Radní Ústeckého kraje v Metropolu - Kulatý stůl - Český Metropol

Kulatý stůl

Radní Ústeckého kraje v Metropolu

zdroj: Metropol

Ústí nad Labem | Vydavatelství METROPOL uspořádalo v pátek 9. prosince setkání se členy Rady Ústeckého kraje, kteří jej povedou v období let 2016 – 2020. Na otázky redakce, týkající se především priorit...

 

na svěřených úsecích krajské samosprávy odpověděli (na snímku zprava) Martin Klika, statutární náměstek hejtmana (finance, sociální věci, bezpečnost a sociálně vyloučené lokality), hejtman Oldřich Bubeníček (legislativa, krizové řízení, informační technologie, vnější a zahraniční vztahy), Jaroslav Komínek (doprava a silniční hospodářství), Jitka Sachetová (kultura a památková péče, zemědělství, životní prostředí a venkov), Radek Štejnar (neuvolněný člen rady), Petr Šmíd (školství, mládež a sport), Zdeněk Matouš (regionální rozvoj a cestovní ruch), Ladislav Drlý (investice a majetek) a Stanislav Rybák (zdravotnictví, strategie, příprava a realizace projektů Ústeckého kraje).
Pro pracovní zaneprázdnění chyběli náměstek hejtmana Jaroslav Foldyna a radní Radek Belej. METROPOL zastupovali ředitel vydavatelství Jiří Morštadt, šéfredaktorka Ladislava Richterová a její zástupce Tomáš Prchal.
 
Představte se, prosím, stručně veřejnosti…
 
Martin Klika: Do roku 2001 jsem pracoval ve státní správě, tedy u Policie ČR a poté na radnici. Po kandidatuře do krajského zastupitelstva jsem byl neuvolněným radním, v dalším volebním období jako uvolněný člen rady. V současné době jsem 1. náměstkem hejtmana. 
 
Oldřich Bubeníček: Od roku 1995 jsem byl krajským redaktorem Haló novin, což byla zkušenost k nezaplacení před nástupem do krajského úřadu. V letech 2008-2012 jsem byl předsedou výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. Od roku 2012 jsem ve funkci hejtmana.
 
Jitka Sachetová: Od roku 2000 jsem zastupitelkou Ústeckého kraje, profesně jsem jednatelkou společnosti podnikající v zemědělství. Nyní jsem krajskou radní pro zemědělství, životní prostředí a kulturu.
 
Stanislav Rybák:  Po absolvování průmyslové školy jsem pracoval v elektrárně. Politickou kariéru jsem začínal v mládežnickém hnutí. Od roku 2000 jsem členem zastupitelstva, od roku 2008 jsem byl předsedou kontrolního výboru a v minulém volebním období náměstkem hejtmana, kterým jsem byl zvolen i nyní.
 
Ladislav Drlý: Jsem vystudovaný technolog obrábění, a protože jsem pracoval v Železárnách Chomutov, musel jsem po škole absolvovat i technologii sváření. Poté jsem vyhledával možnosti úspor, snižování nákladů a s tím souvisel i nákup nového zařízení a investiční výstavba. Od roku 1996 jsem byl senátorem Parlamentu ČR, členem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Od roku 2008 jsem členem zastupitelstva, minulé volební období jsem byl radním pro majetek, investice a ekonomiku, nyní jsem radním pro majetek a investice.
 
Jaroslav Komínek: V roce 1993 jsem byl zařazen po vojenské škole do posádky v Chomutově, kde jsem sloužil do roku 2004. Ihned potom jsem byl zastupitelem města Chomutova, a od roku 2008 zastupitel Ústeckého kraje. Nyní jsem třetí volební období náměstkem pro dopravu a silniční hospodářství.
 
Zdeněk Matouš: Od roku 1994 jsem zastupitelem města Krupka, od roku 1998 do 2011 jsem byl průběžně místostarostou města a nyní jsem druhé volební období starostou Krupky. Zároveň jsem vysokoškolský učitel v oboru andragogika, což je výchova a vzdělávání dospělých. 
 
Petr Šmíd: Po vyučení lodním mechanikem v Děčíně jsem si udělal maturitu, pedagogickou fakultu a management. V průběhu času jsem byl po funkci místostarosty Varnsdorfu ředitelem školy a nyní jsem se stal náměstkem hejtmana pro školství. Jsem předsedou Strany práv občanů v Ústeckém kraji. 
 
Radek Štejnar: Jedenáct let jsem starostou Jirkova, politice se věnuji od roku 2000 a nyní jsem neuvolněným radním kraje, a jak říkám, jistím radu zezadu. 
 
Jaké jsou vaše priority na svěřeném úseku řízení Ústeckého kraje?
 
Martin Klika: I v minulém volebním období jsem měl na starosti sociální věci a bezpečnost v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud jde o sociální oblast, mám na starosti také 14 příspěvkových organizací, které jsou na řízení dost náročné. Problém, který na nás přešel v minulém volebním období, je přechod financování ze státu na kraje. Peníze z ministerstva práce a sociálních věcí krajem jen „protékají“, takže dnes se neziskové organizace obracejí na kraj, který ale jen přerozděluje prostředky podle metodiky ministerstva. Peněz pro sociální oblast přibylo za poslední 4 roky hodně, z 6,5 na 9 miliard korun v rámci ČR, ale pořád to  nestačí. Vznikla totiž řada projektů v sociálních službách za evropské peníze, ale organizacím nikdo neřekl, že když evropský projekt skončí, z národních peněz se to již financovat nebude. V rámci kraje dnes máme vytvořenou základních síť sociálních služeb, kterou musíme financovat, letos jsme z krajského rozpočtu dofinancovali některé organizace, hlavně ty pro klienty s pobytem. Obavy mám v budoucnu ze změny vlády, protože první, kde se bude případně šetřit, je sociální oblast a v tu chvíli problém přebírají kraje. Ročně přerozdělujeme zhruba 900 milionů korun, ale naše požadavky jsou 1,9 miliardy korun. Takto postižený kraj by totiž měl samozřejmě dostat více prostředků. Pokud jde o bezpečnost, nyní vznikl nový výbor, pomoc bude směřovat směrem k městům a obcím, které chtějí spolupracovat. Rozpočet na letošní rok je připraven kvalitně, všechny odbory v rámci kraje s ním souhlasí a doufám, že bude schválen a bude ku prospěchu Ústeckého kraje. Rád bych ještě připomněl, že právě kraj docílil toho, aby nám vláda, která pomocí MMR zřídila dotační program pro obce se SVL  poslala 3 krát 100 milionů korun na bourání zdevastovaných domů ve vyloučených lokalitách v rámci celé ČR. V koaliční smlouvě pak také máme zmínku, že předložíme legislativní změnu k zákonu o hmotné nouzi, což je věc, o které se bavíme čtyři roky a v první půlce roku ji chceme zákonodárcům předložit.
 
Oldřich Bubeníček: Je nutné pokračovat v trendu  minulého volebního období, tedy posunout kraj zase kousek dopředu bez skandálů v médiích, aby se jméno regionu dále zlepšovalo. Rád bych také dotáhl partnerskou smlouvu s Vladimirskou oblastí v Rusku, kde krajské město Ústí nad Labem obnovilo styky již před lety s městem Vladimir. Dobré by také bylo srovnat termíny v průmyslové zóně Triangle, zvláště pokud jde o firmu Nexen, což je největší zahraniční investice v České republice v současné době. I touto investicí se kraj zviditelnil v rámci republiky. V sociální oblasti si myslím, že přes komisi v Asociaci krajů ČR můžeme vůči příslušnému ministerstvu prosadit některé věci, které potřebujeme řešit. Pořád musíme myslet na 110 tisíc lidí žijících ve vyloučených lokalitách, z toho jich je v Ústeckém kraji 38 tisíc, což je ohromné číslo. A ne vždy se všichni poslanci za Ústecký kraj domluví a společně, bez ohledu na politickou příslušnost, kraji pomůžou. Můžeme ale vyzdvihnout nárůst počtu turistů, kterým máme co nabídnout, a to je jedna z pozitivních věcí, kterou se může kraj prezentovat i v médiích. Je totiž třeba vyzdvihnout těch 90 procent pozitivních věcí, kterými se kraj může pochlubit. S tím souvisí i potřeba vyšší nabídky služeb turistům.
Problémem zůstává velké množství lidí bez práce, kteří dělat nechtějí a nebudou nikdy pracovat. Není prostě reálné, aby někdo byl vedený deset, patnáct let na úřadu práce či sociálním úřadu. Není také možné, aby tito lidé nemohli tak dlouho sehnat práci. Nabídka je přitom dnes obrovská. Je nutné se zaměřit na rodiny, aby děti po škole získaly výuční list a nezůstaly bez vzdělání. Souhlasím s názorem, že pokud nechceš dělat, nedostaneš dávky kromě existenčního minima. Sociální dávky nemůžou kopírovat minimální mzdu. 
Kraje se také dotýká počet exekucí, kdy jich rodiny mají i pět, šest, některé třeba deset. Je třeba legislativně upravit jejich oddlužení, aby se mohli vrátit do normálního života.
 
Jitka Sachetová: V minulém volebním období, kdy jsem měla rovněž na starosti oblast kultury, jsme zpracovali koncepci rozvoje kultury a památkové péče, tedy jaké oblasti kraj bude podporovat. Budeme chtít získat víc peněz na různé dotační programy, aby bylo možné uspokojit co nejvíce žadatelů. Zaměřím se také na oblast zemědělství a životního prostředí. 
 
Stanislav Rybák: Pokud jde o zdravotnictví, byl bych rád, kdybychom pokračovali v podpoře svých pěti nemocnic sdružených v Krajské zdravotní, což je akciová společnost stoprocentně vlastněná krajem. A to nejen v oblasti investiční, ale také v podpoře projektů, které by přilákaly nové lékaře a zdravotní sestry. Pokud by Masarykova nemocnice získala statut fakultní nemocnice, bylo by to přínosné. Do budoucna by prvním krokem mohlo být založení lékařské fakulty. Vznik kardiovaskulární kliniky je také úkolem, na který se zaměřujeme, v kraji prostě chybí. Nejde jen o stipendijní programy, ale i další akce, jako je vzdělávání lékařů a sester, podpora vědecké činnosti. Nutná je samozřejmě i podpora dalších poskytovatelů zdravotních služeb, protože i další nemocnice s různými zřizovateli či vlastníky dotvářejí dostupnost zdravotní péče na území Ústeckého kraje. Chceme také pokračovat v podpoře zajišťování lékařských pohotovostních služeb. Pokud jde o realizaci a strategii projektů, je důležité využívání všech možností podpory vědy, vývoje, výzkumu a inovací z krajských, národních i evropských prostředků. Zmínil bych i podporu začínajícím podnikatelům, s níž jsme začali v letošním roce, a překvapil mě obrovský zájem, proto v rozpočtu tyto prostředky ještě navýšíme. Projekty začínajících podnikatelů jsou pro kraj potřebné a smysluplné.
 
Ladislav Drlý: Já si z minulého volebního období přináším dva obrovské úkoly. Co se týká majetku, je to dokončení pasportizace, sledování jeho stavu, jak je využívaný. Kraj spravuje majetek v řádu desítek miliard korun prostřednictvím 134 příspěvkových organizací. Pokud jde o investice, Ústecký kraj se, bez většího zájmu médií, umístil na druhém místě v České republice v souvislosti s transparentností zadávání veřejných zakázek. V tomto volebním období se zaměříme na přípravu investic a fakt, jaký bude jejich dopad na hospodaření kraje. Řada rozvojových programů také nebyla dotažena do fáze investic. Jedním z okruhů je rovněž zavádění nových oborů, které se v kraji nevyučují a jsou unikátní.
 
Jaroslav Komínek: Zásluhou současné vlády je uvolnění peněz na opravy silnic II. a III. třídy. Jsem rád, že se povedlo velmi dobře využít tyto prostředky a ten, kdo jezdí po republice, může potvrdit, že v našem kraji se kvalita komunikací zlepšuje. Budeme stavět i nové obchvaty měst a nové silnice, podle posledního průzkumu stavu silnic jsme se zlepšili ze známky čtyři na trojku, což je při objemu kilometrů komunikací obrovský úspěch. Samozřejmě ale potřebujeme přes 1 miliardu korun, aby byly úplně všechny silnice a mosty v dobrém stavu. Ani jsem nedoufal, že se dočkáme v nějakém volebním období otevření nejdéle stavěné dálnice v republice, možná i v Evropě či ve světě. Doufáme, že stejně nebude postupovat i stavba dálnice D7 či komunikace I/13, o které rozhoduje stát. Věřím, že zlepšující se stav komunikací ocení i rostoucí počty turistů zlepšující. Doprava Ústeckého kraje od letošního roku pod sebe zahrnula i do té doby nevyužívanou železniční a lodní dopravu, a to je ojedinělý projekt v zemi. Na jednu jízdenku lze tak projet prakticky celý kraj. Ideální by bylo i vybudování jezu na Labi v Děčíně v souvislosti se splavností řeky. 
 
Zdeněk Matouš: Práce předchozího zastupitelstva a rady byla výborná a my nyní budeme sklízet plody jejich práce, pokud jde o cestovní ruch. Jako příklad mohu uvést Labskou cyklostezku, která přinesla řadu pracovních příležitostí třeba v hotelech a dalších podnikatelských subjektech podél stezky, či program Obnova venkova pro menší obce, které by jinak nedosáhly na podílové peníze určené na projekty. Potenciál kraje je obrovský a já bych mu dal ne trojku, jak někteří politici před volbami tvrdili, ale jedna minus. V kraji žiji celý život a vím, jak se proměnil k lepšímu včetně ovzduší. Krupka se, věřím že v roce 2019, dostane na seznam kulturního dědictví UNESCO v souvislosti s hornictvím. Pracujeme i marketingově na propagaci Ústeckého kraje na různých úrovních včetně zahraničí. 
 
Petr Šmíd: Školství je složitá oblast, kterou z větší části ovlivňuje státní správa. Po předchozím slučování škol je nutná optimalizace studijních a učebních oborů, aby každý mladý člověk měl již na začátku studia perspektivu uplatnění v praxi. Je třeba vycházet z historického odkazu, kdy školy byly spjaté s určitým oborem. Dále je nutné oslovit sociální partnery, profesní organizace a budoucí zaměstnavatele. Zpracujeme analýzu jednotlivých škol, upřednostníme ale postupné kroky, žádnou revoluci.
 
Radek Štejnar: Soustředím se na rozvoj cestovního ruchu a pomoc malým projektům obcí a měst, které potřebují částečnou finanční spoluúčast kraje. Jde o projekty nadregionálního rozsahu, protože jde o dobré nápady, jež turisty přivedou. Stát rezignoval na podporu cestovního ruchu, záleží tedy na jednotlivých krajích. V minulosti se nedával potřebný dostatek peněz do infrastruktury podporující cestovní ruch, což je třeba napravit a mojí ambicí je pomoci v tomto směru obcím, třeba při jednáních s Lesy ČR. Věřím tomu, že dostaneme turisty i do oblastí postižených těžbou uhlí. V tomto směru je zde velký potenciál. 
 
Jiří Morštadt: Uvědomuji si jednu věc. I když bude vaše činnost profesionální, vynikající a prospěšná, ale nedozvědí se to lidé žijící v regionu, smysl toho konání pak bude daleko menší. Proto je naším cílem přinášet získané informace široké veřejnosti. Metropol je efektivním nástrojem pro informování lidí, ročně si ho přečte 1 milion čtenářů. Lidé se k těm informacím navíc dostanou bezplatně. Nově jsme připravili internetovou televizi Metropol, máme zpravodajské portály, opíráme se o sociální sítě, k těm informacím se tedy dostanou jak mladí lidé, tak i starší ročníky. 
 
Co za Radu Ústeckého kraje vzkážete občanům?
 
Oldřich Bubeníček: Jako rada kraje chceme jeho obyvatelům před blížícím se koncem roku popřát, aby se jim zde dobře žilo, byli zde spokojení a my se budeme snažit jim ten život maximálně ulehčit. My sami si přejeme, aby občané byli patrioti a na kraji hledali především to hezké, proč tady žít, proč tady mít děti a ty aby se sem rády vracely po studiích. Prostě nehledat na Ústeckém kraji jen to špatné a na to dobré zapomínat. Na nás je, aby ty další čtyři roky kraj šel dopředu, aby se tady žilo dobře, aby lidé odtud neodcházeli, a měli zájem sem spíše přicházet.

Zdroj: redakce Metropolu

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kulatý stůl  

 » Politika  

 

Anketa

Jste spokojeni se stavem českých dálnic a rychlostních silnic v ČR?

Ano

31.5%

 

Ne

45.8%

 

Zlepšuje se to

22.7%