Politika
Můj pohled na Irák se změnil po 11. září, řekl expremiér Blair před vyšetřovací komisí
Ikona
29. ledna 2010, 19.30 | LONDÝN | Vést Británii do války v Iráku se bývalý předseda vlády Tony Blair v roce 2003 rozhodl po útocích z 11. září 2001, informuje televize BBC. Expremiér před Chilcotovou komisí vyšetřující britskou účast na invazi do islámské země řekl, že útoky "dramaticky změnily" jeho vnímání režimu Saddáma Husajna.
"Naši politiku do 11. září 2001 bych popsal tak, že jsme dělali jen to nejlepší a v to nejlepší jsme také doufali," řekl Blair během výslechu, který má trvat celkem šest hodin. Dodal, že pokud by teroristé mohli, nezabili by tři tisíce, ale 30 tisíc lidí. "Z mého pohledu prostě nemůžete takové riziko přijmout," řekl Blair.
Podle něj byl Irák před invazí v roce 2003 dlouhá léta baštou odporu a bylo nutné situaci v zemi stabilizovat. Právě 11. září zásadně změnilo vnímání hrozby a Blaira přinutilo přehodnotit, jakým způsobem v Iráku nastolit pořádek.
Blair popřel, že by se s bývalým americkým prezidentem Georgem W. Bushem během schůzky na jeho ranči v Texasu přímo dohodl na společné invazi Američanů a Britů do Iráku. "Co jsem říkal – a neříkal jsem to mimochodem soukromě, ale veřejně – bylo toto: v konfrontaci s touto hrozbou budeme stát po vašem boku," vypověděl Blair. Bushovi pak prý řekl: "Musíme se zabývat jeho (Husajnovými) zbraněmi hromadného ničení, a pokud to znamená změnu režimu, budiž."
Během výslechu se Blair snažil vysvětlit, že zbraně hromadného ničení a změna iráckého režimu byly dva problémy, které od sebe nešlo oddělovat. Podle jeho slov jsou "brutální a tyranské" režimy disponující zbraněmi hromadného ničení "větší hrozbou" než podobně vyzbrojené, ale přitom umírněné státy.
Do konferenčního centra královny Alžběty II. naproti britskému parlamentu Blair přišel zadním vchodem. Na slyšení dorazil o dvě hodiny dříve, aby se vyhnul desítkám demonstrantů.
Britská vláda svůj vstup do války v Iráku, kterou začali Američané invazí v roce 2003, obhajovala expertízou, podle které byl prý Irák schopen do 45 minut použít chemické zbraně proti sousedním zemím. Následné vyšetřování komise OSN odhalilo, že Husajn žádnými zbraněmi hromadného ničení nedisponoval.
Tématické zařazení:
» Politika
Souhlasíte s přijetím eura?
42.6% |
||
| ||
27.6% |
||
| ||
15% |
||
| ||
14.7% |
||
|
Politika
-
- První trojstranné jednání českého Senátu se Saskem a Bavorskem
- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
- Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“
- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti