Problémy s bydlením může vyřešit venkov. Domy tam ale chátrají, nikdo se o ně nestará - Finance - Český Metropol

Finance

Problémy s bydlením může vyřešit venkov. Domy tam ale chátrají, nikdo se o ně nestará

Praha I Je to stále stejná písnička. Máme málo bytů, zejména mladí lidé nemají kde bydlet. Přitom jen pár kilometrů od velkých měst existují tisíce domů, které chátrají a dříve či později jdou k zemi. Navíc stojí jen zlomek ceny, které si developeři účtují za předražené byty. Není to tak trochu postavené na hlavu?

 

 

Bydlet na venkově je dnes pro mnoho lidí nemyslitelné. Hurá do velkých měst, jakoby znělo heslo populace, což dokládají i data Českého statistického úřadu. Ale proč? Vždyť ceny bytů rostou a pořídit si kvalitní bydlení je pro obyčejného člověka téměř nemožné. Když už má nějakým „omylem“ pár milionů, tak je bytů stejně málo a často nejde o nic úžasného.

 

Navíc to možná nebude dlouho trvat a z měst se stanou obrovská ghetta díky moderním technologiím obehnanými neviditelným plotem. Nové technologie je tedy třeba začít využívat na venkově a i díky tomu mu vrátit jeho původní ráz a funkci. „Je nejvyšší čas. Musíme mít opravdu pozitivní úřad, zefektivnit ho, což moderní technologie dokáží. Vždyť dnes mají úřady zakázáno spolu komunikovat, to je naprosto absurdní. Jak se mají lidé orientovat, jak si mají efektivně zařídit potřebné věci,“ kroutí hlavou ředitel MAS Sedlčansko Přemysl Růžička.

 

Zbraň, kterou neumějí využívat

 

IOT (internet věcí) dokáže pomoci v mnoha ohledech. „V rámci státní správy půjde například digitalizovat stavební projekty. Starostové, ale i obyvatelé obcí, se budou moci podívat, jak jejich vesnice vypadá dnes a jak by vypadala opravená. Vidět vše na vlastní oči je úžasné. Lidé si tak uvědomí, že kraj se musí o svůj majetek začít starat, protože mu dnes doslova padá na hlavu,“ uvažuje Jiří Ehrlich z odboru rozvoje ČVUT. Všechna data mohou být díky IOT na jednom místě, samozřejmě řádně zabezpečená, ale přístup k nim může mít každý, kdo se potřebuje na cokoli rychle podívat. A samozřejmě nejde jen o stavebnictví. Technologie se dají využívat třeba na křižovatkách a silnicích v dopravních zácpách. Jedinou podmínkou je mít rychlý internet, který zajistí rychlé sdílení dat. „Když se začnou tvořit kolony, dopravu je okamžitě možné odklonit jinam. Jsou to velmi jednoduché věci, které dnes existují, není třeba je složitě vymýšlet. Státní správa se do jejich aplikací ale nehrne,“ dodává Ehrlich.

 

Žádná vláda se o venkov nestarala

 

Politika po roce 1990 bohužel systematicky ničí život na venkově. Žádná vláda nebyla schopna ani ochotna starat se o vesnice jako řádný hospodář. Proto jsme dnes tam, kde jsme. „Proč myslíte, že v Německu nebo Rakousku je venkov silný? Protože tam fungují programy rozvoje. A to jsme měli lepší podmínky. Zatímco tam museli uměle vytvářet střediskové obce, my jsme dávno měli přirozená městečka a města, na které byly navázány veřejné služby a stačilo je udržovat. Stejně, jako podporovat místní podnikatele. Měli jsme úžasnou sídelní strukturu, pravidelně rozmístěná městečka, městysy apod. Toto se budovalo stovky let a stačilo s tím jen dále pracovat. Drtivá většina aktivit z mnoha obcí zmizela, z venkova mizí podnikání i život,“ uvědomuje si ředitel divize Věda, výzkum, inovace v rámci Středočeského inovačního centra Marek Jetmar.

 

To samé se týká i domů. Z mnoha jsou ruiny, další chátrají a pomalu se rozpadají. Přitom by to mohlo být rychlé a „čisté“ řešení nedostatku míst k bydlení. V programech „zelený venkov“ máme k dispozici 500 miliard korun z dotací Evropské unie. Proč část z nich nevyužít i na opravu domů, do kterých se mohou lidé prakticky okamžitě nastěhovat. „Lidem ale musíte dát mnohem více důvodů, aby na venkově bydleli. Musíte zajistit, aby tam měli dostatečné benefity. Ano, čistý vzduch, super. Ale co dál. Mluvím třeba o rychlém internetu, musí si mít kde nakoupit, kam dát dítě do školy a tak dále. Jinak tam nikdy nepůjdou a raději se budou mačkat ve městech,“ vysvětluje odborník na IOT Karel Piškule. Podle něj je právě proto nutné urychleně začít venkov oživovat a dát mu takovou tvář, jakou měl před pár desítkami let.

 

Kraji chybí internet

 

Řadu lidí však odradí byrokracie. Není se čemu divit. Když žádáte o dotaci, zabřednete do kilogramů papírů a předpisů, které si často vzájemně odporují. Dlouhé roky zpět můžete být kriminalizování, úředníci k vám jako k potencionálnímu lumpovi přistupují. Je to tak trochu jako hlava 22, jeden předpis proti druhému, my platíme, tak vy poslouchejte. „Právě zde musí vše začít. Efektivní veřejná správa bez zbytečností. My to dnes umíme. Starosta může třeba na tu opravu domů požádat formou voucherů. Jde jen to převést takové možnosti do praxe,“ uvažuje Přemysl Růžička.

 

Vždyť ještě před třemi lety bylo na venkově spousta domů k rekonstrukci, dnes jsou ty samé objekty na zbourání. Pětadvacet procent Středočeského kraje není pokryto internetem, byť na to operátoři dostali obří dotace ve výši 28 miliard korun. Nikdo to dnes oficiálně nepřizná, protože všechny tyto peníze by se musely vracet.

 

Lidé se musejí podívat

 

Žijeme tu ve dvou světech. Jedním je pražské akvárium, druhým venkov. „Je potřeba lidem věci ukázat. To je alfa a omega všeho. Musí vidět, jak by jejich obec vypadala opravená. Sami pak začnou vyvíjet tlak. Podívají se i na to, co třeba chystá soused. To všechno už dnes umíme,“ má jasno ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík, jehož studenti nedávno dokončili projekt, kdy vymodelovali virtuální projekt pevnosti Terezín.

 

„Lidé mohou vidět, jak to ta vypadalo. Máme všechny budovy, můžete se tam kdykoli vypravit, podívat se z jakéhokoli úhlu. Tohle potřebujeme i na venkově,“ dodává Sáblík. Dokážeme to? Zvládneme aplikovat moderní technologie tak, aby dále nevznikala městská ghetta? Začít na venkově dnes není přání, ale nutnost, která znamená život, nebo rychlé vymření venkova.

Zdroj: Metropol / Foto: M. Kobrsková, archiv

Marek Jetmar je ředitelem divize Věda, výzkum, inovace v rámci Středočeského inovačního centra

Karel Piškule patří mezi nejvetší odborníky na IOT

Praha je krásná, ale přelidněná

Tématické zařazení:

 » Finance  

 

Anketa

Jste spokojeni se stavem českých dálnic a rychlostních silnic v ČR?

Ano

31.7%

 

Ne

45.7%

 

Zlepšuje se to

22.6%