Češi loni méně stonali, vyplývá ze statistik

Zdraví

Ikona

2. února 2011, 22.02 | ČESKÁ REPUBLIKA | Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v loňském roce o 12,6 procenta méně pracovních neschopenek než v roce 2009. Jak ve středu informoval její mluvčí Pavel Gejdoš, kratší - přesněji o 3,9 procenta - byla také doba, po kterou lidé pobírali nemocenskou. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala vloni celkem 1 334 052 ukončených dočasných pracovních neschopností. To je o 191 962 méně než v roce 2009, tehdy se jednalo o 1 526 014 neschopenek.

"Zkrátila se také průměrná doba délky jednoho případu. Zatímco v roce 2010 trval jeden případ průměrně 46,53 dne, rok předtím šlo o 48,43 dne," uvedl Gejdoš.

Ve srovnání s rokem předchozím ubylo vloni také prostonaných dnů. "Zatímco v roce 2009 jich bylo 73 907 584, vloni správa evidovala celkem 62 078 690 prostonaných dnů. To je o 11 828 894 dnů méně," shrnul mluvčí.

Nejvíce v loňském roce stonali obyvatelé Zlínského kraje, které nemoc na lůžko upoutala na průměrnou dobu v délce trvání 57,31 dne. Naopak nejzdravější byli v roce 2010 Pražané. Ti na neschopence strávili v průměru 37,32 dne.

Pokud jde o jednotlivá pohlaví, choroba méně postihla muže. Zatímco ženy ochromila nemoc na průměrnou dobu 47,7 dne, muži prostonali 45,32 dne.

Muži starší 60 let promarodili v průměru 78,28 dne. Nejvíce nemocnými ženami byly ty ve věku mezi 50 a 59 lety, které choroba ochromila na 59,85 dne. Nejvíce nemocnými ženami byly ty ve věku mezi 50 a 59 lety, které choroba ochromila na 59,85 dne.

Naopak po nejkratší dobu stonali lidé mladší 20 let - mužům v této věkové kategorii vypsali lékaři neschopenku na průměrnou dobu 17,03 dne, stejně staré ženy se "kurýrovaly" v průměru 22,42 dne.

Nejčastějšími nemocemi, kvůli kterým čeští lékaři vloni sáhli po příslušném formuláři, byly choroby dýchacího ústrojí (celkem 426 490 dočasných pracovních neschopností) a nemoci pohybové soustavy (262 924 vypsaných neschopenek).

Tématické zařazení:

» Zdraví » Zdraví