Nejtragičtější teroristické útoky ve světě za rok 2010

Zajímavosti

Ikona

22. prosince 2010, 17.28 | Rok 2010 byl nejen ve znamení mnoha teroristických útoků, při nichž umíraly stovky lidí, ale i hrozeb radikálních islamistů, které si vyžádaly mimořádná opatření zemí po celém světě. I když se většina atentátů odehrála v zemích jako je Pákistán nebo Irák, ležících relativně daleko od Evropy, jejich strůjci své aktivity rozhodně neomezují pouze na tyto státy. Proto před samotným přehledem teroristických útoků v letošním roce na tomto místě nejdříve připomínáme organizace, které pro západní země představují největší hrozbu:

teroristickou síť Al-Káida a pákistánské skupiny Tehrik-i-Taliban či Laškar-e-Taíba.

Teroristické útoky podle západních tajných služeb osnují ozbrojenecké buňky v kmenovém území, které leží na pomezí afghánsko-pákistánských hranic. V tomto regionu nacházejí útočiště členové mnoha islamistických skupin. Analytici se domnívají, že velká část mezi sebou spolupracuje a je tedy pravděpodobné, že se na přípravách útoků podílí několik organizací najednou.

• AL-KÁIDA
Al-Káida je považována za organizaci, která představuje největší mezinárodní hrozbu. Disponuje zkušenými výrobci výbušnin a dalších zbraní, řadou oddaných a dobře vycvičených bojovníků i léta budovanou nadnárodní sítí finanční, logistické i ideologické podpory.

Ačkoliv byla Al-Káida vedená Usámou bin Ládinem po invazi amerických vojsk do Afghánistánu v roce 2001 značně oslabena, přečkala toto období díky spolupráci s ozbrojenci na území afghánsko-pákistánských hranic. Vůdci organizace, mezi nimi i Usáma bin Ládin, se tu patrně stále skrývají a v dalších regionech cvičí ozbrojenecké skupiny.

Přestože se spojeneckým vojskům podařilo zneškodnit či zadržet již množství velitelů Al-Káidy, Usáma bin Ládin a druhý nejvyšší velitel organizace Ajmán Zavahrí stále unikají.

V lednu tohoto roku bin Ládin přiznal zodpovědnost za nepodařený pokus o pumový atentát na americké letadlo z 25. prosince 2009. Uvedl, že Al-Káida je plná sil a nadále pokračuje v teroristické činnosti proti Západu.

• TEHRÍKE TALIBAN PÁKISTÁN (TTP)

Pákistánský Taliban je ve velké míře ovlivněn činností Al-Káidy. Zaměřuje se na útoky na území Pákistánu, jehož vláda skupinu považuje za teroristickou. Organizace se přiznala k mnoha menším atentátům v zemi, včetně útoku na policejní akademii ve městě Láhaur v roce 2009, při němž zemřelo osm kadetů a množství dalších utrpělo zranění.

V posledních měsících pákistánský Taliban několikrát vyhrožoval Spojeným státům i Evropě. Jeden z hlavních talibanských velitelů Valí Rahmán nedávno ve videozáznamu potvrdil vazby své organizace na Al-Káidu a vyzval k boji za zavedení islámského práva na celém světě.

Na začátku září americká prokuratura obvinila vůdce TTP Hakimulláha Mahsúda z podílu na sebevražedném útoku na americkou základnu v Afghánistánu, při němž v prosinci loňského roku zahynulo sedm agentů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Hakimulláh byl rovněž obviněn ze spiknutí, při němž chtěl použít zbraně hromadného ničení proti Američanům.

Spojené státy nedávno přidaly pákistánskou odnož Talibanu na seznam zahraničních teroristických organizací a za dopadení Mahsúda či Rahmána nabídly pět milionů dolarů (90 milionů korun).

• LAŠKAR-E-TAÍBA

Pákistánská teroristická skupina Laškar-e-Taíba je zodpovědná za koordinované útoky v indické Bombaji, které si v roce 2008 vyžádaly 166 obětí. Podle západních tajných služeb měly plánované útoky na evropské metropole kopírovat právě útoky z Bombaje, během nichž skupiny teroristů útočily na městské památky, luxusní hotely i restaurace.

Činnost organizace byla v minulosti zaměřena především proti Indii. Podle odborníků se však mohla stát vlivným spojencem dalších skupin a rozšířit tak své působení na Západ.

Laškar-e-Taíba byla také spojována s teroristickými aktivitami na Západě. Například jeden ze sebevražedných útočníků, který se v roce 2005 odpálil v londýnském metru, navštívil velitelství skupiny nedaleko pákistánského města Láhaur. Britské policii se však nakonec nepodařilo prokázat, že se Laškar-e-Taíba na útoku podílela.

V Pákistánu toto hnutí zakázali poté, co jeho bojovníci v roce 2001 vzali ztečí indický parlament. Organizace však má poměrně pevné vazby na pákistánské zpravodajské služby a její existence v zemi je proto víceméně tolerována.

Toto je přehled teroristických útoků, které si v roce 2010 vybíraly daň na lidských životech.

LEDEN:

• Hned 1. ledna se odehrál jeden z nejkrvavějších bombových útoků na civilní obyvatele v novodobé historii Pákistánu. Sebevražedný atentátník dojel autem naloženým asi 250 kilogramy výbušnin k hřišti ve městě Lakki Marvát, na němž se právě hrálo volejbalové utkání mezi dvěma vesnickými týmy. Poté ho odpálil. Zemřelo 99 lidí, v nemocnicích skončilo 87 zraněných. K odpovědnosti za útok se nikdo nepřihlásil, předpokládá se však, že ho má na svědomí pákistánská větev Talibanu.

• 3. ledna zabila bomba nastražená na silnici u města Hangu na severozápadě Pákistánu čtyři lidi. Mezi oběťmi i bývalý ministr školství Severozápadní pohraniční provincie Ghání Rahmán.

• 3. ledna se Spojené státy a Velká Británie rozhodly uzavřít své ambasády v jemenském hlavním městě Saná kvůli hrozbě útoku teroristické sítě Al-Káida. Provoz na velvyslanectví už částečně omezilo i Španělsko.

• Na Jemen se obrátila pozornost světa poté, co Nigerijec Umar Farúk Abdul Mutallab 25. prosince 2009 propašoval výbušné látky na palubu airbusu s 290 cestujícími, který letěl z Amsterdamu do Detroitu. Mutallab za letu látky smíchal a pokusil se je odpálit. Jeho pokus ale nevyšel a cestující útočníka přemohli. K organizaci útoku se přihlásila jemenská buňka Al-Káidy na Arabském poloostrově (AQAP).

• 8. ledna teroristé zaútočili na tožský národní fotbalový tým v Angole, a to dva dny před začátkem Afrického poháru národů. Při atentátu, k němuž se přihlásila Fronta za osvobození enklávy Cabinda (FLEC), zemřel jeden člověk, nejméně devět dalších bylo zraněno.

• 12. ledna byl před svým domem v íránském hlavním městě zavražděn jaderný vědec a profesor Teheránské univerzity Masúd Mohamadí. Bombu atentátníci umístili na zaparkovaný motocykl, okolo něhož profesor procházel. Podle íránských zdrojů měly v organizaci jeho vraždy prsty tajné služby jako Mosad a CIA.

• 14. ledna odpálil sebevražedný atentátník nálož na rušné tržnici v afghánské provincii Uruzgán. Připravil o život 20 civilistů a 13 dalších lidí zranil. Mezi oběťmi byly i tři děti.

• 21. ledna obvinila slovenská policie z teroristické činnosti třiatřicetiletého Stanislava Č., kterého zadržela na východě země. Muž z chemikálií vyráběl komponenty na nástražné výbušné systémy, jež chtěl použít v kostelech. Muž se přiznal, že měl v plánu bombu ukrytou v tašce odpálit na dálku během mše. Bylo to vůbec poprvé v historii Slovenska, kdy policie obvinila z terorismu konkrétní osobu.

ÚNOR

• 18. února navedl třiapadesátiletý Američan svůj malý letoun do sedmipatrové budovy v Austinu, hlavním městě státu Texas. Původní zprávy naznačovaly, že to byla nehoda, policie však z videozáznamu dospěla k závěru, že muž namířil se strojem do budovy záměrně. Ačkoliv zahynul jen pilot, austinský útok Americe připomněl tragické události 11. září 2001, kdy teroristé unesenými linkovými letadly narazili do budov Světového obchodního centra a Pentagonu. V troskách budov a letadel tehdy zahynuly tři tisícovky lidí.

BŘEZEN

• 3. března si útoky tří sebevražedných atentátníků v iráckém městě Bákuba vyžádaly životy 33 lidí, dalších 55 osob bylo zraněno. Nejméně 12 z obětí jsou policisté.

• 5. března zabil sebevražedný atentátník 12 lidí a 25 dalších zranil, když odpálil nálož na svém těle na tržišti ve městě Hangu na severozápadě Pákistánu. Útočník se odpálil ve chvíli, kdy kolem tržiště projížděl konvoj šíitských poutníků doprovázený policisty.

• 10. března vnikla skupina ozbrojenců do budovy mezinárodní křesťanské humanitární organizace World Vision ve vesnici Oghi blízko severopákistánského města Mansara. Nejméně šest lidí při útoku zahynulo. Mezi mrtvými byly dvě ženy. Organizace World Vision poté oznámila, že v Pákistánu pozastavuje své operace.

• 29. března si výbuchy bomb, které odpálily sebevražedné atentátnice v ranní špičce ve stanicích moskevského metra Lubjanka a Park kultury, vyžádaly 40 obětí. O jednoho mrtvého více si vyžádal útok v moskevském metru 6. února 2004.

• 31. března odpálili atentátníci ve městě Kizljar v Dagestánu dvě bomby. Exploze usmrtily nejméně jedenáct lidí.

DUBEN

• 1. dubna zastřelili teroristé v uniformách irácké armády 24 lidí ve vesnici Albúsafí na jižním předměstí iráckého Bagdádu.

• 4. dubna zabily tři exploze v centru Bagdádu 41 lidí. Na 200 lidí utrpělo při útocích zranění. Mezi mrtvými a zraněnými je mnoho pracovníků bank a ambasád Íránu, Egypta, Německa, Brazílie a Sýrie.

• 6. dubna zasáhlo sedm silných explozí centrum iráckého Bagdádu. Sedm budov bylo zničeno, zemřelo 49 lidí, zraněno bylo 160 dalších. Výbuchy zasáhly budovy ministerstev v městské části Salhíja, rezidenční čtvrti na severozápadě a jihozápadě Bagdádu a restauraci v ulici Haifa. Podle mluvčího bagdádských bezpečnostních služeb Kásima Musávího za útoky stála Al-Káida a přívrženci strany Baas někdejšího diktátora Saddáma Husajna.

• 23. dubna zemřelo při sérii pumových útoků v Bagdádu 56 lidí a dalších 112 osob bylo zraněno. Všechny útoky se odehrály v bagdádských čtvrtích, které obývají převážně šíitští muslimové. Případy sektářského násilí tam nejsou ničím výjimečným. Atentátníci tento den zaútočili i na západě Iráku ve městě Chalídíja, kde výbuchy bomb zabily osm lidí a deset zranily.

• 29. dubna připravila exploze bomby nastražená v autě poblíž obchodu v Bagdádu o život osm lidí a dalších 20 zranila. Agentura Reuters uvedla, že bomba vybuchla poblíž obchodu s alkoholem. Šlo zřejmě o prodejnu určenou především pro cizince, neboť islám alkohol přísně zakazuje. Útoky na obchody s alkoholickými nápoji nejsou v Iráku výjimečné. Podnikají je šíitští i sunnitští muslimové.

KVĚTEN

• 10. května si vlna více než dvou desítek teroristických útoků po celém Iráku vyžádala život 125 lidí. Stovky dalších byly při atentátech zraněny. Nejkrvavější atentát se odehrál v metropoli provincie Babylón, městě Hilla. Tři automobily naplněné výbušninami explodovaly před textilní fabrikou a zabily nejméně 35 dělníků, kteří zrovna opouštěli provoz. Zhruba 130 lidí vyvázlo se zraněním. V době, kdy na místě zasahovali policisté a záchranáři, tam explodovala další nastražená nálož.

• 14. května zemřelo při bombovém atentátu na fotbalovém utkání v severoiráckém městě Tal Afar 25 lidí a dalších 120 bylo zraněno. Jeden útočník vjel autem plným výbušnin na hřiště, další dva odpálili nálože na svých tělech přímo mezi diváky.

• 21. května otřásl výbuch nálože uložené v dodávce tržnicí v iráckém městě Chális. Auto bylo zaparkované nedaleko velitelství policejní jednotky rychlého nasazení a kaváren plných lidí. Na místě zemřelo 30 osob, dalších 80 lidí bylo při útoku zraněno.

• 25. května explodovala bomba v centru města Stavropol v Předkavkazsku na ruském jihovýchodě. Výbuch v kavárně usmrtil sedm lidí a zranil dalších 40.

ČERVEN

• 10. června si výbuch bomby v automobilu v iráckém hlavním městě Bagdádu vyžádal životy čtyř lidí.

• 11. června najel sebevražedný atentátník v automobilu napěchovaném výbušninami do konvoje amerických a iráckých vojáků ve východoirácké provincii Dijála. Útok nepřežili tři Iráčané a dva američtí vojáci. Šest Američanů a 24 dalších lidí bylo zraněno. Ve stejný den vybuchla bomba umístěná na silnici v Bagdádu. Exploze zabila dva civilisty a zranila devět dalších.

• 13. června zemřelo při neúspěšném přepadení banky v iráckém Bagdádu 26 lidí. Ozbrojenci ve vojenských uniformách odpálili v blízkosti centrální banky nejméně osm bomb, jednu z nich nastražili u vchodu do budovy. Tři nálože odpálili sebevražední atentátníci. Poté se lupiči pokusili dostat dovnitř.

ČERVENEC

• Norské úřady s podporou Spojených států na začátku července zadržely tři spolupracovníky Al-Káidy, kteří údajně plánovali teroristický útok. Muži chtěli odpálit peroxidové nálože a uskutečnit atentát podobný loňskému nezdařenému teroristickému útoku na newyorské metro. Útok v Norsku plánovali stejní vůdci Al-Káidy, kteří mají na svědomí teroristické činy po celé zeměkouli.

• 1. července se několik sebevražedných útočníků odpálilo ve svatyni Data Darbar v pákistánské metropoli Láhauru. Nejméně 45 lidí při útoku zahynulo a dvě stovky lidí byly zraněny.

• 9. července si dvojitý sebevražedný útok v pákistánské vesnici Jakaghund na severozápadě země vyžádal 102 obětí a 115 zraněných. Stal se tak vůbec nejhorším letošním atentátem v Pákistánu.

• 26. července si exploze dvou náloží u posvátného šíitského města Karbalá na jihu Iráku vyžádala nejméně 20 smrtelných obětí a 54 zraněných. Bomby byly nastraženy na silnici mezi městy Karbalá a Nadžáf a cílem útoku bylo procesí šíitských poutníků.

SRPEN

• 11. srpna zemřelo při výbuchu bomby 11 lidí v provincii Dijála na severu Iráku. Mezi oběťmi bylo osm vojáků. Nálož vybuchla časně ráno, když jednotka prozkoumávala jeden z domů ve městě Sadíjá severovýchodně od hlavního města provincie Bákuba.

• V polovině srpna zaútočil sebevražedný atentátník v ruské Severní Osetii. Odpálil na sobě výbušniny u kontrolního stanoviště policie. Zemřeli dva policisté, další tři utrpěli zranění.

• O několik dní později vybuchla bomba před kavárnou v centru města Pjatigorsk v jižní části Stavropolského kraje v podhůří Kavkazu. Exploze zranila 30 lidí.

ZÁŘÍ

• 9. září zabila exploze automobilu naloženého výbušninami na tržišti v severoosetském Vladikavkazu 16 lidí. Osmadevadesát osob včetně dětí bylo zraněno.

• 13. září dav rozzuřených muslimů podpálil křesťanskou školu ve vesnici Tangmarg v indické části Kašmíru. Reagoval tím na vytrhávání listů z koránu před Bílým domem. Zahynulo nejméně 18 lidí, zraněno bylo dalších více než 100 lidí.

• 17. září zabila exploze nákladního automobilu s výbušninami, který byl zaparkovaný u policejní stanice na východě Srí Lanky, 25 lidí. Dalších 52 osob utrpělo při výbuchu zranění.

• 24. září přišlo při sérii útoků ozbrojenců na severu Kavkazu o život 13 lidí.

ŘÍJEN

• 3. října vydalo ministerstvo zahraničí Spojených států oficiální varování pro americké občany v Evropě před potenciálním nebezpečím teroristických útoků. Reagovalo tak na spiknutí, které se podařilo odhalit západním tajným službám na konci září. Koordinované útoky teroristů měly směřovat na metropole ve Velké Británii, v Německu a ve Francii. Na seznamu terčů možných útoků byla také Eiffelova věž, luxusní hotel Adlon poblíž berlínské Braniborské brány a mnoho dalších míst.

Stupeň varování (Travel alert) americkým občanům pouze doporučuje, aby upustili od svých plánovaných cest do Evropy. V tomto případě nemá americká vláda žádné zvláštní pravomoci. Pokud by však vláda vyhlásila vyšší stupeň varování (Travel warning), mohla by lidem nařídit, aby se vrátili domů a necestovali do nebezpečné oblasti. V krajních případech by mohla také zrušit lety a rezervace v evropských hotelích. Americká vláda by rovněž mohla zabránit osobám bez amerického občanství pohyb na svém území.

Ve stejný den varovalo své občany před pobytem ve Francii a Německu také britské ministerstvo zahraničí. Oznámilo, že hrozba útoku je v těchto zemích "mimořádně vysoká".

• 4. října se k USA a Velké Británii s výzvou přidalo i Japonsko, které varovalo své občany, aby při cestování po Evropě byli ostražití zejména při používání hromadné dopravy a návštěvách turisticky oblíbených míst.

• Česká republika kvůli teroristické hrozbě přijala preventivní bezpečnostní opatření, která se mimo jiné týkala i letiště Praha-Ruzyně. České ministerstvo vnitra a policie ale oznámily, že hrozba se na Česko přímo nevztahuje.

LISTOPAD

• 8. listopadu zabily bombové útoky v šíitském poutním městě Karbalá v centrální části Iráku nejméně 10 lidí. Další lidé umírali při bombových útocích v Nadžafu a Basře, celkem zemřelo 30 lidí.

• 20. listopadu přinesl německý list Der Spiegel informaci, že islamisté mají v plánu v Německu podniknout teroristické útoky. Jedním z nich měl být útok na Říšský sněm v Berlíně. Podle Spiegelu mělo tuto akci provést šest teroristů, dva měli být prý již v Německu a další čtyři – Němec, Turek, Afričan a neznámý muž – se měli do země teprve vydat.

PROSINEC

• 11. prosince otřásly centrem Stockholmu dvě exploze. Při atentátech zemřel útočník a zraněni byli dva lidé. Cílem sebevražedného atentátníka bylo zabít před Vánoci co nejvíce lidí.

• 15. prosince zaútočil sebevražedný atentátník na šíitskou mešitu ve městě Čábhár v provincii Sístán a Balúčistán na jihovýchodě Íránu. Zemřelo 39 lidí a více než 50 osob bylo zraněno. Mezi oběťmi byly i ženy a děti.

• 20. prosince zatkla britská policie 12 osob, které podezřívala z plánování rozsáhlého teroristického útoku na území Británie.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti