Focus: Amerika si připomíná první výstřel své nejhorší války

Zajímavosti

12. dubna 2011, 09.11 | Američané si v úterý 12. dubna připomínají 150 let od chvíle, kdy padl první výstřel občanské války známé jako válka Severu proti Jihu. Na válku, která trvala čtyři roky, Amerika tento den vzpomíná rok co rok. Není divu, zahynulo v ní na 620 000 lidí.

Toto číslo převyšuje americké ztráty ve všech ostatních válkách dohromady.

Američané z jihu se 12. dubna scházejí před památníky velitelů Konfederace, ti ze severu zase před sochami velitelů Unie.

Tento rok, kdy je výročí kulaté, byla kolem ceremoniálů nejistota. Demokraté se s republikány nemohli dohodnout na rozpočtu a hrozilo, že mnohé federální objekty zůstanou v pondělí zavřeny. Mezi ně patří také několik památníků války Severu proti Jihu. Hrozba byla nakonec odvrácena.

Válka Severu proti Jihu, která skončila 9. dubna 1865, je pokládána za mezník americké historie. Jejím důsledkem bylo prosazení centrální vlády a celistvosti Unie, nastolení občanských svobod a zrušení otroctví.

Thomas Friedman, analytik deníku The New York Times, píše, že válka symbolicky skončila teprve 4. listopadu 2008. Tento den voliči v jižanské Virginii hlasovali pro to, aby se americkým prezidentem stal černoch Barack Obama.

Právě v otrokářské Virginii padl první výstřel války.

To jsou základní fakta o válce Severu proti Jihu:

STRANY KONFLIKTU

Ve válce proti sobě stály státy Unie, zakladatelské státy USA, a státy Konfederace – koalice jedenácti států, které chtěly samostatnost. Protože státy Konfederace byly v jihovýchodní části Unie, nazývá se tento ozbrojený konflikt válkou Severu proti Jihu.

PŘÍČINA

Za příčinu války je nejčastěji označován spor o to, zda má být povoleno otroctví – Sever prosadil jeho zrušení, Jih je odmítl. Skutečný důvod byl širší – byl to konflikt o míru samostatnosti amerických států. Jih usiloval o vyšší autonomii.

PRŮBĚH VÁLKY

Za začátek války je považován 12. duben 1861, kdy jižanské jednotky zaútočily na pevnost Unie Fort Sumter u Charlestonu ve Virginii. Předcházelo tomu hromadné vystupování jižanských států z Unie a vytváření jejich Konfederace.

Tři dny po útoku na Fort Sumter prezident Abraham Lincoln povolal do armády (Severu) desetitisíce dobrovolníků a válka se rozšířila do několika států.

První velká bitva byla svedena 21. července 1861 u virginského Bull Runu. Oslabená armáda Unie se po ní dala na ústup.

Nejkrvavější bitvou byl střet 6. dubna 1862 u Shilohu. Bilancí bitvy, kterou vyhrála vojska Severu, bylo 25 000 padlých.

Sever získal převahu po bitvě u Gettysburgu v červenci 1863. Jih tam utrpěl drtivou porážku. Byl to přelom války.

Válka skončila 9. dubna 1865, kdy jižanský generál Robert Edward Lee podepsal kapitulaci. Během několika týdnů se vzdaly všechny jižanské jednotky.

PŘEDSTAVITELÉ KONFLIKTU

- Abraham Lincoln, prezident Unie

- Ulysses Simpson Grant, velitel unijní armády

- Jefferson Davis, prezident Konfederace

- Robert Edward Lee, velitel jižanských vojsk

OBĚTI

- Sever: 360 000 mrtvých (110 000 padlo v boji)

- Jih: 258 000 mrtvých (93 000 padlo v boji)

NASAZENÍ VOJÁCI

- Sever: 2 200 000

- Jih: 1 064 000

ČEŠI VE VÁLCE

Mnoho Čechů sloužilo v armádě Unie. V Chicagu byla založena Slovanská setnina, původně složená z Čechů, která byla první jednotkou dobrovolníků vyslanou na frontu občanské války.

DŮSLEDKY KONFLIKTU

Důsledkem války bylo posílení centrální vlády, zrušení otroctví a rozšíření občanských svobod.

(Zdroje pocanticohills.org, The New York Times, svedomi.cz)

Tématické zařazení:

» Zajímavosti