Zajímavosti
Středočeský kraj bude do 15. ledna přijímat podněty k projektu na Závisti
Zdroj: Wikimedia
15. prosince 2021, 14.21 | Středočeský kraj bude do 15. ledna přijímat podněty od veřejnosti k projektu úprav keltského hradiště Závist v katastru Dolních Břežan u Prahy. Následně je vyhodnotí, řekl na dnešním on-line veřejném projednání krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).
Projekt vzbudil negativní reakce veřejnosti, odpůrci se podepisovali pod protestní petici. Vadí jim mimo jiné použití betonu a štěrku na místě keltského hradiště. Autor návrhu Josef Pleskot namítl, že betonové desky vytvoří střechu nad archeologickými nálezy a ochrání je před dalším vsakováním vody.
Švenda připomněl, že jde o projekt Dolních Břežan, do nějž se kraj rozhodl vstoupit. Kromě dnešního projednání chystá ještě jedno setkání přímo na hradišti. Uskuteční se, jakmile to počasí umožní. Starosta Dolních Břežan a hejtmančin náměstek Věslav Michalik (STAN) zdůraznil, že projekt je součástí koncepčního přístupu obce k její keltské historii a Dolní Břežany podle něj dlouhodobě spolupracují s odborníky.
K zastavení výstavby v místě keltského hradiště vyzval Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel (ČNK ICOMOS). Za problematickou označil i rozhlednu, kterou obec na Závisti staví a která je podle něj zbytečně vysoká a rozložitá.
Projekt počítá s pokrytím prostoru vrstvou štěrku, mlatu a barevných železobetonových desek, které mají tvarově připomínat půdorysy archeologických objektů skrytých pod zásypem. Podle člena mezinárodních vědeckých výborů ICOMOS Martina Horáčka prostřednictvím betonových sarkofágů přiřazuje metodu konzervace černobylského jaderného reaktoru k nástrojům české památkové péče. "Nikde ve světě se na srovnatelných lokalitách nesetkáme s podobnou formou," míní Horáček.
Prezident českého komitétu ICOMOS Václav Girsa uvedl, že Závist je jedním z mála nezastavěných archeologických nalezišť v ČR a projekt by podle něj ohrozil hodnotu této národní kulturní památky.
Pleskot namítl, že betonové desky zabrání dalšímu protékání vody sutí a ničení archeologických nálezů pod násypy. "Beton je minerální materiál, je součástí naší kulturní přítomnosti a pro mě to není materiál hanlivý, nekvalitní, zavrženíhodný. Je to civilizační materiál naší doby a dlouho tomu tak bude, protože je velmi sofistikovaný," prohlásil architekt. Podotkl také, že nejde o nevratné řešení.
Projekt dnes obhajoval i ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Jan Mařík. Podle něj je připraven tak, aby nenarušil dochované archeologické části. Například rozhledna je posazena do archeologické sondy, stejně jako její kotvení, a nijak nenarušuje nálezové situace. Také kraj už dříve uvedl, že u stavby rozhledny provádí prostřednictvím Ústavu archeologické památkové péče odborný dozor. Podle ředitelky ústavu Ireny Benkové jsou paty rozhledny kotveny do skály a nenarušují archeologickou situaci a výkopy pro elektřinu jsou vedeny staršími vykopanými trasami.
Podobným způsobem je podle Maříka připravena i druhá etapa projektu. Terénní zásah v některých úsecích může dosáhnout maximálně 50 centimetrů, ale může se ještě snižovat. Podle Maříka by nemělo být nic z dochovaných terénů ani kamenných konstrukcí dotčeno.
Zdroj: ČTK
Diskuse k článku
Souhlasíte s přijetím eura?
44.7% |
||
| ||
27.1% |
||
| ||
14% |
||
| ||
14.2% |
||
| ||
Politika
-
Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Miloš Vystrčil: Zambii považujeme za klíčového a spolehlivého partnera
- Do Senátu přijel předseda rumunského Senátu Nicolae-Ionel Ciucă
- Více z rubriky politika
Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
Městská policie získala pět nových vozidel
