Focus: Nacisté na podzim roku 1939 uzavřeli české vysoké školy

Aktuality

Ikona

15. listopadu 2010, 11.10 | PRAHA | V posledních letech je 17. listopad spojován především s rokem 1989. Tragické události, které se staly o padesát let dříve od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, se staly základem pro vyhlášení Mezinárodního dne studentstva. Události odstartovala 28. října 1939 tichá demonstrace k 21. výročí vzniku Československé republiky, kdy do ulic vyšlo asi 100 tisíc lidí. Protektorátní správa nařídila potlačení demonstrace za použití všech prostředků.

Pořádková policie a jednotky SS při zásahu smrtelně postřelily v Nezábranské ulici dělníka Václava Sedláčka a v Žitné ulici studenta medicíny Jana Opletala. Dalších devět lidí zranily.

Opletal se dostal na kliniku profesora Jiráska, kde podstoupil operaci. Přesto o dva týdny později, přesně 11. listopadu 1939 v 11.45, zemřel na následky střelného zranění. Okamžitě se mezi protektorátní správou a studentskou organizací rozhořel spor o to, jakým způsobem bude památka zemřelého uctěna. Protektorátní orgány prosazovaly odvoz ostatků na Moravu, odkud Opletal pocházel, studenti prosazovali veřejný průvod městem, který by skončil na nádraží. Nakonec se Opletalův pohřeb 15. listopadu 1939 stal další veřejnou manifestací, na kterou o dva dny později okupanti tvrdě zareagovali.

Pohřební ceremonie se konala pod vedením děkana lékařské fakulty prof. Hájka na Albertově. Odehrávala se za hrobového ticha, jen při nakládání rakve do vozu zazněla hymna. Rakev převezli na nádraží a odeslali na Moravu. Tichého průvodu se zúčastnily tisíce lidí, pietní akt se tím přeměnil na další protest proti německé okupaci.

Následujícího dne, 16. listopadu, se konala v Berlíně porada za účasti Adolfa Hitlera, který na ní měl pronést následující slova: "15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud... Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí...".

Na poradě se schválila akce nesoucí název Sonderaktion Prag vom 17. November 1939. Němci rozhodli o uzavření českých vysokých škol na dobu tří let, zatčení a popravení vedoucích představitelů studentské organizace a internace stovek studentů do koncentračních táborů. Školy však zůstaly zavřené až do konce války.

K rozsáhlému zatýkání v řadách studentů došlo v noci na 17. listopadu v Praze, Brně a v Příbrami. Studenti zatčení v Praze byli internování v bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Ruzyni. Okupanti zde okamžitě popravili devět studentských vůdců. V dalších dnech bylo 1200 studentů internováno v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Většina z nich byla koncem roku 1942 propuštěna, poslední skupina opustila Sachsenhausen v lednu 1943. Z 1200 studentů nepřežilo útrapy německých koncentráků 35 mladých lidí. Vysokoškolské objekty dostalo k dispozici gestapo, SS, wehrmacht a německé vysoké školy.

Tématické zařazení:

» Aktuality