Akademik z Univerzity J. E. Purkyně si připsal evropský patent

Zajímavosti

zdroj: UJEP

Ústí nad Labem | Hliníkové slitiny byly v uplynulých dvou letech centrem zájmu akademického pracovníka ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) Martina Nováka. Zajímal se zejména o možnosti jejich mechanického...

zpracování – broušení.
Na konci jeho výzkumu stojí Evropský patent s číslem EP 2 948 272 B1 na vynález, jehož podstatou je určení takových řezných podmínek při broušení hliníkových slitin, kdy je dosaženo vysoké kvality obrobeného povrchu. Je to vůbec první Evropský patent, který eviduje ústecká univerzita.
„Hliníkové slitiny jsou materiály, které jsou v současné době v celém světě hojně využívány v automobilovém, leteckém a chemickém průmyslu díky svým fyzikálním, chemickým a mechanickým vlastnostem. Nahrazují zde tradiční materiály na bázi oceli a litiny,“ říká držitel patentu Martin Novák.
Mechanické zpracování hliníkových slitin, zejména dokončovací technologie obrábění, tj. broušení, je velmi obtížné právě díky jejich fyzikálním a mechanickým vlastnostem.
„Chtěl jsem nalézt způsob, jak řešit problém při výrobě strojních součástí a zařízení z hliníkových slitin, kdy nebylo možné dosáhnout požadované kvality obrobeného povrchu, zejména při technologii broušení. Je totiž velmi obtížné brousit tyto typy materiálů do požadované kvality obrobeného povrchu, která je nezbytná z hlediska následné životnosti strojních součástí,“ vysvětluje autor vynálezu.
Podstata vynálezu tedy spočívá v určení řezných podmínek (typ nástroje a jeho řezná rychlost, rychlost obrobku, rychlost jeho přísuvu a typ řezného prostředí), které zaručí požadované kvalitativní parametry broušeného povrchu a tím i požadovanou životnost strojních součástí a zařízení.
Martin Novák, který je současně na UJEP prorektorem pro rozvoj a informační technologie, vedle svých rozsáhlých manažerských a pedagogických povinností věnoval v rámci výzkumu také dva roky praktickému testování na mnoha druzích hliníkových slitin. Výzkum nyní rozšiřuje na další progresivní materiály a superslitiny na bázi niklu, titanu a wolframu, což jsou materiály, které se používají zejména u vysoce tepelně, mechanicky a chemicky namáhaných součástí a zařízení (raketové a spalovací motory, turbodmychadla aj.) a pro biomedicínské účely (kloubní náhrady).
Evropský patent na metodu, která je využitelná po celém světě ve vztahu k velkému rozsahu používání hliníkových slitin, různorodosti odvětví jejich využití a úrovně technologií zpracování, uvažuje Martin Novák validovat v Německu, Velké Británii a ve Francii.

Zdroj: UJEP

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kraje » Ústecký

» Zajímavosti