Závěry zprávy MAK z vyšetřování havárie polského speciálu u Smolenska

Zajímavosti

9. dubna 2011, 18.37 | SMOLENSK | Mezistátní letecký výbor (MAK) zveřejnil v lednu 2011 závěry vyšetřování havárie polského speciálu Tupolev Tu-154M u západoruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynulo všech 96 lidí na palubě – tehdejší polský prezident Lech Kaczyński, jeho choť Maria a desítky dalších polských osobností.

Piloti podle zprávy přistávali za nepříznivých atmosférických podmínek pod velkým tlakem ze strany polské delegace. "Musíme být otevření a zveřejnit pravdu, i kdyby měla být velmi hořká," řekla předsedkyně výboru Taťjana Anodinová před publikováním textu zprávy.

Toto je přehled nejdůležitějších závěrů, které se ve zprávě objevily:

• Let Tupoleva Tu-154M byl letem mezinárodním. To znamená, že nešlo o vojenský let a velitelé letadla byli odpovědni za svá rozhodnutí, která během letu učinili.

• Letadlo bylo technicky v pořádku. Motory a další systémy fungovaly správně. Před dopadem na zem nenastal na palubě stroje výbuch.

• Příprava posádky k letu i výběr záložních letišť nebyly dostatečné.

• Posádka speciálu letícího z Varšavy nebyla na přistání na smolenském vojenském letišti Severnyj připravena. Letiště nebylo vybaveno navigačním systémem ILS, který letadlům usnadňuje přistávání při snížené viditelnosti.

• Posádka byla střediskem letového provozu na letišti Severnyj opakovaně upozorněna, že povětrnostní podmínky nejsou příznivé. Informace o počasí pocházely také od polského letadla typu Jakovlev, které o něco dříve týž den ve Smolensku přistávalo. Řídící věž s přistáním Tupoleva nesouhlasila.

• V kokpitu byly vedle posádky ještě dvě další osoby. Jednou z nich byl velitel polského letectva, generál Andrzej Błasik. Ten měl podle zprávy MAK v krvi 0,6 promile alkoholu. Jméno druhé osoby ve zprávě uvedeno není.

• Na velitele polského letadla byl vyvíjen psychický nátlak, aby ve Smolensku přistál. Posádka se bála negativních reakcí části polské delegace, která chtěla stihnout ceremonii v Katyni k uctění památky Poláků zavražděných během druhé světové války. "Celá posádka byla ve stavu vysokého psychického a emocionálního napětí," stojí ve zprávě.

• Neexistuje žádný záznam, že by prezident Lech Kaczyński nařídil přistání ve Smolensku.

• Spolupráce posádky Tu-154 M byla nedostatečná.

• Rychlost klesání letadla byla příliš vysoká. Výškoměr v letadle měl odchylku asi 170 metrů.

• Znalost ruštiny velitele posádky polského letadla byla dostatečná. Podle dřívějších zpráv posádka rusky příliš neuměla a nerozuměla, co jim řídící věž na letišti ve Smolensku říká.

• Nedostatky ve vybavení letiště ani ne zrovna nejlepší technický stav zařízení letiště ve Smolensku příčinou katastrofy nebyly.

• Na pracovníky řídící věže ve Smolensku nebyl vyvíjen žádný tlak.

• Žádný z nedostatků, které vedly k nehodě, nezpůsobila ruská strana.

Závěrečná zpráva, na které devět měsíců pracovali ruští i polští odborníci a jejíž výsledky byly zveřejněny na internetu na webových stránkách MAK v ruštině a angličtině, má 210 stran a je rozdělena do 17 kapitol.

Prezidentský speciál Tupolev Tu-154 s polskou delegací směřující na smuteční slavnost do Katyně havaroval 10. dubna 2010 v husté mlze po nepovedeném přistávacím manévru u vojenského letiště v západoruském Smolensku. Letoun zachytil křídlem o stromy, zřítil se na zem a rozpadl se na několik kusů, které začaly hořet.

Nehodu nikdo nepřežil – zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński s manželkou, dalších 86 členů polské delegace a osm členů posádky.

Mezistátní letecký výbor (MAK) je výkonným orgánem se sídlem v Moskvě dohlížejícím na civilní leteckou dopravu ve Společenství nezávislých států. Byl zřízen v roce 1991, jeho členy je 12 států bývalého Sovětského svazu.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti