Jachtař David Křížek se chystá na Maltu Pojede na lodi Tří sester

Rozhovory

Doprovodný obrázek

22. října 2008, 22.46 | Když ve čtyřech letech objížděl David Křížek v lodi plzeňské a české rybníky, netušil, že se jednou zapíše do historie jachtingu. Jeho otec závodil na plachetnici FIN a Davida vozil s sebou. V šesti letech spal David sám v kajutové dřevěné plachetnici, vzdálené dvacet metrů od břehu, a hrozně se mu to líbilo.

Tady se datuje počátek vašeho spojení s jachtařstvím?
Dalo by se to tak říct. V Lokomotivě Plzeň jsem začal závodit. Do svých osmnácti let jsem bral jachting jako koníčka. Bylo to o partě bezvadných lidí kolem vody, ale vůbec jsem nemyslel na to, že bych ho dělal vrcholově. Když se po roce 1989 otevřely hranice, začal jsem jezdit k moři a uchvátila mne světla majáků, a to fakt doslova. Úžasná romantika. V roce 1999 jsem dostal nabídku od kamarádů vyjet přes Atlantik. Plavba trvala dva měsíce. Podruhé jsem pokořil Atlantik na nafukovacím katamaránu, který měřil šest metrů a pak přišel závod na malinkaté plachetnici napříč oceánem. A to byl hororový závod. Během něho se sedm lodí potopilo, narazily v husté mlze do útesů, střetly se s velrybami...Já jsem jednu noc strávil téměř hodinu na stěžni a rozmotával plachtu. K pobřeží jsem to měl pět dnů. Když už jsem si myslel, že si dám na čas od moře pauzu, přišla nabídka jet na desetimetrové lodi závod profesionálů z Francie do Karibiku. A ta se nedala odmítnout.
Na co myslíte, když jste na moři sám. Máte strach?
Mám, a to je dobře. Nejsem sebevrah. Při sólových plavbách strach mám a je to jediná šance, jak přežít. Člověk nesmí udělat chybu, nesmí hazardovat, musí šestřit s vodou, s jídlem. Jediná chyba může být osudná. Důležitý je spánkový režim.Před závodem jsem chodil do spánkové laboratoře. Na lodi jsem se snažil usnout kolem třetí v noci tak na dvacet minut. Když jsem se vzbudil, měl jsem tři minuty na to zkontrolovat kurz lodi, rychlost a zda se na nás neřítí jiná loď. Pak jsem šel zase na dvacet minut spát.
Jak dlouho vám trvá,než se po takovém závodě vrátíte zpět do normálu?

Nemám s tím problém, ale když spím doma nebo v hotelu, tak se hrůzou budím, protože postel neskáče... Na moři totiž loď poskakuje na třímetrových i větších vlnách a naklání se na všechny strany. Kromě toho doma nemohu spát, protože nejsem zvyklý na ticho. Hlučnost v lodi je až 80 decibelů.
Vozíte s sebou talismany?
Určitě. Všichni námořníci jsou pověrčiví. Vozím s sebou figurku Emila, který pomáhá postiženým dětem. A mám v plánu ho jednou vydražit.
Co právě děláte a kam se chystáte?
Na Lipně jsem nedávno testoval zbrusu nový prototyp katamaránu. Až si všechno sedne, bude to nejrychlejší katamarán na světě. A další výzva? Závod Middlesee Race na 700 námořních mil. Největší klání ve Středomoří startuje na Maltě, pak nás zavede až pod sopku Vesuv a Stromboli. Popluji s deseti parťáky na lodi Tří sester. A abych byl úplně přesný, myslím na další projekt, na jehož konci jsou olympijské hry v Anglii 2012.
Jenže předtím ještě musíte stihnout svatbu 7.8.2009 s přítelkyní Lucií Váchovou?
To musím. Už jsem to slíbil. Zasnoubili jsme se 1.11. a já jsem řekl, že datum svatby musí být jednoduché, abych si ho zapamatoval. Teď jsme ve stádiu, že vybíráme nějaké hezké místo. Nechce se mi mít svatbu na radnici, ale snad ani ne na moři. Musí to být super. Lucka už vybírá model šatů, takže už svatbou žijeme. Musí být moc hezká, abychom na ni rádi vzpomínali.
A co Lucie, jak ona s Vámi prožívá mořské výlety za adrenalinem?
S Luckou je to v pohodě. Má pro mne pochopení a občas za mnou k moři dojede. Samozřejmě, že má o mne strach, ale ví, že jachting a moře jsou pro mne droga a láska. Zatím si bez nich život nedokážu představit.
.
Olga Čermáková
Foto Jaroslav Novotný