ODS se zmítá v křečích, kdo se stane jejjím novým vůdcem? - Volby 2013 - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Volby 2013

ODS se zmítá v křečích, kdo se stane jejjím novým vůdcem?

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Občanská demokratická strana (ODS), v historii samostatné České republiky jedna ze dvou nejvlivnějších stran, zažívá krizové období. Loni v červnu kvůli aféře kolem své blízké spolupracovnice a...

 

partnerky Jany Nagyové (nyní Nečasové) rezignoval předseda strany Petr Nečas, který zároveň odstoupil i z funkce předsedy vlády, čímž zanikla celá dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. ODS poté výrazně propadla v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých získala pouhých 16 mandátů. Straně navíc chybí předseda, od loňského června ji vede první místopředseda pověřený řízením Martin Kuba. To by měl změnit volební kongres svolaný na 18. a 19. ledna.
    Kuba, tehdejší ministr průmyslu a obchodu, byl do funkce druhého muže ODS zvolen na posledním volebním kongresu v listopadu 2011 v Brně. Ten se konal krátce poté, co ODS neuspěla v krajských a senátních volbách, a nesl se v kritickém duchu. "Naše značka, dámy a pánové, je zkrátka poškozena. Stala se pro podstatné skupiny voličů v této zemi nositelem symbolů, jako je korupce, jako jsou kmotři, jako je klientelismus, jako je vláda peněz," řekl například delegátům předseda Nečas.
    ODS, v té době nejsilnější vládní strana, měla za sebou řadu problémů. Předseda Nečas, který byl do čela strany zvolen v červnu 2010 a dal si za cíl obnovit důvěru voličů, svůj cíl nesplnil. ODS sice zvládla po volbách 2010 sestavit vládní koalici s TOP 09 a stranou Věci veřejné, záhy musela řešit několik afér kolem svých ministrů a ztratila na preferencích.
    Problémy uvnitř ODS pokračovaly i po posledním kongresu. Již v listopadu 2012 kvůli sporům o vládní daňový balíček složili poslanecký mandát straničtí rebelové Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr. S pomocí hlasů jejich náhradníků poté Nečasův kabinet balíček prosadil a zažehnal vládní krizi. Údajnou protislužbou pro trojici exposlanců měly být podle žalobců "trafiky" ve firmách se státní účastí. Kvůli tomu loni v červnu skončili na čas ve vazbě, protože je policie podezírala z korupčního jednání (v červenci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman stíhání tří bývalých poslanců zrušil).
    Při zásahu na úřadu vlády loni v červnu zadržela policie také vrchní ředitelku Nečasova kabinetu Janu Nagyovou. Nagyová, která se později za Nečase vdala, podle policistů kromě podílu na uplácení exposlanců zosnovala a usměrňovala nezákonné sledování tehdejší Nečasovy manželky Radky, přičemž údajně zneužila Vojenské zpravodajství. Kauza nakonec vyústila v pád vlády a předčasné volby.
    Po odchodu Nečase ODS hledala pro voliče přijatelnou tvář pro předčasné volby. Celorepublikovou lídryní se nakonec stala předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně strany Miroslava Němcová. Ani ona, ani řada neokoukaných tváří v čele krajských kandidátek nedokázaly zvrátit odliv voličů. Strana skončila až pátá se ziskem 16 mandátů. Přitom po volbách v roce 2010 měla 53 poslanců a o čtyři roky dříve dokonce 81 křesel.
    Neúspěchem pro ODS skončila i první přímá volba prezidenta. Po vnitrostranickém referendu se kandidátem občanských demokratů stal místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, který v prvním kole volby dostal pouze 2,46 procenta hlasů a z devíti kandidátů těsně předčil pouze Janu Bobošíkovou.

 

Vizitky kandidátů na předsedu Občanské demokratické strany

 

Vizitky známých kandidátů na předsedu Občanské demokratické strany (ODS) před volebním kongresem 18. a 19. ledna:


    Petr Fiala (49) - politolog, poslanec (od 2013) a bývalý ministr školství. Brněnský rodák absolvoval obor český jazyk a dějepis na tehdejší Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita. Od roku 2002 je profesorem pro obor politologie. Po studiích pracoval jako historik v Muzeu Kroměřížska, redaktor Lidové demokracie nebo nakladatelství Atlantis, spolu zakládal katedru politologie na MU, byl i ředitelem Mezinárodního politologického ústavu MU (1996-2004), krátce vedl Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a poté v letech 2004 až 2011 působil jako rektor Masarykovy univerzity, poté byl do května 2012 devět měsíců prorektorem MU. V letech 2009 až 2011 vedl Českou konference rektorů.
    Do ODS vstoupil až loni v listopadu, podle svých slov ale s občanskými demokraty ideově spolupracoval už od první poloviny 90. let. Od září 20011 do dubna 2012 byl hlavním vědeckým poradcem premiéra Petra Nečase, od května 2012 do července 2013 byl jako nestraník ministrem školství v Nečasově vládě. V říjnových předčasných volbách vedl jako bezpartijní kandidátku ODS v Jihomoravském kraji.
    Je ženatý, má tři děti.


    Edvard Kožušník (42) - poslanec Evropského parlamentu (od 2009). Rodák z Olomouce po gymnáziu krátce pracoval jako učitel, poté studoval na olomoucké univerzitě němčinu, studium nedokončil. Řadu let cestoval a pracoval v zahraničí, mimo jiné jako turistický průvodce či palubní průvodčí u letecké společnosti. Později pracoval ve státní agentuře CzechTrade. Po zvolení Mirka Topolánka do čela ODS (2002) vedl jeho senátní agendu. Poté se stal ředitelem kanceláře předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Je spoluzakladatelem a vedoucím projektu občanského sdružení eStat.cz - efektivní stát, který se věnuje problematice byrokracie a efektivního státu.
    Členem ODS se stal v roce 2008. Do Evropského parlamentu (EP) byl zvolen v červnu 2009 ze sedmého místa kandidátky ODS. V EP je členem výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
    Je ženatý, má syna a dceru.

Zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

 » Volby 2013  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

44.4%

 

Ne

27.2%

 

Je mi to jedno

14.3%

 

Nemám k tomu dost informací

14.1%