Tajemné řády, světová společenství a rytíři dnešní doby - Kultura - Český Metropol

Kultura

Tajemné řády, světová společenství a rytíři dnešní doby

Zdroj: Metropol

Řada lidí věří, že ilumináti, svobodni zednáři, templáři, nebo třeba rytíři podvazkového řádu ovládají svět. A spousta lidí si naopak mysli, že je vše konspirace a nic takového neexistuje.
Tak jak to je doopravdy? Vždyť občas zaslechneme, že nějaká známá a významná osoba k některému řádu patří...

 

Na příkladu Rytířského Řádu sv. Konstantina a Heleny se dá nahlédnout pod pokličku. Chodí dnešní rytíři v brnění? Jsou to pošetilci? Řídí svět? Nebo naopak dělají jen něco pro jeho blaho? Jak taková společenství fungují dnes na území našeho státu, co jsou fámy a jaká je pravda?

My to víme...

 

Konstantinův řád je považován za historicky první rytířský křesťanský řád na světě a jeho založení je připisováno přímo osobě římského císaře svatého Konstantina Velikého (Flavius Valerius Constantinus), narozeného ve třetím století. Od roku 306 byl římským císařem a až do své smrti nezpochybnitelným vládcem celé římské říše.

Konstantin přispěl ke změně náboženské politiky římské říše a jeho působení mělo zásadní význam nejen pro křesťanství, ale i pro historii pozdní antiky a evropské civilizace. Konstantin zvítězil 28. října roku 312  v bitvě u Milvijského mostu, a osobně se domníval, že k tomuto vítězství mu dopomohl křesťanský Bůh. Následně v roce 313 vydal Edikt milánský, jímž zrovnoprávnil křesťanství s dosavadním kultem římským. Tím ukončil pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu všem obyvatelům říše. Konstantin křesťanství všestranně podporoval a v roce 325 svolal do města Nikaia první ekumenický koncil. Křesťané ho za tyto jeho skutky obdařili přízviskem „Veliký“ a východní částí křesťanské církve byl prohlášen za svatého.  

Podle starých kronik zřizuje již roku 312 po vítězné bitvě nad sokem Maxentiem císař Konstantin Veliký první křesťanský rytířský řád nesoucí jeho jméno. Řád plnil úlohu vojenskou i duchovní na obranu křesťanství a zároveň působil jako osobní stráž na ochranu císaře.

Řád působil v následujících staletích na stejných původních principech, které následně nově potvrdil také byzantský císař Alexios Komnenos roku 1190. Po pádu Cařihradu roku 1453 došlo k rozštěpení řádu na dva samostatné subjekty. Konstantin XI. předal před pádem Cařihradu světskou moc a císařskou korunu na hlavu patriarchy a od těch dob jsou všichni konstantinopolští pravoslavní patriarchové etnarchama, u nichž se snoubí moc duchovní a světská. Legitimita řádu svatého Konstantina Velikého tím spočinula na bedrech pravoslavné církve. Zásadní význam měl první rytířský řád také pro Řím, a proto papež Mikuláš V. potvrdil v západní Evropě rád jako římskokatolický Konstantinův Řád Svatého Jiří. Tím došlo ke vzniku dvou samostatných řádů, spadajících pod jurisdikci západní i východní části křesťanské církve.

Křesťanství je jen jedno, přičemž západní a východní část církve je vnímána jako pravá a levá plíce křesťanství.

Oba řády fungovali v nezměněné podobě až do počátku 20 století. V poválečné – změněné Evropě se oba řády musely přizpůsobit moderní době. Římskokatolická frakce řádu působí dodnes jako rodinný řád dynastické rodiny Bourbonů. Pravoslavný Konstantinův řád obdržel dne 29. května 1953 registraci ve Švýcarsku, kdy byl zaregistrován dle švýcarského práva, jako rytířská asociace na ochranu křesťanství. Řád působil charitativně v 50. až 70. letech nejen v Evropě, ale také v prostoru Afriky. Dne 12. května 1970 uznal řád Konstantina Velikého církevní autorita Jeho Blahoslavenost Nikolaos VI. Papež a patriarcha církve Alexandrie, založené apoštolem Markem a vzal Řád pod patronát. V roce 1982 byl Konstantinův Řád povýšen na "Čestnou stráž Apoštolského trůnu" Alexandrie patriarchů Alexandrie a celé Afriky ve shodě se svatým synodem. Rytířský Řád svatého Konstantina Velikého působil v západní Evropě, ve střední a východní Evropě byla jeho činnost obnovena po pádu totalitního komunismu po roce 1989, kdy byla zahájena obnova rytířského společenství svatého Konstantina v postkomunistických zemích v České republice, Slovenské republice, v Polsku, Bulharsku, Maďarsku, Rusku a na Ukrajině. Prvním státem, kde byla obnova řádu (na popud vídeňských Čechů) započata, byla Česká republika. Následně bylo roku 1993 v dolnorakouském klášteře Stift Göttweig (nedaleko obce Furth) přijato 9 Čechů pod německý exarchát. Ve dnech 2. – 4. září 1994 byli v německém Bad Wimpfenu přijati další dva Češi a hned následující měsíc se uskutečnilo první pasování řádu v České republice na Velehradě, kde bylo ve dnech 23. – 24. října 1994 přijato do řádu 30 čekatelů ze států střední a východní Evropy, z toho bylo 21 Čechů. 

Veškeré zásluhy na vzniku poboček řádu ve střední a východní Evropě měli současní členové vedení řádu Internationalis Ordo Sancti Constantini Magni. Dne 30. března 1995 povolilo Ministerstvo vnitra ČR řád Konstantina Velikého, jako občanské sdružení. Postupně vznikly pobočky Řádu v Polsku (14. 12. 1994), Rusku (12. 2. 1996), Maďarsku (1995), Bulharsku (1996), na Ukrajině (1995) a na Slovensku (31. 8. 1995). Registrací mezinárodní centrály řádu v České republice za podpory následníka ruského trůnu dne 20. 2. 1998, na základě zákona 116/85 Sb. (zákon o mezinárodních nevládních organizacích) byla centrála řádu přesunuta na území Čech. Církevní legitimitu si západoevropský řád celosvětově udržel ve vazbě na patriarchát Alexandrie a celé Afriky, středo a východoevropská část řádu získala uznání a záštitu místní autokefální pravoslavné církve v České republice a Slovensku (dva měsíce po registraci jako mezinárodní nevládní organizace) dne 24. 4. 1998 od metropolity českých zemí a Slovenska, jeho Blaženosti vladyky Doroteje, arcibiskupa pražského.

A tak se střední a východní část Konstantinova řádu, po takřka 550 letech, vrátila roku 1998 tam, kam historicky patří, pod nejvyššího představitele pravoslavných křesťanů na světě Konstantinopolského patriarchu (Cařihradského), který má již od roku 1453 legitimní právo potvrzovat a uznávat Konstantinův řád jako autonomní vojensko-církevní subjekt Východní části křesťanské církve v jednotě s ostatními místními autokefálními církvemi. Na tuto tradici navázal také nový metropolita a Arcibiskup pražský jeho blaženost Doc. ThDr. Vladyka Kryštof, Ph.D., když v Praze dne 13. března 2006 potvrdil rytířský řád svatého Konstantina a Heleny jako STAVROPIGIÁLNÍ pravoslavné bratrstvo věřících. Kromě duchovní ochrany východocírkevního suverénního patriarchátu a všech shora uvedených národních statusů (mezinárodních poboček řádů v jednotlivých státech) včetně mezinárodní centrály (zřízené jako mezinárodní nevládní organizace) je řád registrován v ekonomické a sociální sféře Organizace spojených národů (OSN). V současné době řád působí ve 32 státech světa pod názvem International Equester Ordo Sancti Constantini Magni (et Helena).

 

Řád zastává duchovní a morální hodnoty dávných časů, které v naší dnešní moderní společnosti velice chybí. Řád je tak ochráncem evropské kultury a mentality, která se utvářela v Evropě pod vlivem církve a místní zemské šlechty po dobu dvou tisíc let. Text: Metropol (konzultováno s historiky).

 

 

Zdroj: Metropol

Přílohy:

Tématické zařazení:

 » Kultura  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

Další informace:

 

 

 

Anketa

Souhlasíte se zavedením elektronických pokladen?

ano

58.3%

 

ne

41.7%

 

 

Anketa

Jste pro, aby se znovu proplácely i první tři dny nemocenské?

ano

68.2%

 

ne

31.8%