Mezinárodní projekt Zelená síť Krušné hory - Ekologie - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Ekologie

Mezinárodní projekt Zelená síť Krušné hory

ÚSTÍ NAD LABEM | V září se na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem konal poslední workshop česko-německého projektu Zelená síť Krušné hory. Na jeho průběh se Metropol zeptal koordinátora projektu za českou stranu Ing. Martina Nerudy, PhD.

 

Co jednotlivé části projektu zkoumaly?
Bylo to například terénní sledování chřástala polního ve východním Krušnohoří, jehož výskyt stále ubývá. Získaná data jsme poskytli Agentuře ochrany přírody a krajiny v Ústí n. L. Dále to byla fl óra agrárních valů Krušných hor v teritoriu mezi obcemi Krásný Les, Adolfov, Fojtovice, Knínice, Hora sv. Kateřiny, Domašín, Boží Dar a Pernink. Z výsledků je možné uvést, že například agrární valy na Adolfově mají stejné nebo podobné rostliny, jako agrární valy u Hory sv. Kateřiny. Pokles počtu obyvatel po konci druhé světové války znamenal menší hospodářské využívání krajiny a tedy zarůstání agrárních valů. Nový společný projekt na zachování populací vzácných rostlin bezlesého prostředí v Čechách a v Sasku (Cíl 3) sleduje rozšíření vybraných chráněných rostlin na saské a české straně Krušných hor. Další částí projektu bylo sledování meandrů Černého potoka. Zaměřena byla vždy niva, břehová hrana, břehy na obou stranách koryta a také střed potoka. Studentka Ines Oliveira z Univerzity v Portu zároveň zpracovala na toto téma diplomovou práci. Cílem je opakovat geodetické zaměření koryta vždy po půl roce a sledovat jeho posuny, tj. vymílání břehů a ukládání materiálu na písčité a štěrkové lavice. To by mělo přispět k prohloubení znalostí o geomorfologickém vývoji revitalizovaných koryt.
Národní park České Švýcarsko společně s Technickou univerzitou v Drážďanech sestavil digitální model terénu české a německé části Labských pískovců za pomoci laserového skenování. Z dalších aktivit lze uvést vliv zvěře na přirozený vývoj lesních porostů, rekonstrukce přirozené vegetace pískovcových skal ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK v Praze, monitoring kůrovce a lišejníků, zřízení hydrometeorologické stanice u osady Tokáň a její zařazení do sítě pozorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu, sledování půdní fauny v inverzních roklích ve spolupráci s Ústavem půdní biologie AV ČR, telemetrická sledování migrace jelena lesního a prasete divokého a monitoring samovolného vývoje požářiště od roku 2006. Závěrečná konference mezinárodního projektu proběhne 15. listopadu v Ústavu krajinné ekologie v Drážďanech.

Tématické zařazení:

 » Více  » Ekologie