Rozhovor: Absolventský film nechci dělat na koleni, říká Vojta Kotek - Rozhovory - Český Metropol

Rozhovory

Rozhovor: Absolventský film nechci dělat na koleni, říká Vojta Kotek

Ikona

21. dubna 2010, 13.20 | Český herec Vojtěch Kotek, kterého známe hlavně z filmů režiséra Karla Janáka Snowboarďáci a jeho neméně slavného volného pokračování Rafťáci, kde si zahrál po boku Jirky Mádla, se v poslední době nevěnuje jen hraní, ale i režii. nyní má tolik práce, že musel na půl roku přerušit studium. Na 23. ročník plzeňského filmového festivalu Finále přijel představit svůj studentský snímek Control Emotion. Nejen o něm nám povyprávěl v rozhovoru, který vám nyní přinášíme.

 

Na festival Finále jste nepřijel jako herec, ale jako filmař. Můžete přiblížit svůj film, který jste v Plzni představil?

Můj film se jmenuje Control Emotion a natočil jsem ho za druhý ročník studia v Písku na Filmové akademii Miroslava Ondříčka. Pro mě je to film o rozhodnutích, která vám běhají v hlavě, o myšlenkách a vnitřním dialogu v situaci, kdy se musíte rozhodnout třeba mezi dvěma partnery.

Jak jste snímek pojal?

Film je komediálně zaměřený, takže se z toho snažím dělat legraci. Vypráví o třech postavách, kterým jako diváci vidíme do hlavy a ten dialog vidíme vysloveně tak, že si povídají vždy dva ti samí lidé.

To myslíte s nadsázkou nebo skutečně?

S nadsázkou, ale doopravdy. V bílé místnosti jsou prostě dva Mádlové, kteří se spolu za počítačem hádají a dohadují se, co má jejich pravé alter ego v tom příběhu udělat dál.

Koho jste obsadil kromě Jirky Mádla?

Ve filmu hraje ještě Tereza Voříšková a Marika Šoposká. Všichni jsou moji kamarádi a lidi, kterým jsem věřil. Když jsem to psal, myslel jsem už víceméně na ně. Vzhledem k tomu, že jsou to kamarádi, mohl jsem je požádat, aby mi ve filmu zahráli, oni souhlasili a hrají to krásně.

Podle obsazení je to tedy příběh o mladých lidech?

Chtěl jsem natočit něco přímo o naší generaci, ne o starších lidech. Chtěl jsem udělat film, který je postavený hodně na dialogu, protože do té doby se na škole dělají hlavně němá cvičení. Říkal jsem si, že je lepší natočit něco, o čem aspoň trošku něco vím. Nechtěl jsem točit třeba příběh zatěžkaný smrtí mého dítěte, které jsem nikdy neměl.

Jste autorem celého díla, scénáře, námětu?

Jasně, i jsem režíroval a dokonce jsem si to i stříhal, což jsem původně nechtěl. Všechny autorské práce jsem dělal sám.

Už jste natočil něco dříve?

Pár věcí ano. Co se týká studia, tak samozřejmě cvičení, která mě před tím čekala. Hlavně jsem natočil dokument, který vysílala Česká televize a který se jmenuje Expedice Altaj – Cimrman mezi jeleny. Také jsem autorem nebo režisérem videokontentů, které souvisí s festivalem Český tučňák, jehož jsem umělecký ředitel. Festival bude na konci května v Praze. A co se týká režijní práce, režíroval jsem v poslední době dva dabingy.

Jakých filmů?

Jeden se jmenoval Vzhůru do oblak a teď Alenku v říši divů. Měl jsem štěstí, že jsem dostal zrovna tyto nabídky. Ale musím říct, že bych asi normální dabing jinak nerežíroval. Dneska se to dělá už trochu jinak a nejsou takové rozpočty. Nejde samozřejmě o honorář, to v žádném případě. Spíš o čas, který na to máte a s jakými herci můžete pracovat. Vzhledem k tomu, že u těchto projektů do kin jsou rozpočty větší, dá se dabing dělat i kolem týdne, čtrnácti dnů. Normálně se udělá za den, je to ale hrozný fofr a nedá se s tím moc vyblbnout.

Jak se dělá režie dabingu?

Prakticky stejně jako režie filmu. Upravujete si i dialogy, které tam jsou. Překladatel je přeloží a já tu češtinu musím nějakým způsobem upravit, aby seděla na pusu hercům. Pak to obsadím českými herci a nakonec se je pokouším dohnat k tomu, aby byli co nejpodobnější originálu. Je to spíš o tom najít v herci nějakou cestu, která mu bude co nejpříjemnější a zároveň bude odpovídat zadání. Samozřejmě dělat tupě přesný opis nejde. Musíte prostě předem vybrat herce, u kterých víte, že k nim postava bude sedět.

Výběr herců byl tedy zcela na vás?

Přesně tak. Samozřejmě se ale dělají castingy.

Některé herce ale pravidelně mluví stejný hlas. Třeba zrovna Johnnyho Deppa, který hraje v Alence v říši divů...

To ano, ale měl jsem možnost to nějakým způsobem porušit. Stává se třeba, že herce dabuje víc lidí. Helenu Bonham Carterovou mluví asi čtyři herečky a já obsadil Táňu Vilhelmovou, která ji dělala jenom jednou nebo dvakrát. Nebo Alana Rickmana, kterého většinou dabuje Aleš Procházka, jsem nakonec obsadil Jiřím Bartoškou. Nějaká svoboda tedy existuje, je to na vlastním uvážení. Deppa daboval Saša Rašilov tak, jak ho dělá vždycky, protože jsem věděl, že se hodí. Každý herec má své polohy, ale to neznamená, že jeho české alter ego bude mít přesně ty samé. Režisér musí dopředu citem odhadnout, aby to sedělo.

Nerozhoduje v takovém případě i filmové studio, které snímek natočilo?

Ukázky se posílají supervizi, která je kontroluje a schvaluje. Ale koho si na castingu nenatočíte, toho jim nepošlete...

Jak všechno stíháte se školou?

Momentálně jsem přerušil studium. Opravdu jsem už nestíhal a taky jsem rozjížděl projekt, který se nakonec rozhodli nerealizovat. Ztratili jsme ale přípravou spoustu času. Nestihl bych to, bylo by to v hrozném kalupu. U absolventského filmu, který mě teď za třeťák čeká, by to mělo být trochu jinak. Chci si vše pořádně připravit a rozmyslet, protože je to věc, kterou bych se měl už nějak víc prezentovat. Absolventský film se nedá dělat úplně na koleni.

Je to poprvé, co přerušujete studium?

Nikdy jsem neměl ani odklad, ani jsem nepřerušil, nepropadl, i když jsem měl vždycky spoustu práce ke škole. Tak jsem si řekl, proč bych si půlrok nedopřál.

Tématické zařazení:

 » Více  » Rozhovory  

 

Anketa

Jste spokojeni se stavem českých dálnic a rychlostních silnic v ČR?

Ano

31.3%

 

Ne

46.1%

 

Zlepšuje se to

22.6%