Smažený kapr s bramborovým salátem je tradicí Vánoc - Jídlo a pití - Český Metropol

Jídlo a pití

Smažený kapr s bramborovým salátem je tradicí Vánoc

zdroj: tescorecepty.cz

Česká republika | Smažený kapr s bramborovým salátem je vánoční tradicí, která jen tak ze štědrovečerních stolů nezmizí. I když se objevuje stále více těch, kteří z ryb upřednostňují lososa. Nehledě na domácnosti, kde...

 

ryby nejedí. Tam si při sváteční večeři nejčastěji pochutnávají na vinné klobáse či smaženém řízku. Přibývá však i těch, kteří masu neholdují vůbec.
    Typickým příkladem je ředitelka pražského Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. "Můj muž Miloš Kirschner, který už bohužel není mezi námi, byl na maso, ale od té doby jsme celá rodina vegetariáni. Máme sice typický bramborový salát, ale rok co rok se těšíme na smažený lilek. Nemáme dokonce ani rybí polévku - připravujeme dobrou zeleninovou. Ale nevadí nám to, máme to rádi," řekla Štáchová ČTK.
    Jejím opakem je oblíbený moderátor Aleš Cibulka; se svým partnerem Michalem Jagelkou se považují za typickou "vepřovou rodinu".
    "O Vánocích vždy mizíme na chaloupku, pryč od starostí všedního dne. Na Štědrý den se jdeme projít - když nám vyhládne, dáme si vepřové řízky s bramborovým salátem. A pokud někdo tvrdí, že ten jeho salát je nejlepší, není to pravda. Nejlepší totiž dělám já," řekl Cibulka ČTK.
    Podle svých slov do něj dává vše, co do něj patří. Tedy brambory, mrkev, cibuli, hrášek či majolku. "Není tam uzenina ani lák z okurek. Nejsou tam ani rybičky, která tam někdo přidává, ale ani jablko," dodal.
    Cibulka připomněl slova jednoho psychologa, který tvrdí, že právě štědrovečerní bramborový salát je nejčastějším zdrojem hádek lidí, kteří spolu začínají žít. "Každý je totiž zvyklý na jinou chuť, kterou měl ve vlastní rodině," dodal.
    V dřívějších dobách se půst držel po celý advent. Zatímco dnes se štědrovečerní večeře zúžila na zmíněného smaženého kapra s bramborovým salátem či jinou rybu, zpravidla lososa, dříve musela být na stole trocha od každého druhu plodin, které se pěstovaly na poli.
    "Měšťané a ti bohatší měli rybu na několik způsobů, někde se jedl pečený krocan, plnění hlemýždi, ve středních Čechách byl častý králík v omáčce nebo řízky, přestože obecně panoval ještě na Štědrý večer půst masa kromě ryb. Ve městech dříve než na vesnicích nechybělo různé cukroví, později vánoční dort, jižní ovoce, punč, lihoviny a káva," píše etnografka a fokloristka Jiřina Langhammerová v knize Lidové zvyky.
    Na venkově se prý tradiční jídelníček udržoval déle. Na začátku hostiny se podávaly oplatky s medem - ve sbírkách muzeí jsou dodnes železné formy, v nichž se pekly. Jsou to velké kleště s terčíky reliéfně zdobenými symboly Vánoc. Zatímco dnes se připravuje většinou rybí polévka, dříve bývala z luštěnin - z čočky či hrachu. To mělo skrytý význam, protože snadno bobtná a nabývá na objemu. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. Součástí večeře bylo ovoce, nejčastěji ve formě sušených křížal.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

 » Zdraví  » Jídlo a pití  

 

Anketa

Jste spokojeni se stavem českých dálnic a rychlostních silnic v ČR?

Ano

33.9%

 

Ne

37.8%

 

Zlepšuje se to

28.3%