Řápková: Neziskové organizace radí neplatičům, jak obelstít exekutora - Krimi - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Krimi

Řápková: Neziskové organizace radí neplatičům, jak obelstít exekutora

Ikona

21. května 2009, 10.44 | PRAHA | Dluhy neplatičů rostou od chvíle, kdy neziskové organizace, jako například Člověk v tísni, radí občanům, jak se zaplacení dluhu vyhnout, uvedla primátorka Chomutova Ivana Řápková (ODS) během čtvrteční konference v Senátu. Město se podle ní potýká s nárůstem extremismu a xenofobie. "Místo toho, aby neziskové organizace neplatiče přesvědčovaly o nutnosti dluhy uhradit, naopak jim radí a vysvětlují právní kličky, jak obelstít exekutora.

 

To je vysoce neetické a společnosti škodící," řekla Řápková s tím, že se chomutovská radnice snaží přesvědčit neziskovky o spolupráci s městem.

Po spuštění programu Záchranného kruhu, v jehož rámci došlo k zabírání sociální dávek neplatičů, prý nepřizpůsobiví přicházeli na úřad po stovkách uzavírat splátkové kalendáře. "Potvrdilo se, že tvrdý postih nese výsledky," řekla primátorka. Vystoupení ombudsmana a ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába (za SZ) se situace zkomplikovala, protože neplatiči přestali platit a dluh jim opět narůstá.

Nejde podle jejích slov jen o nepřizpůsobivé občany, ale své závazky vůči městu přestali podle návodu plnit i dosud spořádaní lidé. Řídili se prý tím, že proč by platili, když soused také neplatí. "Mediálně známý je případ bývalé ministryně za lidská práva Džamily Stehlíkové (SZ), která dlužila městu poplatky za odpad. Takových případů ale byly spousty," dodala Řápková.

Tvrdý postup proti neplatičům hájila. "Nepřizpůsobiví nemají důvod se změnit," řekla Řápková. Navrhuje, aby v případě, že dlužník neplatí, ani neuzavřel splátkový kalendář, nebo neuzavřel dohodu o srážkách, dostal pouze existenční minimum. Rozdíl mezi existenčním a životním minimem by se tak podle ní použil na úhradu dluhů s tím, že by se existenční minimum nevztahovalo na děti, důchodce, invalidy a na osoby starších 65 let.

Současná legislativa podle Řápkové nepočítá s vymahatelností pokut za přestupky, proto navrhuje novelu zákona o přestupcích. Podle ní by byl stanoven maximální počet spáchaných přestupků na pět, ty by byly sankciovány tak, že pokutu by lidé platili ze sociálních dávek nebo odpracováním veřejně prospěšných prací v rozsahu 25-200 hodin. V případě, že by pachatel nezaplatil pokutu, ani by neodpracoval hodiny prospěšných prací, potom by měl podle Řápkové jít buď do vězení, nebo by nesměl pobývat v obci.

Řápková podle svých slov chce, aby neziskové organizace pracovaly v terénu s nepřizpůsobivými. "Předáme jim seznamy rodin, které odmítají pod různými záminkami posílat děti do škol," řekla s tím, že by pracovníci neziskových organizací měli s chomutovskými sociálními pracovníky přesvědčit rodiče o nutnosti posílat děti do školy. Neziskové organizace podle ní místo spolupráce s městem válčí.

Podle chomutovské primátorky by se do řešení situace s nepřizpůsobivými občany mělo zapojit vnitro a spravedlnost. "Apeluji zejména na soudy, aby některá rozhodnutí byla rychlejší, jedná se zejména o výpovědi z nájmů. Očekávali bychom také tvrdší postihy za lichvu, výrobu a držení drog," řekla Řápková.

Primátorka uvedla, že podle výzkumu veřejného mínění bylo 70 procent obyvatel Chomutova nespokojených s bezpečností ve městě. Mezi největší problémy podle ní patřila prostituce, vandalství, noční obtěžování, krádeže, alkoholismus, drogy. Výzkum potvrdil, že za problémy je vysoká nezaměstnanost a nízké vzdělání.

Mluvčí ministra pro lidská práva a Michaela Kocábová Lejla Abbasová navrhla městům, aby situaci s nepřizpůsobivými řešili prostřednictvím tzv. institutu zvláštního příjemce. To ale Řápková odmítla s tím, že v Chomutově byl institut zvláštního příjemce použit v promile případů. "Jeho využití je velmi omezené," uvedla s tím, že aby se institut dlužníkovi mohl zřídit, musí se mu například prokázat zneužívání dávek, což je podle primátorky prakticky nemožné. "U dluhů na nájemném musí nejprve dlužník dluh uznat, což nikdo dobrovolně neudělá," dodala Řápková.

Akce v Senátu se měl účastnit i ministr pro lidská práva Kocáb, který ale nedorazil. Senátorka Janáčková jeho nepřítomnost označila za pohrdání Senátem.

Kocábova mluvčí Lejla Abbasová novinářům řekla, že Kocáb nechce podobnou akci podporovat a uvedla, že senátorka Liana Janáčková je známa svými rasistickými výroky.

S chomutovskou primátorkou souhlasil starosta Litvínova Daniel Volák. "Souhlasím se vším, co řekla primátorka Chomutova Ivana Řápková," uvedl. Podobně reagoval i starosta městské části Brno - sever Leo Venclík, který kritizoval ministerstvo za nezájem o neplatiče. Také on vyzval ke změně současné legislativy, která podle jeho názoru nahrává neplatičům.

Podle senátorky Janáčkové byl seminář důležitý v tom, aby vznikaly pracovní skupiny, které by pracovaly na právních změnách, jež by potom radnice mohly použít v bojích s nepřizpůsobivými lidmi a s neplatiči. Janáčková uvedla, že je důležité, aby byla nastavena komunikace mezi samosprávou a státní správou. Podle starosty Litvínova Daniela Voláka stát v otázce neplatičů selhal a věří, že stát začne po čtvrteční diskusi v této věci něco dělat. Chomutovská primátorka uvedla, že také záleží na tom, jaké je ve městě složení obyvatel. "Když je ve městě 100 nepřizpůsobivých, potom se to dá zvládnout bez problémů," řekla. Senátorka Janáčková zdůraznila, že represe jsou až v poslední řadě, domluvy a prevence prý někdy nepomáhají. Podle ní je hlavním problémem měst to, že nemají oporu v zákonech.

Tématické zařazení:

 » Krimi  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření