Nespavost může za obezitu, infarkty a cukrovku

Zdraví

Ikona

16. března 2010, 16.39 | ČESKÁ REPUBLIKA | Nedostatek spánku může u člověka významně zvýšit riziko cukrovky, mozkových příhod, infarktu nebo depresí a poruch imunitního systému. V Česku má problémy se spaním až 40 procent populace, třetina poruch je tak závažná, že vyžaduje léčbu, řekl v úterý novinářům neurolog Karel Šonka. Lidé velmi často bojují zs nedostatečně dlouhým spánkem.

"Za posledních 100 let spí podle průzkumu lidstvo o hodinu až dvě méně, jen za posledních 45 let klesla doba spánku z osmi a čtvrt hodiny na sedm a půl, spánek se tak zkrátil o 45 minut," řekl Šonka.

Přitom právě u 7,5 hodiny spánku leží podle odborníků hranice, kdy stoupá riziko zdravotních problémů. Průzkumy ukazují, že lidé spící pod 7,4 hodiny umírají dříve, než ti co spí déle. Pokud člověk spí pod pět hodin, riziko kardiovaskulárních potíží u něj stoupá až třikrát. U obezity zase platí, že čím kratší spánek, tím vyšší riziko jejího vzniku, a to zejména v mládí a brzké dospělosti.

"Navíc takoví lidé často mívají tendence usnout i přes den, prodlužuje se jim reakční doba, snižuje se jim psychosomatická výkonnost a zhoršuje paměť. Vzrůstá u nich také riziko dopravních nehod," uvedl Šonka.

Nespavost, respektive špatný noční spánek trápí i nejmenší děti. Se spánkem má podle lékařky Ivy Příhodové problém až 50 procent kojenců a 25 batolat. "Tady za problémy obvykle mohou rodiče, kteří u dětí vytvoří nevhodný spánkový rituál nebo nedbají důsledně na správný spánkový rytmus," vysvětlila Příhodová.

Nevhodným spánkovým rituálem míní například situaci, kdy je dítě zvyklé usínat pouze při houpání v kočárku nebo při kojení. "Pokud se takový kojenec v noci probudí, vyžaduje pokaždé identické podmínky pro usnutí a bez nich prostě nespí. Naopak dítě, které takový návyk nemá, usíná obvykle po nočním probuzení samo a bez potíží. Jednoduše řečeno, pokud je i v roce potřeba dítě v noci šestkrát nakojit, aby usnulo, je to špatně," uvedla Příhodová.

Další skupinou, která mívá problémy se spánkem, jsou adolescenti. "U nich se setkáváme často s tím, že mají velmi posunutou fázi usínání, tedy že chodí spát ve dvě nebo čtyři ráno a zároveň vstávají do školy na osmou. To pak vede k dlouhodobému nedostatku spánku," řekla Příhodová. Řešením je důsledná spánková hygiena a návrat k běžným dobám usínání.

"Pokud se ale jedná o vysokoškoláka, který může takový časový posun usínání bez problému dospat a spánek je dostatečně kvalitní, problém v tom nevidí. Určitě tedy neplatí lidová moudrost, že nejlepší je spánek do půlnoci. Jen je potřeba upozornit na to, že pokud by například v zimě člověk spánkem míjel období denního svitu, může to mít za následek deprese," upozornila Příhodová.

Tématické zařazení:

» Zdraví » Zdraví