Vzestupy a pády české vlády

Politika

Ikona

31. prosince 2009, 10.51 | PRAHA | V březnu padla druhá vláda vedená šéfem ODS Mirkem Topolánkem, v květnu ji vystřídal nestranický kabinet Jana Fischera. Měl vládnout sice jen do října, ale svou velitelskou štafetu si podrží nakonec až do květnových voleb do Poslanecké sněmovny v příštím roce.
Druhá vláda Mirka Topolánka byla jmenována 9. ledna 2007.

První Topolánkův návrh u prezidenta Václava Klause v prosinci 2006 neprošel, protože Klaus se neztotožnil s obsazením postu ministra zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Po následné při a debatách o ústavnosti takového kroku nakonec Hrad ustoupil a novou vládu posvětil.

Trojkoaliční kabinet tvořilo devět zástupců ODS, pět lidovců a čtyři ministři za Stranu zelených. Důvěru mu vyslovila Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi ještě v lednu sto hlasy. 97 poslanců bylo proti, dva byli nepřítomni a jeden se zdržel. Dostatečnou podporu získal Topolánek jen díky tomu, že poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka opustili před hlasováním sál. Poslanec ČSSD Petr Wolf přispěl také svou troškou do mlýna, když místo předepsané formule „proti návrhu“ řekl „jsem proti návrhu", takže šéf sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) musel konstatovat, že se Wolf hlasování zdržel.

Už 24. března 2009 však legislativci i této horko těžko prosazované vládě vyslovili nedůvěru. S ohledem na to, že Česko zrovna vykonávalo předsednictví EU, byl úspěch opozice, která hlasování o nedůvěře iniciovala, poněkud překvapením.

Ostatně Topolánkova vláda si může připsat ojedinělý primát. Byla první vládou v historii ČR, které padla kvůli hlasování o nedůvěře v Poslanecké sněmovně. O její sesazení se postarali poslanci ČSSD, KSČM a také rebelující zákonodárci Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel, Věra Jakubková a Olga Zubová. Proti 101 hlasům pro vyslovení nedůvěry vládě stálo pouze 96 těch, kteří požadovali setrvání kabinetu ve funkci.

"Byl to projev nezodpovědnosti, povýšení domácích politických intrik a pletichaření nad státní, národní a také evropský zájem," prohlásil tehdejší místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).

ČSSD se sama během rozběhlého předsednictví a v době finanční krize o sestavení vlastního kabinetu nepokusila. Představovala si, že Topolánkův kabinet opustí ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a vláda jinak dál dokončí předsednictví, po němž budou následovat nové volby. "Tato vláda může v demisi řešit dál otázky českého předsednictví, důrazně ovšem požadujeme, aby přestala projednávat takzvané reformní kroky ve zdravotnictví nebo důchodové reformě," řekl tehdy šéf ČSSD Jiří Paroubek, což vládní strany označily za výraz slabošství a nezodpovědnosti.

Jediný, kdo tehdy reagoval, aniž by byl vyveden nastalou situací z míry, byl zřejmě prezident Václav Klaus, který konstatoval, že další události se budou ubírat standardní ústavní cestou.

8. května byl pak na základě politické dohody mezi ODS, ČSSD a Stranou zelených jmenován úřednický kabinet vedený šéfem Českého statistického úřadu Janem Fischerem.

"Budu usilovat o to, aby české předsednictví dospělo do zdárného konce," vystihl nový ministerský předseda Fischer základní prioritu svého kabinetu a dodal, že další klíčovou úlohou bude dovést zemi k předčasným podzimním volbám a připravit návrh státního rozpočtu.

Nový premiér si záhy získal popularitu veřejnosti, byl schopen jednat se všemi relevantními politickými hráči, a dokonce si vydobyl uznání i na evropském poli, když zvládl předsedat červnové Evropské radě, která schvalovala výjimky k Lisabonské smlouvě pro Iry. Svůj vyjednavačský um ostatně mohl předvést před zraky všech Evropanů ještě jednou, když v EU prosadil požadavek prezidenta Václava Klause, který ratifikaci Lisabonské smlouvy podmínil výjimkou z platnosti Charty základních práv pro Česko, podobnou, jakou si vyjednalo Polsko a Velká Británie.

Politické strany se shodly, že předčasné volby budou 9. a 10. října. Ústavní soud je však na základě stížnosti poslance Miloše Melčáka zrušil. Reakcí politické scény byla rychlá dohoda na trvalé změně ústavy, která umožňovala samorozpuštění sněmovny. Novelu schválila sněmovna, Senát a podepsal ji prezident, volby podle nových pravidel měly být na počátku listopadu.

ČSSD pak ovšem doslova přes noc obrátila, vypověděla dohodu na předčasných volbách a zdůvodnila to tím, že Ústavní soud by je mohl opět zrušit. Socialisté také poukazovali na to, že sněmovna se musí s ohledem na finanční krizi plně věnovat tvorbě rozpočtu pro příští rok.

"Svět se nezbláznil, zbláznili se politici sociální demokracie. Nejprve si vynutili demisi vlády, požadovali předčasné volby a nyní si dělají z voličů legraci," komentoval tehdy nastalou situaci předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Někteří zákonodárci zvažovali, že by se volby mohly uskutečnit ještě v lednu. "Tři měsíce před řádným termínem by se podle ústavy volby neměly konat. Tento termín je bezpředmětný," oponoval však Sobotka.

Vláda Jana Fischera tak pokračuje s jistými obměnami dál. Australský velvyslanec Juraj Chmiel ve vládě vystřídal na postu ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho, který se stal novým českým eurokomisařem. Náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík převzal post po Ladislavu Mikovi, jenž se vrátil do Evropské komise, a Pavel Zářecký byl pověřen vedením Legislativní rady vlády.

Kritickým bodem pro Fischerův kabinet bylo schvalování státního rozpočtu na začátku prosince. Ministr financí Eduard Janota varoval, že odstoupí, pokud Poslanecká sněmovna neschválí rozpočet s deficitem do 5,3 procent HDP. Poslanci sice schválili rámec rozpočtu podle Janotova návrhu, v závěrečném čtení však zástupci především socialistů, komunistů a lidovců prosadili pozměňovací návrhy, které fakticky zvyšují deficit.

ODS následně vyzvala Fischera, aby jeho vláda zvážila setrvání ve funkci. Ta tak učinila, ale po vyslovení podpory prezidentem Klausem si mandát podržela. Na Fischerovu žádost zůstal ve funkci rovněž Janota. ODS na to reagovala definováním podmínek, za nichž může Fischer nadále počítat s její podporou. "Co od vlády ODS očekává, jsou negativní kroky vlády proti dalšímu prohlubování deficitu, negativní stanovisko k výplatě takzvaných mimořádných důchodů nebo negativní stanovisko vlády ke zrušení zdravotnickým poplatkům," shrnul Topolánek.

Ministři zároveň nastínili, jakými škrty udrží schodek rozpočtu na původních 5,3 procentech HDP. "Vláda využije všech možností, které vládě dává zákon, aby schodek státního rozpočtu udržela na deklarované hranici 5,3 procent HDP," konstatoval Fischer.

Fischer si podle svých slov nedělá iluze o podmínkách, v nichž jeho vláda bude nadále vykonávat mandát, obzvláště s ohledem na blížící se volební kampaně politických stran před volbami do Poslanecké sněmovny. "Demisí se nehrozí, demise se podává," dodává Fischer s tím, že o demisi sám již uvažoval mnohokrát. Například když Ústavní soud rozhodl o zrušení předčasných voleb nebo když se dozvěděl, že jeho synovi bude přidělena ochranka. "Jsem člověk z masa a kostí," připomíná Fischer.

Tématické zařazení:

» Politika