Prevence má smysl

Zdraví

Metropol

Gastroenterolog MUDr. Ondřej Štěrba se netají tím, že je celý život spjatý s Litoměřicemi a okolím. Jako zkušený lékař v rámci osvěty nestále připomíná nutnost nepodceňovat prevenci, třeba Český národní program screeningu kolorektální rakoviny zachránil spoustu lidských životů. Jako oblíbený lékař a známá osobnost regionu bude také v letošních volbách kandidovat na Litoměřicku do Senátu Parlamentu ČR.

Jak dlouho se zabýváte léčením nemocí zažívací ústrojí?

Prakticky 22 let, nejdříve v litoměřické nemocnici a od roku 2002 dále v privátní gastroenterologické praxi. Celý svůj profesní život, a nejen ten, jsem spjatý s Litoměřickem, i tím, že jsem dlouho bydlel v Lovosicích a od roku 1985 v Litoměřicích. Dlouhodobě spolupracuji s roudnickou Podřipskou nemocnicí.

Jak jsme na tom v ČR s výskytem rakoviny tlustého střeva konečníku (kRCA)?

Občan České republiky, podobně jako Maďar, Slovák, Dán nebo Holanďan, je vystaven jednomu z nejvyšších rizik onemocnění touto rakovinou na světě. Hrubý nárůst této nemoci v posledních letech nevykazuje dramatický vzestup, ale z důvodu stárnutí populace nelze hovořit ani o poklesu nových případů za rok. Prakticky tedy vzrůstá výskyt rakoviny (kRCA) a v ČR žije téměř 55 000 lidí s tímto onemocněním. Např. v roce 2011 zemřelo na tuto nemoc u nás 3 961 osob, z toho 2 323 mužů a 1 638 žen. Dále bylo v tomto roce hlášeno 8176 zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku (4 755 u mužů a 3 421 u žen). V dalších letech se situace vylepšuje, a to řádově v desítkách případů, jak v počtu hlášení onemocnění, tak i naštěstí v počtu úmrtí.

Je důležité i vědět, že tato rakovina se vyskytuje vzácně ve věku do 35 let. Výskyt výrazně narůstá až po 50. roce věku a nejvyšší počty nádorů jsou ve věkové skupině 65-79 let. Převaha žen v deváté dekádě je daná logicky jejich vyšším podílem v populaci Jinak právě v páté až osmé dekádě života jasně převažuje výskyt rakoviny u mužů.

Jaká je pro zajímavost situace v Evropě a ve světě?

V Evropě žije v současnosti cca 3 miliony osob s tímto typem rakoviny, tj. zhruba 60% pacientů celosvětově. Nejvyšší absolutní počty nových případů jsou hlášeny z Ruska, Itálie a Německa. Ovšem nejvyšší počet nádorů vztaženo na počet obyvatel se týká bohužel naší republiky, Maďarska, Dánska, Nizozemska a Slovenska. Naopak nejnižší výskyt v Evropě je v Řecku, Albánii a Bosně a Hercegovině. Dále je zajímavý údaj, že 5 let od diagnózy rakoviny přežije v průměru 65 % obyvatel západní Evropy, zatímco ve východní Evropě je to asi o 10 % méně, ale zároveň nejvyšší míru zlepšení tohoto parametru vykazuje celoevropsky právě Česká republika.

Jaké faktory ovlivňují tuto nemoc?

Mezi ovlivnitelné faktory, které mohou přispět ke vzniku této rakoviny, se obecně řadí dieta s vysokým obsahem kalorií a nasycených tuků, vysoký příjem alkoholu, zejména piva, kouření, déletrvající stres, diabetes mellitus, sedavá zaměstnání a snížená fyzická aktivita a zhruba v 15 % případů jde o genetické a tedy prvotně neovlivnitelné faktory. Jde hlavně o blízké příbuzné pacientů s rakovinou, kdy varovný je zejména výskyt onemocnění v rodině před 50. resp. 45. rokem věku, pacienti s dlouhodobými střevními záněty, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida.

Jaké jsou tedy vlastně možnosti prevence…

Klíčem k dalšímu zlepšení situace je včasný záchyt onemocnění v době, kdy ještě nevyvolává potíže. Tedy především absolvovat preventivní vyšetření tlustého střeva a konečníku koloskopicky. Buď na základě pozitivního testu na skryté krvácení (u praktického lékaře nebo u gynekologa v případě žen), či na základě tzv. adresného zvaní od zdravotních pojišťoven. Je i akceptovatelné, myslím nejen v naší ambulanci, pokud se člověk rozhodne sám toto vyšetření absolvovat a to ve věku 50 let optimálně. Rovněž je dobře zmínit, že horní věková hranice k zapojení do preventivního programu není.

A situace konkrétně ve vaší ambulanci…

Optimistická data uvedená výše jsou v souladu s tím, co vidím v posledních letech i zde na Litoměřicku. Také díky pravidelnému koloskopickému sledování pacientů nejen v této prvotní prevenci, ale i díky sledování pacientů s již dříve odstraněnými polypy, kteří chodí na kontrolní endoskopická vyšetření.

A co je vlastně polyp?

Je to vlastně přednádorový výrůstek ze sliznice tlustého střeva nebo konečníku, lze si ho představit třeba jako malou houbu. Jeho odstranění v průběhu koloskopie je bezbolestné a zamezí se tím jeho růstu a přeměně v nádor.

Takže prevence má smysl.

Určitě, lze to pozorovat v průběhu posledních let a smysluplnost této prevence a záchrana lidských životů, vlastně pořád v produktivním, ne seniorském věku, je nade vší pochybnost.

Totéž se vlastně i týká dvou dalších preventivních programů, a to prevence rakoviny prostaty u mužů a prsu u žen. Je namístě i zmínit, že Český národní program screeningu kolorektální rakoviny funguje prakticky od roku 2000 a od té doby zachránil spoustu lidských životů. Rovněž je namístě konkretizovat osobní zásluhu dvou mužů, kteří tento program uvedli do praxe, usilovali o jeho další vylepšování a jejichž snažení započalo prakticky již v 70. letech minulého století, tedy o prof. Friče z Prahy a prof. Zavorala z Litoměřic. Text: Metropol

Zdroj: Metropol

Tématické zařazení:

» Zdraví