
Oba bratři se na velkomoravském území věnovali překladům bible a dalších církevních textů. Napsali ale také například právní příručku pro laiky s názvem Zákon sudnyj ljudem, který vysvětloval zejména úpravu rodinných vztahů.
Metoděj pracoval také na ustanovení moravského (arci)biskupství a církevním osamostatnění na východofranské říši. Misie se na Velké Moravě zdařila, Konstantin a Metoděj si vychovali žáky, kteří položili základy staroslověnskému písemnictví. Metoději se později podařilo v Římě před papežem misii obhájit a očistit ji z nařčení východofranských biskupů.
V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae, která zaručovala duchovní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí v čele s arcibiskupem Metodějem. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý liturgický jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou.
Již o pět let později ale Metoděj umírá a nový vládce Velké Moravy, kníže Svatopluk, byl východofranskými biskupy přesvědčen, aby žáky bratrů Konstantina a Metoděje ze země vyhnal a začal podporovat latinskou liturgii namísto staroslověnské.
V Česku dnes tento svátek není příliš slaven, většina lidí jej chápe pouze jako volný den. Čeští věřící si událost připomínají zejména na cyrilometodějských slavnostech ve Velehradě, které jsou spojeny s poutí
Tématické zařazení:
Poslat článek
Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:
Souhlasíte s přijetím eura?
42.8% |
||
| ||
27.6% |
||
| ||
14.8% |
||
| ||
14.7% |
||
|
Politika
-
- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Miloš Vystrčil: Zambii považujeme za klíčového a spolehlivého partnera
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
- Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“
- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti