Nová Sněmovna o dva roky zestárla, mírně v ní ubylo žen

Volby 2013

zdroj: mediafax.cz

Praha | Před měsícem zvolená Sněmovna, která se poprvé sejde v pondělí 25. listopadu, v porovnání s předchozím sborem poslanců mírně zestárla, má dokonce nejvyšší průměrný věk v historii...

samostatné ČR. V lavicích zasedne 39 žen, tedy o pět méně, než po volbách v květnu 2010. Největší procento žen má, stejně jako před třemi lety, třiatřicetičlenný komunistický klub, ve kterém zasedne celá třetina poslankyň. Naopak ani jedna žena nebyla zvolena za lidovce, kteří se do Sněmovny vrátili po tříleté pauze.
    Nyní zvolených 39 žen je sice méně, než se jich do dolní parlamentní komory dostalo před třemi lety, přesto je to ale nadprůměrný počet. Ještě v roce 2006 bylo zvoleno pouze 31 žen, o čtyři roky dříve 34. Průměrný věk poslanců a poslankyň je 49,95 roku, což je nárůst o více než 2,5 roku oproti stavu v roce 2010. Stejná jsou ale jména doyena i "benjamínka" sboru, jimiž jsou opět dnes už pětasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg (TOP 09) a sedmadvacetiletý Adam Rykala (ČSSD).
    Důkazem toho, že letos zvolená Sněmovna zestárla, je také generační rozložení poslanců. Zatímco před třemi lety bylo starších než 50 let 86 zákonodárců, letos je mezi nimi těch, kteří už oslavili "abrahámoviny", již 106. Zároveň klesl na třetinu počet dvacátníků, kteří jsou mezi čerstvými poslanci jen čtyři oproti 12 na jaře 2010.
    Nejnižším věkovým průměrem - 44 let - se může pochlubit klub KDU-ČSL, naopak nejvyšší průměrný věk vykazují poslanci a poslankyně zvolené za sněmovní nováčky, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a hnutí ANO 2011. Před třemi lety přitom jiná nová strana, Věci veřejné, vykazovala nejnižší věkový průměr, téměř přesně 40 let (v roce 2006 byli nejmladší zákonodárci zvolení za Stranu zelených s průměrem 39,7 roku).

Více než čtyři pětiny nových zákonodárců používají nějaký akademický titul, což je zhruba stejná situace jako v minulosti. Nejvíce je už tradičně inženýrů všeho druhu, jichž je 67 (62 v roce 2010, dokonce 82 v roce 2006), druhým nejrozšířenějším titulem je i letos magistr. Tradičně je do Sněmovny zvoleno poměrně hodně lékařů (letos 21) nebo doktorů práv (13). Mezi čerstvě zvolenými poslanci je řada aktivních vysokoškolských pedagogů, včetně osmi profesorů a pěti docentů.

Poslanci si kromě platu přijdou na řadu dalších výhod

Výběr informací o mzdách a dalších benefitech poslanců, kteří se v pondělí 25. listopadu sejdou na ustavující schůzi:
    - Základní plat poslance je nyní 55.900 korun hrubého, obvykle jej však pobírá jen menší část z 200 zákonodárců. Většina poslanců totiž zastává i nějakou další sněmovní funkci, za což jejich příjem úměrně roste (průměrná mzda v ČR v letošním druhém čtvrtletí dosáhla 24.953 korun).
    - Nejvyšší plat má předseda dolní komory, a to 150.100 korun měsíčně. Vyšší mzdy než řadoví poslanci například pobírají také místopředsedové Sněmovny (106.600 korun), šéfové výborů, podvýborů či klubů a jejich zástupci.
    - Poslanci mají nárok také na různé paušální náhrady, které se nemusí vyúčtovávat: na reprezentaci a stravování (8300 korun) či dopravu (podle vzdálenosti od 20.700 do 31.400 korun). Tyto náhrady se v roce 2010 začaly k nelibosti některých zákonodárců danit.
    - Do určitého limitu mají členové Sněmovny také hrazeny odborné a administrativní práce, služby asistenta, telefon, internet a pronájem regionální kanceláře. Lidé ve vedení Sněmovny mají nárok na služební vůz. Využít mohou poslanci také stravování či rekreaci za zvýhodněné ceny.
    - Po volbách v roce 2010 dosahoval poslanecký plat 59.000 korun. V rámci úsporných opatření ale jeho výše poklesla o pět procent. Zákonodárci ztratili i veřejností kritizovaný nárok na bezplatné cestování v MHD a možnost nechat si proplácet vnitrostátní letenky.
    - Po ukončení funkčního období Sněmovny mají navíc poslanci právo na odchodné. Jeho výše činí jeden měsíční plat, k němuž se připočte násobek platu a počtu celých ukončených let ve funkci. Zákonodárci, kterým vznikl mandát na začátku volebního období a nebudou pokračovat po volbách nebo nezískají jinou funkci, mívají tedy nárok na čtyři platy.
    - Novinkou z letošního roku je novela zákona o platech ústavních činitelů (236/1995 Sb.). Podle ní ztrácí nárok na plat, náhrady a další benefity věznění zákonodárci. Změna se už letos dotkla exposlance Romana Pekárka (dříve ODS), který byl odsouzen na pět let nepodmíněně za korupci.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Volby 2013