Volby 2013
Situace v Poslanecké sněmovně během uplynulého volebního období
zdroj: archiv Metropolu
Praha | Základní údaje o situaci v Poslanecké sněmovně v posledním volebním období:
Složení:
Po volbách v květnu 2010 se nejsilnější stranou stala ČSSD s 56 mandáty před ODS (53) a TOP 09 a Starostové (41 mandátů). KSČM získala 26 poslanců a Věci veřejné (VV) 24. K datu rozpuštění sněmovny v srpnu 2013 měly poslanecké kluby složení: ČSSD (54 členů), ODS (48), TOP 09/STAN (42), KSČM (26), VV (11) a nezařazení (19).
Vedení:
Předsedkyní dolní komory byla v červnu 2010 zvolena první místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Místopředsedy se stali Lubomír Zaorálek (ČSSD), Vlasta Parkanová (TOP 09) a Kateřina Klasnová (VV). V dubnu 2012 rezignovala Klasnová poté, co se VV rozštěpily, v červenci ji následovala i Parkanová. Nahradil ji loni v září její stranický kolega Jiří Oliva (TOP 09). V prosinci 2012 sestavu místopředsedů doplnili Jiří Pospíšil (ODS) a Jan Hamáček z ČSSD.
Změny:
Sněmovnu opustilo celkem 18 poslanců. Někteří z nich se stali senátory (sociálnědemokratičtí Zdeněk Škromach, Milada Emmerová či František Bublan), tři poslanci ODS odešli kvůli sporům se svojí stranou (Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa) a jeden poslanec zemřel. Například Zdeňka Horníková (ODS) byla zvolena viceprezidentkou Nejvyššího kontrolního úřadu a Petr Gandalovič (ODS) se stal velvyslancem v USA. V předchozím období opustilo sněmovní lavice 23 poslanců, toto období ale trvalo celé čtyři roky.
Vyloučení a odchody ze strany:
Po aféře kolem údajného uplácení ve VV opustili v dubnu 2011 sněmovní frakci i stranu Jaroslav Škárka, Kristýna Kočí (vyloučeni) a Stanislav Huml (nestraník; vstoupil do klubu ČSSD). Loni na jaře se strana rozštěpila a z frakce odešli poslanci, kteří se přidali k vicepremiérce Karolíně Peake (posléze členy nově vzniklé strany LIDEM). Loni v listopadu byl z VV vyloučen Milan Šťovíček (stal se členem klubu TOP 09/STAN).
V říjnu 2011 oznámil expředseda ČSSD Jiří Paroubek, že opouští ČSSD a její poslanecký klub a zakládá nový politický subjekt Národní socialisté - levice 21. století. Stejný krok udělal spolu s Paroubkem i poslanec zvolený za ČSSD Jiří Šlégr. V květnu 2012 vystoupil z ČSSD a poté přestal automaticky být i členem klubu někdejší středočeský hejtman David Rath, obviněný z přijetí úplatku.
Odchod z ODS i její frakce oznámil v listopadu 2011 Michal Doktor (stal se nezařazeným). Loni v říjnu oznámil Radim Fiala, že ukončil členství ve straně (zároveň přestal být členem klubu). Letos v lednu se do klubu ODS naopak vrátil Pavel Bém, který měl pozastavené členství ve straně. V srpnu 2013 vyloučila ODS Jana Floriána a Tomáše Úlehlu, protože poslanci nehlasovali proti vládě Jiřího Rusnoka.
Imunita:
Sněmovna vydala k trestnímu stíhání šest poslanců. V srpnu 2011 byli kvůli podezření z korupce vydáni předseda poslanců VV Vít Bárta a nezařazený Jaroslav Škárka (dříve VV). V červnu 2012 dolní komora potvrdila stíhání Davida Ratha, zvoleného za ČSSD (viněn z korupce, nyní ve vazbě; k dalšímu stíhání byl vydán i loni v září). Pro podezření z korupce byl loni v červnu vydán Otto Chaloupka (VV), v červenci 2012 pak exministryně obrany Vlasta Parkanová (TOP 09), která je v podezření z trestných činů v souvislosti s nákupem letadel CASA pro armádu. Loni v prosinci byl vydán Roman Pekárek (zvolen za ODS, členství má pozastavené), nyní ve výkonu trestu.
Prezidentova veta:
Od sněmovních voleb v roce 2010 vetoval bývalý prezident Václav Klaus celkem 13 norem. Sněmovna jej ve všech případech přehlasovala. Jeho nástupce Miloš Zeman zatím vetoval jedinou předlohu - novelu zákona o odpadech. Omylem se v ní ocitl pozměňovací návrh o likvidaci solárních panelů, který poslanci neschválili.
Hlasování o důvěře a nedůvěře vládě:
Kabinet Petra Nečase (ODS) ustál celkem pět hlasování o nedůvěře, třikrát důvěru získal (naposledy v listopadu poté, co rebelující poslanci ODS nepodpořili vládní stabilizační balíček; premiér poté předložil návrh znovu a spojil jej s vyjádřením důvěry - stalo se tak poprvé, co vláda spojila otázku důvěry s konkrétním zákonem).
Pokusy vyslovit nedůvěru vládě byly vyvolány korupční kauzou na ministerstvu životního prostředí (prosinec 2010), aférami některých členů kabinetu a vládní krizí (duben 2011), vládními reformami a úsporami (březen 2012), možným ovlivňováním vyšetřování kauzy nákupu letadel CASA ze strany některých členů vlády (červenec 2012) a amnestií prezidenta Václava Klause (leden 2013).
Nově jmenovaná úřednická vláda Jiřího Rusnoka důvěru začátkem srpna nezískala. Odmítla ji někdejší koalice, ne ale většinou 101 hlasu.
zdroj: www.ctk.cz
Souhlasíte s přijetím eura?
43.1% |
||
| ||
27.5% |
||
| ||
14.8% |
||
| ||
14.6% |
||
|
Politika
-
- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Miloš Vystrčil: Zambii považujeme za klíčového a spolehlivého partnera
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
- Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“
- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti