Duben v myslivosti

Zajímavosti

Ikona

31. března 2009, 21.47 | Česká republika | Dubnem začíná pro myslivce nový rok. Zvěř postupně přestává navštěvovat přikrmovaní zařízení. V dubnu myslivci čistí krmelce a jejich okolí. Veškeré zbytky potravy musí být odstraněny, okolí je nutné shrabat a posypat nehašeným páleným vápnem, což pomůže tlumit rozvoj parazitů.

Do slanisek je nutno doplnit kusovou krmnou sůl. Dlouhá zima nadělala mnoho škod na posedech a kazatelnách, a ty je nutné co nejdříve opravit a zkontrolovat pevnost vzpěr a žebříků. Využívají je i návštěvníci přírody a turisté. Pokud nejde posed opravit nebo je vážně narušená jeho statika, musí uživatel honitby na vlastní náklady vyrobit nový. Většinu mysliveckých zařízení si myslivci staví svépomocí, ale velmi široká je i nabídka profesionálních výrobců na internetu. Rozpadají se tlupy srnčí zvěře, silnější kusy vyhledávají nejlepší teritoria, srnčí se stává méně viditelnou. Myslivci pokračují v pravidelné kontrole zdravotního stavu srnčí zvěře, zvláště v oblastech s vysokými osevy ozimé řepky. Řepka je letos zasetá na rekordní ploše 360 tis. ha a představuje pro zvěř vážné nebezpečí, její rostliny obsahují málo vlákniny a některé odrůdy mají vysoký obsah jedovatých glukosinolátů. Řepka je navíc v tomto období intenzivně přihnojována dusíkatými hnojivy a obsahuje vyšší obsah dusičnanů. Vzhledem k pokračující migraci volně žijících ptáků myslivci monitorují jejich zdravotní stav zvláště u druhů vnímavých na tzv. "ptačí chřipku". Probíhá setí biopásů, výsadba plodonosných dřevin a obnova keřového patra remízků. Na některé tyto činnosti lze čerpat podporu od státu, nicméně to je administrativně náročné a myslivci raději hradí náklady sami. Myslivci připravují štěňata na jarní svody. Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají přehlídky trofejí ulovené zvěře, na kterých může odborná i neodborná veřejnost posoudit kvalitu lovené zvěře v jednotlivých regionech a honitbách. Přehlídky jsou spojeny s výstavami uměleckých děl či řemeslných výrobků. Dále v dubnu Okresní myslivecké spolky ČMMJ pořádají zkoušky z myslivosti, které završují roční přípravný kurz adeptů. V lesích se zvětšují škody způsobené kůrovcem zvláště u malých vlastníků lesů. Díky chladnému a deštivému průběhu počasí jsou posunuty polní práce a setí na polích až do dubna. Na pole se vrací širokozáběrová rychlejedoucí zemědělská mechanizace, která masakruje drobnou zvěř, zvláště zajíce. Škody na zvěři jsou velmi vysoké. Nepravidelné okraje pozemků u lesa je vhodné využít pro biopásy, na které zemědělci mohou čerpat dotaci, která je díky poklesu cen obilnin opět výhodná. Na polích probíhá setí máku, obilnin, luskovin, cukrové řepy a kukuřice. U kukuřice rostou škody způsobené zavíječem kukuřičným, a proto se předpokládá opět nárůst ploch GMO kukuřice, které jsou přirozeně odolné proti napadení tímto nebezpečným škůdcem. Tyto plochy není nutno v průběhu vegetace ošetřovat insekticidy, které působí na necílové organismy včetně zvěře, obavy ekologických aktivistů o omezení biodiverzity se nenaplnily.

ČIŠTĚNÍ KRMELCŮ
Práce myslivců se po zimě soustředí na vyčištění krmelců a jejich okolí. V nich po zimě zůstaly zbytky sena, které je již navlhlé, zvěř je již nebude přijímat, a proto je nutné ho z krmelců odstranit. Malé lehké krmelce je nejvhodnější přemístit o několik metrů dál. Okolí větších stabilních krmelců je vhodné nejprve shrabat a následně tlumit možný výskyt parazitů posypáním povrchu nehašeným páleným vápnem. Při této práci je nejvhodnější zvážit budoucí umístění krmelců pro další roky. Přemísťování krmelců je nutné nejenom jako prevence proti výskytu parazitů, ale i z důvodů měnícího se porostního složení v lese, a dá se tím předcházet nechtěnému soustředění zvěře v místech čerstvé výsadby stromků, kde by mohlo docházet ke škodám na lesních porostech. Je samozřejmé, že s umístěním přikrmovacího zařízení musí nejprve souhlasit vlastník pozemku, a je vhodné se poradit i s revírníkem, odborným lesním hospodářem či okolním zemědělcem, což je běžnou praxí navíc garantovanou novým Zákonem o myslivosti. Možnost umístění jakéhokoliv přikrmovacího zařízení tedy respektuje vlastnická práva vlastníků honebních pozemků.

SČÍTÁNÍ ŠKOD PO ZIMĚ
Větrné počasí na konci března poničilo mnoho posedů, krmelců a žebříků. Ty je nutné opravit, v dubnu je na to dostatek času. Využívají je i návštěvníci přírody a turisté k odpočinku a rozhlédnutí se po krajině. Opravy musí být hotové i vzhledem k blížícímu se průběrného odstřelu srnců, který začíná v polovině května. Po zimě je nutno rovněž kontrolovat zastřešení a ohrazení krmelišť. Je nutno z nich odstranit všechny zbytky potravy, aby nesloužily jako potrava rychle se množícím hrabošům. Oprava zastřešení je velmi důležitá. Dostatečné zastřešení krmeliště rozhoduje o kvalitě předkládaných krmiv a jejich případnému znehodnocení zaplísněním. Zaplísněné krmivo značně snižuje efekt přikrmování a může naopak zvěři škodit.

KONTROLA ZDRAVOTNÍHO STAVU ZVĚŘE
Dlouhá zima prověřila schopnosti zvěře odolávat nepříznivým podmínkám. K větším úhynům docházelo zejména v podhorských oblastech s vysokou sněhovou pokrývkou, která byla po dlouhou dobu přikryta tvrdou ledovou krustou. Duben je měsícem, ve kterém spárkatá zvěř začíná měnit zimní srst za letní, intenzivně se paství a v klidných úsecích honiteb se paství i během dne, je proto mnoho příležitostí, jak provádět pravidelnou kontrolu zdravotního stavu zvěře, zvláště srnčí. Ta je důležitá zejména v oblastech s velkými plochami ozimé řepky, na které jsou v současnosti opakovaně aplikovány insekticidy v kombinaci s dusíkatými hnojivy. Nejsou výjimkou i 500 ha lány řepky, což svědčí o opětovné koncentraci zemědělské výroby.

LÁKAVÁ PASTVA NA ŘEPCE MŮŽE OHROZIT ZRAVÍ ZVĚŘE
Srnčí zvěři stále hrozí nebezpečí úhynu v oblastech s vysokými osevními plochami řepky ozimé. Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění na nízký obsah kys. erukové je řepka pro zvěř chutnější. V březnu byla na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají nyní vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny. Sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu. Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje.
Osevní plochy řepky ozimé oproti loňsku mírně narostli a jsou odhadovány na cca 360 tis. ha, což je 4 – 5 x více než tomu bylo v 80. letech a o 5% více než v roce 2007. Řepku zemědělci pěstují na velkých lánech a často i na několika vedle sebe (až 500 ha souvislé plochy), a pak zvěř v mnohých oblastech prakticky nemá jinou možnost potravy. V lesích je zvěř častěji rušena turistikou a čtyřkolkáři, a tak se častěji uchyluje do otevřených polí, kde člověk přichází méně. Změnila se i skladba odrůd řepky, které mají jiné složení mastných kyselin (bez kyseliny erukové), a tím je řepka pro zvěř chutnější a konzumuje jí větší množství, než dokáže „zvládnout“. V této souvislosti ne nutno konstatovat, že lov srnčí zvěře skončil k 31.12., a proto nehrozí žádné nebezpečí ohrožení obyvatel nekvalitní zvěřinou. Co se týče případných škod na porostech, je možno předpokládat v letošním roce velmi nízké poškození s minimálním vlivem na výnos protože řepka díky mírnějšímu konci zimy rychle obnovila vegetaci.

SRNCI SI JIŽ VYBÍRAJÍ SVÁ NOVÁ TERITÓRIA
Staří srnci si začínají značit svá nová teritoria. Duben je tedy pro myslivce vhodnou dobou nejen k obeznání srnců, ale i pro kontrolu stavů zvěře a její kondice. Je nutno stále doplňovat kusovou krmnou sůl do slanisek.
Vzhledem k tomu, že v loňském roce byl velmi nízký výskyt hrabošů, kteří jsou hlavní potravou lišek a dravců, došlo k podstatnému snížení stavů zajíců. Mnoho mladých zajíců uhyne rovněž pod velkou zemědělskou mechanizací. Používání širokozáběrové velké mechanizace se v poslední době opět rozvíjí. Ta je velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce záběru (i 10 m) a vysoké pracovní rychlosti na poli.
Myslivci po oschnutí polí začnou se setím krmných políček (tzv. biopásů). Pro setí není vhodný časný termín, protože tehdy půda není ještě dostatečně prohřátá a hrozí zaplevelení pozemku. Vhodný termín je začátkem dubna. Pokud uživatel pozemku chce využít státní dotaci na zvěřní políčko, musí splnit celou řadu administrativních podmínek a zakoupit drahé certifikované osivo.

MYSLIVCI ŘEŠÍ ŠKODY NA POROSTECH
Dále myslivci řeší hlášené škody zvěří na zemědělských a lesních porostech v průběhu zimy. Pokud je vedeno jednání s uživatelem či majitelem pozemku dohodou, že výše škody bude vyčíslena až po sklizni, je vhodné zhotovit fotodokumentaci a řádný zápis z jednání. Snad jen pro připomenutí - uživatel honitby neodpovídá za škody zvěří, ale je povinen je hradit. Odpovědnost má nejen uživatel honitby, ale také majitel nebo uživatel pozemku, který by měl doložit, jaká opatření učinil, aby škodám zabránil. Je častým jevem, že jsou předkládány úhrady škod, které byly evidentně způsobeny poškozením porostu klimatickými vlivy, špatnou agrotechnikou, nevhodně zvolenou odrůdou či poškození přípravky na ochranu rostlin či hnojiv.
Myslivci obnovují výsadbou druhovou skladbu remízků, a tam, kde chybí keřové patro, jsou vysazovány vhodné dřeviny. Vše by mělo být hotové do konce dubna. Později zasazené sazenice bývají často narašené a nemohou využít jarní vláhu a při prvním přísušku usychají.

PTAČÍ CHŘIPKA
Vzhledem k výskytům ptačí chřipky na jihu Moravy i v okolních zemích myslivci při pochůzkách honitbou sledují zdravotní stav ptáků. Nálezy úhynů hlásí Státní veterinární správě a dále se řídí jejich pokynů. Pozornost je nutno zvláště věnovat vnímavým druhům ptáků, kam patří zástupci čeledí vrubozobých a brodivých. Myslivci jsou informováni o bezpečném zacházení s kadávery uhynulých ptáků a spolupracují se Státní veterinární správou (SVS ČR), které předávají veškeré podezřelé úhyny. Myslivci spolupracují na základě smlouvy o spolupráci mezi ČMMJ a SVS ČR z března 2006, která řeší pomoc při monitoringu volně žijících ptáků a pomoc při realizaci opatření při prokázaném výskytu.

UPOZORNĚNÍ ŘIDIČŮM
Srnčí zvěř po oteplení začne více migrovat a hledá cestu přes silnice a kolejiště, kde může ohrozit řidiče. Řidiči by měli proto po oteplení zvýšit pozornost v lesních úsecích a na okrajích lesa, kde srnčí zvěř častěji vstupuje na vozovku. Zvýšenou pozornost by měli věnovat také v sousedství řepkových polí, kde má zvěř díky konzumaci řepky zhoršenou reakci na podněty.
Zvěř je stále více ohrožena narůstající dopravou. Myslivecká sdružení v okolí měst či nechráněných dálnic a silnic hlásí stále narůstající počet srážek dopravních prostředků se zvěří. Mnohde myslivci zvěř neloví, protože ztráty na silnicích převyšují plánovaný lov.
Dalším nebezpečím jsou volně pobíhající a toulaví psi, kteří jsou zvláště nebezpeční v zimních měsících, kdy neustálým rušením zvěře způsobují velké ztráty energetických zásob a zvěř pak hyne na uštvání či na záněty dýchacích orgánů. Chovatelé čtyřnohých miláčků při venčení by se neměli stydět za použití vodítka, protože tím chrání nejenom svého pejska před zatouláním, ale i okolní přírodu. Srny jsou v tomto období v pokročilém období gravidity, což je další důvod k ohleduplnosti ke zvěři.

NOVÝ ROK MYSLIVECKÝ
Dubnem začíná nový myslivecký rok. Výsledky sčítání zvěře v březnu v termínech stanovených orgány státní správy myslivosti byly předloženy uživatelem honitby jejímu držiteli (honebnímu společenstvu – majiteli pozemků) k vyjádření. Začátkem dubna pak z údajů o skutečných počtech zvěře bude plánováno myslivecké hospodaření v novém mysliveckém roce 2006/07.
Na začátku dubna se také konají výroční členské schůze mysliveckých sdružení, na kterých myslivci hodnotí uplynulou sezónu a vyčíslí náklady spojené se zimou.

V DUBNU PROBÍHAJÍ PRÁCE V LESE
V lesním semenářství končí sběr šišek borovice, pokračuje sběru šišek modřínu. Uskladněné šišky jehličnanů před jejich odesláním k luštění jsou provzdušňovány. Koncem měsíce se sběrají osiky. Podle odkvětu se dá odhadnout úroda semen jilmu, olše a modřínu. Sběrači očistí, konzervují trhačské nářadí.
Ve školkařství je dokončováno vyzvedávání sazenic, příprava půdy pro setí a školkování a výsadba řízků topolů a vrb. Provádí se výsev semen - před výsevem jsou semena mořena fungicidem a pro zvýšení klíčivosti jsou používány stimulátory. Záhony s vysetým semenem jsou zakryty. Vysévá se rovněž svazenka a hořčice na zelené hnojení. Probíhá školkování semenáčků aby byla využita zimní vláha. Pokračuje zalesňování, i zde je podchycení zimní vláhy důležité pro snížení ztrát stromků, které může být při opožděné výsadbě až 100%. Nejpozději začátkem měsíce končí výsadba topolu.
V ochraně lesa začíná odkorňování borových lapáků, do kterých nalétly lýkohuby. Ve vyšších polohách je dokončováno kácení lapáků první série na lýkožrouta smrkového. Dokončuje se rovněž asanace nastojato napadených stromů. Těch neustále přibývá, díky nezájmu některých majitelů lesů. Začíná s kontrola náletu lýkožrouta smrkového na lapácích a vyhledávání nastojato nalétlých stromů. V příznivých podmínkách je možné hubit kůrovce při úživném žíru na vršcích a pařezech. V oblastech přemnožení dřevokaza čárkovaného je ošetřována nalétlá kulatina účinnými chemickými prostředky. Na výsadbách dubu je nutno kontrolovat výskyt obaleče dubového. Dále je nutno kontrolovat výskyt pilatky horské, ploskohřbetky, mnišky velkohlavé a chroustů. Zvláště nebezpečný škůdce na čerstvých výsadbách je klikoroh borový. Při suchém průběhu počasí je nutno věnovat pozornost protipožární ochraně, a to do doby, kdy ještě neproroste nová tráva.
Ve výrobě dřeva se pokračuje v těžbě, přibližování a odvozu listnáčů, listnaté výřezy je nutno chránit před praskáním čel. V tomto měsíci končí termín pro dodávku smrkové kulatiny v kůře ze zimní těžby. Jehličnaté tyče a sortimenty listnatého dříví musí být v kalamitních kůrovcových oblastech do konce měsíce vyvezeny z lesa nebo asanovány.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti