Focus: Jan Palach se upálil před 42 lety - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Zajímavosti

Focus: Jan Palach se upálil před 42 lety

Ikona

15. ledna 2011, 09.54 | V neděli, přesně v 15.00, tomu bude 42 let, co vzplála v Praze před Národním muzeem lidská pochodeň. Jedenadvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach se polil hořlavinou a škrtl zápalkou, svou obětí protestoval proti sovětské okupaci Československa. Zoufalým činem vyjádřil svůj protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a chtěl vyburcovat společnost k odporu. Jeho čin otřásl nejen Československem, ale i celým světem.

 

Těžce popálený Palach, popáleniny měl na více než osmdesáti procentech těla, žil ještě tři dny. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal manifestací proti režimu. V dalších dnech následovali Palachův příklad další mladí lidé. Někteří pokus o sebeupálení přežili, jiní ne. K nejznámějším jménům patří například Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka nebo Blanka Nacházelová.

"Vlna sebevražd upálením na počátku roku 1969 v tehdejším Československu je velmi zvláštní a dá se hovořit o unikátním jevu. Vše bylo podmíněno společenskou atmosférou tehdejší doby," sdělil politolog Rudolf Kučera. Po Palachovi se od 20. ledna 1969 do konce dubna 1969 pokusilo o upálení 26 lidí, sedm jich zemřelo.

"Česko s touto formou protestu není až tak ojedinělé," tvrdí politolog Petr Just s tím, že ve východní a střední Evropě se tato forma objevuje několikrát. Například polský účetní Ryszard Siwiec, šedesátiletý otec pěti dětí, se upálil na protest proti okupaci Československa v září 1968. Čin provedl na stadionu, kde jeho sebevraždě přihlíželo kolem sta tisíc lidí. "Devatenáctiletý Litevec Romas Kalanta se v květnu 1972 upálil na protest proti sovětizaci země. Proti komunismu se upálil v městečka Zeitz v Sasku-Anhaltsku v roce 1976 evangelický farář Oskar Brüsewitz," vypočítává Just.

Lidé podle jeho názoru volili tento typ sebevraždy proto, že je drastický. "Policie ani státní moci se nedařilo upálení zatajit a u veřejnosti vzbudila taková smrt velkou pozornost," řekl Just.

Od chvíle, kdy se Palach zapálil až do pohřbu 25. ledna, drželi mladí lidé u sochy sv. Václava na pražském Václavském náměstí protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Tím bylo okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv (okupačního tisku). Mezi hladovkáři byl i Palachův následovník a příští pochodeň Jan Zajíc.

Po celém Československu se po Palachově smrti uskutečnily smuteční tryzny. V centru Prahy se 20. ledna 1969 sešel průvod tisíců lidí, kteří podporovali jeho požadavky a žádali odstoupení zkompromitovaných politiků.

Palachův pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupantům. Desetitisíce lidí se s ním rozloučily při obřadu v prostorách Karolina a v ulicích Prahy. V den pohřbu se upálil osmnáctiletý student průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc. Zanechal po sobě báseň o Palachovi a čtyři dopisy, v nichž se označuje jako pochodeň č. 2. Upálil se v Praze v průchodu domu na Václavské náměstí a na místě zemřel. K tomuto kroku se rozhodl poté, když viděl, že navzdory Palachovu činu se život vrací do starých kolejí.

"Obávám se, že v současné době čin Jana Palacha mladé generaci mnoho neřekne. Obecně je pro všechny mladé minulost velká neznámá," uvedl Just. Na vině jsou podle jeho mínění školy a systém výuky dějepisu. "Výuka dějepisu končí první a druhou světovou válkou. Ostatní se prostě nevyučuje," uzavřel Just.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti