Bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš bude usilovat o křeslo v europarlamentu

Aktuality

9. února 2024, 12.25 | Možná si ho mnozí ještě pamatujete z vyhrocené prezidentské debaty na ČT, kdy se ostře pustil jak do nepřítomného Andreje Babiše, tak i do překvapené Danuše Nerudové a budoucího prezidenta Petra Pavla. Uplynul více než rok a český Richard Gere, jak ho některá bulvární média přezdívala, se nyní chystá kandidovat za neparlamentní pravicovou stranu Svobodní v červnových volbách do Evropského parlamentu a navázat tak na úspěch bývalého předsedy této strany Petra Macha, který se po dlouhé politické odmlce stal zcela nečekaně leadrem SPD.

Divišovi narozenému ve znamení Berana bude v březnu 48 let a má za sebou bohatou životní i profesní kariéru. Pochází ze severu Čech z okresního města Česká Lípa, odkud se přes výběrové krajské gymnázium v Liberci se zaměřením na matematiku a fyziku ocitl v Praze, kde vystudoval dvě vysoké školy. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v oboru matematika a management a současně vystudoval, rovněž na „Karlovce“, ekonomii na Fakultě sociálních věd. Odtud tedy plyne jeho, pro někoho možná nečekaně, erudovaný vhled do ekonomických témat, jak prokazoval v prezidentských debatách. Kromě záliby v číslech se chtěl stát odmalička profesionálním fotbalistou, a když musel i díky zranění kariéru profesionálního sportovce oželet, začal pracoval při studiu a později i při svém podnikání externě jako sportovní redaktor České televize. Pamětníci si ho mohou pamatovat zejména z fotbalového pořadu Dohráno, jako moderátora olympijských studií nebo jako redaktora dalších sportovních pořadů na ČT. Jinak to ale Diviše táhlo do světa businessu a po krátkém působení v České spořitelně v roli analytika cenných papírů již 24 let podniká s vlastní firmou v oboru IT a kdysi stál i u zrodu prvního letenkového portálu ve střední a východní Evropě letuska.cz.

Jeho „last minute“ vstup do prezidentského klání byl pro mnohé velkým překvapením, protože sice nasbíral 50 000 podpisů od občanů pod kandidátskou petici, ale díky jeho prvotnímu vyřazení vinou chyby ministerstva vnitra o něm spoustu voličů do poslední chvíle vůbec nevědělo. I to byl důvod, jak později sám uvedl, proč se v debatě na ČT rozhodl hrát trochu vabank a vystoupil ze své komfortní zóny. Do té doby si jeho vcelku sympatického, promyšleného a umírněného projevu všímal překvapivě s kladným hodnocením i bývalý český prezident Miloš Zeman, třebaže ještě předtím Diviše a spol. nelichotivě označoval za šašky.

Mnozí si říkali, o co Divišovi, jako politickému nováčkovi, vůbec jde a on tvrdošíjně trval na tom, že by rád nastartoval změnu a vlil do žil lidí optimismus, pozitivní energii a nové moderní vize pro naši zemi a pro oživení ekonomické prosperity. Jeho velkou výhodou bylo a je, že díky svému věku i rodinné historii už opravdu není jakkoliv svázán s temnou komunistickou minulostí ani s gangsterskými devadesátkami. V prezidentské kampani Diviš mluvil o 3 základních pilířích budoucí prosperity, které spatřoval v posílení obranyschopnosti naší země pomocí moderních technologií vyvíjených českými firmami, dále v moderním školství a také v propojování regionů a v posílení lokálních ekonomik na úrovni místní samosprávy, místních firem a místní školy dle tzv. Baťova principu.

Třebaže nakonec skončil v prezidentské volbě, i díky zmiňovaným okolnostem, až na 7. místě (před profesorem Zimou) se ziskem více než 75 000 hlasů občanů, rozhodl se v politice pokračovat. V povolebních rozhovorech často zmiňoval, že se na něj obracelo mnoho lidí z řad podnikatelů, příznivců a dokonce i novinářů a vyzývalo ho, aby založil svoji vlastní novou politickou stranu. Diviš tuto variantu zvažoval, ale nakonec se rozhodl raději spojit síly a pomoci straně Svobodných, o které prohlašuje, že je poslední pravicovou stranou v této zemi. Když se podíváme, jak moc doleva se díky sociálním transferům posunulo ANO a dnes už vlastně i ODS v rámci koalice SPOLU, můžeme připustit, že má defacto pravdu. Již v prezidentských debatách Diviš otevřeně prohlašoval, že je jako podnikatel pravicově smýšlejícím člověkem se sociálním cítěním, kterému se ale hrubě nelíbí, jak se Evropa znovu posouvá k nesmyslnému centrálnímu plánování a dotačnímu přerozdělování peněz a jak navíc i díky „ekologickým“ opatřením Green Deelu zcela ztrácíme konkurenceschopnost. Jeho slova se začínají čím dále více naplňovat, a přestože byla před pár měsíci pro mainstream málo akceptovatelná či libozvučná, začíná to vypadat, že právě tato témata budou nyní výrazně promlouvat do voličských preferencí v blížících se červnových evropských volbách.

Diviš zcela natvrdo říká, že musíme zachovat českou korunu a nevzdat se tak vlastní měnové politiky, stejně tak si nepřeje vzdát se jakéhokoliv dalšího práva veta ve prospěch Bruselu. Podpis ministra Rakušana na novém migračním paktu, který původně správně odmítnuté uprchlické kvóty pro nelegální migranty nahradil finančními odpustky, považuje jednak za hrubě nevkusné a neetické a potom za zradu českých občanů, kteří si žádné nelegální migranty v naší zemi nepřejí. Co se týká Green Dealu je Diviš pro pozastavení a přehodnocení tohoto celoevropského zeleného šílenství, které ničí nejen český průmysl, ale i celou konkurenceschopnost Evropy.

Na druhé straně se snaží zejména na svých sociálních sítích pojmenovávat konkrétní střednědobé priority, o které by měla jakákoliv vláda v budoucnu usilovat. Speciálně zdůrazňuje, že je třeba nehonit příliš mnoho zajíců naráz a že je třeba napnout všechny síly na pět hlavních bodů, mezi které řadí dostavbu jaderných bloků; dobudování dálniční, železniční nebo osobní dronové infrastruktury napříč republikou; podstatné zkrácení stavebního řízení; ořezání počtu státních úředníků na všech rezortech minimálně o 10% a kompletní modernizaci školství pro naše děti.

Diviš pravděpodobně může se svými jasně formulovanými vizemi, stanovisky a názory a také díky výborným komunikačním schopnostem před zapnutými kamerami a diktafony dodat Svobodným dříve trochu chybějící esenci vážnosti, důvěryhodnosti a reálných obrysů skomírající pravicové politiky. Pokud se mu to podaří mohl by ke svému „prezidentskému“ voličskému jádru přilákat i další tápající pravicové voliče, jak z řad ANO, tak i ODS a prolomit tak se Svobodnými magickou 5% hranici nejen pro vstup do europarlamentu, ale pokusit se uspět i v následujících parlamentních volbách v roce 2025. V každém případě se vyplatí tuto novou nadějnou tvář české politiky sledovat.

Zdroj: Volby do EP 2024

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Volby