Česko si připomíná 66. výročí Pražského povstání - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Aktuality

Česko si připomíná 66. výročí Pražského povstání

5. května 2011, 08.42 | PRAHA | Při příležitosti 66. výročí Pražského povstání se na mnoha místech uskuteční ve čtvrtek řada pietních aktů k uctění památky obětí. Vzpomínkové akty se konají v 10.00 u pamětní desky na Staroměstské radnici, ve 12.30 u budovy Českého rozhlasu a v 15.00 u pomníku na mostě Barikádníků v Praze.

 

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) uctí památku obětem Pražského povstání u pamětní desky na Staroměstské radnici a následně i u budovy Českého rozhlasu.

V odpoledních hodinách se u pomníku Obětem květnového povstání roku 1945 pietního aktu na mostě Barikádníků zúčastní náměstek ministra obrany Rudolf Blažek a zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Josef Bečvář.

Přítomni budou i další představitelé rezortu ministerstva obrany, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu i Československé obce legionářské.

Pietní ceremoniál zabezpečují příslušníci jednotky Čestné stráže Armády České republiky.

České národní povstání proti německé okupaci v květnu 1945 patří mezi nejvýznamnější akce domácího protinacistického odboje v okupovaném Československu. Vypuklo živelně jako výraz spontánního odporu českého národa proti okupantům i kolaborantům a jako reakce na rozklad okupačního mocenského aparátu a rychlý vítězný postup spojeneckých vojsk.

Začalo první květnový den roku 1945 místními povstáními a nepokoji v několika moravských a českých městech (Přerov Nymburk), 3. května se rozšířilo do severovýchodních Čech (Železný Brod, Semily, Jilemnice), 4. května na Kladensko a 5. května vyvrcholilo Pražským povstáním.

To bylo signálem k revolučnímu vystoupení českého lidu na celém okupovaném území. Do čela povstání se postavila Česká národní rada. Na její půdě se střetávaly různé síly českého protifašistického odboje a jejich rozdílné koncepce povstání. V řadě míst došlo k ustavení revolučního národního výboru a k přebírání závodů revolučními závodními radami.

Těžištěm povstání byly boje v Praze, které začaly bojem o budovu rozhlasu a vyvrcholily v následujících dnech obranou 1600 barikád v pražských ulicích, jíž se účastnily desetitisíce Pražanů (největší střetnutí na Trojském mostě, v Krči, na Pankráci a na Smíchově). Boj s přesilou nacistických vojsk byl ztěžován nedostatkem zbraní.

7. května podnikli nacisté útok na Prahu a na několika místech pronikli až do středu města, přičemž se dopustili zločinů na civilním obyvatelstvu. Hrozba úplného zničení Prahy přiměla představitele České národní rady k jednání s německým velením, pod tlakem pak byla odpoledne dne 8. května uzavřena dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze a jejich nerušeném průchodu na západ, která ovšem nebyla německou stranou důsledně dodržována. Boje tak pokračovaly až do rána 9. května., kdy pražská operace sovětských vojsk dokonala osvobození Prahy.

Během následujících dvou dnů bylo dovršeno osvobození celé země.

Květnové povstání českého lidu bylo vyvrcholením protifašistického odboje českého národa a významným mezníkem národní a demokratické revoluce.

Tématické zařazení:

 » Aktuality