Vinné révě se na severu Čech výborně daří už tisíc let - Kulatý stůl - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Kulatý stůl

Vinné révě se na severu Čech výborně daří už tisíc let

zdroj: Metropol

Labem | Tentokrát se redakční Kulatý stůl Metropolu zaměřil na víno. Usedli kolem něj (na snímku zleva) Radek Popovič z Vinařství pod Radobýlem, náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Komínek, člen...

 

Cechu českých vinařů z Žernoseckého vinařství František Kupsa, známý kardiolog prof. Milan Šamánek, Lucie Popovič z Vinařství pod Radobýlem, sommeliér Petr Kupsa z Žernoseckého vinařství, šéfredaktorka Metropolu Laďka Richterová, organizátor výstav Vinařské Litoměřice Pavel Kacerovský, starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč a ředitel vydavatelství Metropol Jiří Morštadt. Debata to byla opravdu zajímavá a ukázala, že pěstování vinné révy v Ústeckém kraji má tisíciletou tradici a díky umu našich vinařů si v ničem nezadá s ostatními regiony.
 
Jak se daří vinné révě na severu Čech? Ústecký region je často vnímán jen jako průmyslový kraj, přitom se zde daří i oborům, o kterých mimo region lidé tolik neví… 
 
 
František Kupsa: Vinné révě se u nás daří dobře. Pokud je zde již 1000 let, o něčem to svědčí. První dochovaná zmínka je v souvislosti se zakládací listinou Litoměřické kapituly v roce 1057. Samozřejmě výměry vinic byly v historii kolísavé, nejlepší situace byla za Karla IV., který přál vinařům a pracovitým lidem. Těm, kdo začali obdělávat stráně, které byly určeny jako vinice, byly odpouštěny na deset let daně a následně platili pouze desátky. Po druhé světové válce bylo náročné vinohrady, ale nyní stále pomalu přibývají, a to je dobře. Prostoru je dost, jen sehnat pracovité lidi. 
 
Lucie Popovič:  Můj manžel a já jsme odjakživa milovníky vína. A vlastně i díky kolegům vinařům jsme objevili krásu Velkých Žernosek v našich skleničkách, a došli jsme až k myšlence pořídit si vlastní vinohrad v sousední obci Žalhostice. Z historické zkušenosti je na čem stavět a my jsme na tu tradici navázali. Podařilo se nám koupit pozemky, bývalé viniční tratě, kde kdysi réva rostla a posléze to tam zpustlo, zarostlo. My teď ty pozemky obnovujeme a vytváříme vinohrady nové.
 
Radek Popovič: Ještě by měla zaznít jedna věc. Žernosecká oblast je pro vinaře takovým Rolls-Roycem. Člověk by mohl ten vinohrad založit na Moravě, v zahraničí, ale přitom to, co je pro révu nejlepší, je pro mě jen třicet minut cesty odtud, jsou zde prostě ideální podmínky.
 
Které odrůdy jsou na severu Čech pro pěstování vinné révy vhodné?
 
František Kupsa:  Obecně je známo, že na sever patří bílé odrůdy jako třeba Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, rulandské odrůdy obecně. Ale není dobré zatracovat ani modré odrůdy, červená vína. Pokud se k nim přistupuje správně a počasí přeje, tak se z hroznů dají vytvořit dobře pitelná, příjemná vína. I když ne každoročně. O to vzácnější pak červená vína ze severu Čech jsou. Základem je ale bílé víno. Tak pikantní kyselinky i díky podloží, mineralitě, se těžko na jihu republiky budou hledat. Není potřeba se bát nových odrůd, jako je třeba Solaris, které pěstování usnadňují tím, že nejsou tak náchylné na plísně. 
 
Radek Popovič: Tady na severu se dají udělat i fenomenální červená vína. Třeba my bychom se v nich chtěli vyprofilovat, teď budeme mít víno z panenské sklizně odrůdy rulandské modré a vypadá to na úžasné víno. Zároveň máme odrůdu Fratava, kterému se v tomto regionu neuvěřitelně daří. 
 
František Kupsa:  Sluníčka je na severu Čech sice méně, než na Moravě, a proto je důležité zvolit vhodnou odrůdu, která sem patří a slunce jí dostačuje. Pokud budou tři čtyři ročníky z deseti vhodné pro červené víno, poděkujeme Pánu Bohu.
 
Jak vznikla myšlenka Vinařských Litoměřic?
 
Pavel Kacerovský: Pokud jde o Vinařské Litoměřice, jejich vznik souvisí s mojí láskou k vínu. A protože Ortopedické centrum se věnuje pořádání a organizování odborných a vzdělávacích akcí, kongresů, sympozií, výstav, opakovaně jsme tam měli mého kamaráda a vinaře Františka Mádla, Vinaře roku 2012 České republiky. A ten mě přivedl k tomu, že když dobře organizujeme podobné akce s lékaři, kteří mají rádi víno, abych to obrátil a uspořádal vinařskou výstavu a medicína by byla doprovodný program. A kde jinde, než v Litoměřicích? První ročník bylo dvacet vystavovatelů, jejich počet postupně stoupal i díky soutěži od druhého ročníku. Akce vzbudila ohlas u vinařů i návštěvníků, poslední dva ročníky byly čtyři tisícovky návštěvníků a na sedm desítek vystavovatelů, z toho padesát vinařů. Více už kapacitu nelze navyšovat, aby akce byla důstojná a všichni byli spokojení. Ceníme si generálního partnera akce, kterým je Ústecký kraj, a jsme pyšní na to, že akce byla zařazena do jeho Rodinného stříbra. Velkým partnerem je od počátku také město Litoměřice. Takové zázemí a podmínky, které tam máme, bychom těžko jinde hledali. Někdy po pátém ročníku jsme se se starostou Ladislavem Chlupáčem smutně dívali na litoměřický hrad, kde by byly ideální prostory pro výstavu. Hrad byl ale chátrající a v nedobrém technickém stavu. Po jedné ochutnávce jsme po žebřících vlezli do těch prostor a usoudili jsme, že tam by mohl být svatostánek českého vinařství. Bez usilovné práce a skvělé spolupráce s vinaři by takový projekt pořádat samozřejmě nešlo. Městu Litoměřice se rekonstrukce hradu v rámci projektu podařila a já jsem velice rád, že impulsem k opravám byla výstava Vinařské Litoměřice. V rámci letošních XV. Vinařských Litoměřic jsme se dostali na 820 soutěžních vzorků z 135  vinařství. Velké poděkování patří odbornému garantu soutěže a výstavy Cechu českých vinařů, Vinařskému fondu ČR, Agrární komoře ČR, Ministerstvu zemědělství ČR SZIF, NVC a mnoha dalším partnerům výstavy. V této souvislosti bych také rád poděkoval profesoru Šamánkovi za excelentní přednášky, které dokáží posluchače upoutat, často nestačí místa k sezení. Jedna z jeho knih byla také vyhlášena nejlepší světovou publikací o víně a zdraví, a to v Paříži.
 
Milan Šamánek: Vinařské Litoměřice by nebyly úplné bez vynikajících a pro posluchače hodnotných přednášek. Je to jiný pohled na vinařské trhy, v rámci přednášek chceme s lidmi mluvit a konverzovat, nejen propagovat víno. Už i ve vyhlášených Valticích přišli díky Litoměřicím na to, že lidé chtějí kromě ochutnávání o víně i něco vědět. Nesmíme zapomenout také na kvalitní lidovou muziku, na kterou tam lidé jezdí. Před Pavlem Kacerovským je proto nutné smeknout, co s výstavou dokázal a kam ji dovedl.
Mezi ostatními výstavami o víně mají Vinařské Litoměřice své místo i proto, že jsou v Čechách. Třeba Moraváci na Čechy koukají shora, když produkují jen jedno procento vína z celkového objemu v České republice. Ale české vinařské oblasti jsou specifické. 
 
Jaroslav Komínek: Bohužel žijeme v době předsudků a já musím přiznat, že jsem z Moravy. Když jsem přišel do severních Čech, slyšel jsem o tomto regionu jen to špatné. Přitom jsem si sám vybral Chomutov, kde měla být jen měsíční krajina. Ale po mém příjezdu jsem viděl krásný lesopark, zeleň, nádherné Krušné hory. Později jsem zjistil, že se zde daří i vínu.
A třeba hrozny ze svahů v Mostě se vozí na Moravu a tam se zpracovávají. V tomto regionu se do toho vína vráží ještě více citu a té osobitosti, než na Moravě. A řada vín, třeba žernoseckých, jako je Tramín, mi opravdu jako Moravákovi chutnají. Jsem velmi rád, že Vinařské Litoměřice byly zařazeny, vedle dalších zajímavých akcí, do projektu Rodinné stříbro Ústeckého kraje. 
 
Které víno se hodí k čemu?
 
Petr Kupsa: Abych mohl konkrétnímu jedinci doporučit víno, musel bych ho poznat. Záleží na příležitosti, jestli jde třeba o dlouhý večer či setkání s přáteli, jaké mají chutě. Dříve se učilo, že ke každému pokrmu je vhodné jiné víno, ale dnes se s postupem času vše změnilo. Gastronomie se posunula dál. Víno nesmí přebíjet chuť jídla a naopak. Nejlepší je si uvařit a porovnávat chuť jídla s různými druhy vín, prostě zkoušet. Na to neexistují žádné příručky. Stejně jako nejde odpovědět na to, jaké je nejlepší víno. 
 
Jak pyšné jsou Litoměřice na svátek vína?
 
Ladislav Chlupáč: Na Vinařské Litoměřice jsme hodně pyšní. Z města se nám podařilo vytvořit centrum českého vinařství, a zároveň expozici vína ve starém gotickém hradu. Víno do města historicky patří. Zakládací listina Litoměřické kapituly pocházející z roku 1057 je vlastně nejstarší originální zachovaný dokument o vzniku vinařství. Tradice výroby vína je zde skutečně už letitá. Císař Karel IV. daroval městu Litoměřice jižní svahy Radobýlu a všem vinařům, kteří začali pěstovat vinnou révu, geniálním podnikatelským záměrem odpustil na deset let veškeré poplatky a daně, a vinaři mu pak každý desátý vyrobený sud doručili na hrad. Celý litoměřický region měl přes 600 hektarů vinic, dnes se ta čísla v celých Čechách příliš neliší. Nyní jsme zažádali o zápis dalších pozemků do viničních tratí, aby se vinařství dále mohlo rozvíjet. S radostí také kvitujeme vznik nových vinařství, jako nedávno v Třebívlicích, nyní Pod Radobýlem, stejně jako jejich úspěchy i na úkor Moraváků.
Vinařské Litoměřice, patřící mezi pět největších akcí tohoto typu v České republice, dostaly teprve se zprovozněním a rekonstrukcí hradu tu správnou historickou atmosféru, navíc se tam setkávají čeští a moravští vinaři, ochutnávají si svá vína a můžou si ověřit, že i v Čechách kvalita vína za poslední roky roste. Máme zde řadu opravdu úspěšných vinařství, kde se díky té rozloze všichni dobře znají. 
 
Jaký vliv má víno na zdraví?
 
Milan Šamánek:  Určitě nejsem zastáncem ani propagátorem zvýšené konzumace vína. K vinařství jsem se dostal až po skončení lékařské kariéry s tím, abych prosadil, že lidé nebudou pít rum nebo zelenou, a začnou pít kulturně. Víno se pije od začátku historie lidstva. V poslední době bylo jednoznačně prokázáno, že pití vína blahodárně působí na zdraví. Nejde o to pít hodně vína, ale o konzumaci malých dávek a často. Zdravý muž by měl vypít dvě až čtyři deci vína denně, žena dvě až tři deci. Větší dávky alkoholu jsou rizikové. Pravidelné střídmé pití vína snižuje riziko vzniku srdečních nemocí, mozkové mrtvice, cukrovky, či vysokého krevního tlaku. Snižuje se také celková úmrtnost. Senioři by měli pít o trochu víc vína než mladí lidé. Malé množství alkoholu nezpůsobuje žádné riziko, ale naopak patří k zdravému životnímu stylu. 
 
Jak se lahvové víno správně uchovává?
 
František Kupsa: Pokud jde o uchovávání vína, záleží na použitém uzávěru. Pokud je to korek, je dobré víno skladovat naležato, rozhodující je teplota. Bílé i červené víno se skladuje ve stínu v rozmezí 10 až 15 stupňů. Před podáním se pak bílé víno může přichladit. Bílé se servíruje při osmi až dvanácti stupních podle druhu vína, červené trochu teplejší od 15 stupňů, dvacet je již vysoká teplota. Pro správné uchovávání vína jsou k dispozici i domácí vinotéky.
Šroubových uzávěrů by se ale také nebál, i když český zákazník je tradiční a přiklání se ke korku. Dnes už jsou ty uzávěry kvalitní, ale je to vhodné spíš pro víno, které má zůstat stejné a v lahvi se nevyvíjet. U červeného vína, které chceme mít uschované čtyři až pět let doma, a čekáme od něho nějaký vývoj, je korek ideální. 
 
Na co se mohou návštěvníci XV. Vinařských Litoměřic těšit?
 
Pavel Kacerovský: Jubilejní patnáctý ročník výstavy Vinařské Litoměřice zahájila soutěž 29. a 30. března v hotelu Koliba v Litoměřicích. Samotná výstava se koná od pátku 21. do soboty 22. dubna vždy od 10 do 19 hodin v Domě kultury a v prostorách gotického hradu v Litoměřicích. Tato mezinárodní prodejní a soutěžní výstava vín a odborných prezentací s doprovodným programem Víno a zdraví a Víno a pokrmy je jednou z největších akcí s vinařskou tématikou v České republice.
 
Ladislav Chlupáč: Bohužel se Vinařské Litoměřice konají jen jednou za rok (s nadsázkou), ale pozveme všechny zájemce také na podzimní vinobraní, které je také vždy příjemnou a povedenou akcí.
 
Milan Šamánek: Velmi rád do Litoměřic i letos přijedu. Již mají tradici a jde o hojně navštěvovanou akci s výborně připraveným programem.
 
Jaroslav Komínek: Za Ústecký kraj mohu potvrdit, že jde o povedený projekt, který zviditelňuje tuto vinařskou oblast široko daleko. Je opravdu nádherné pozorovat v labském údolí stále rostoucí počty vinic.
 
František Kupsa: Této akce se sice nezúčastníme přímo s našimi víny, ale rádi přijedeme a setkáme se s kolegy vinaři, podebatujeme, co je nového v oboru, jaké jsou trendy.
 
Lucie Popovič:  My se letos v Litoměřicích představíme poprvé a jsme plni očekávání a napětí. Moc se těšíme a je to pro nás čest se této přehlídky vín zúčastnit.

Zdroj: redakce Metropolu

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kulatý stůl  

 » Zdraví  » Jídlo a pití  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření