Petr Fiala: Výměna ministra průmyslu a obchodu přišla pozdě - Politika - Český Metropol

Francouzská vysoká krejčovina oživuje tradici rukavičkářství

zdroj: cuteornotcute.blogspot.com

Millau | Chanel, Dior, Hermes, Vuitton... Vysoká krejčovina si stále navléká rukavice v bývalé metropoli rukavičkářství v Millau ve střední Francii, kde luxusní průmysl zachránil jeden z klenotů francouzské...

 

módy, napsala agentura AFP.
    Dlouhé rukavice pro eleganci, polorukavice pro sportovce, z jehněčí kůže pro měkkost, z krajty nebo leguána pro ty, kdo mají rádi exotiku, z parfémované kůže či pošité kohoutím peřím pro sběratele... Rukavice se u předních módních značek vracejí jako nezbytný doplněk.
    "Naším cílem je vyrábět rukavice, které jsou klenotem na ruce," zdůrazňuje Manuel Rubio, generální ředitel domu Causse, který nedávno koupil Chanel.
    "Rukavice mají dát styl osobě, která je bude nosit," říká a ukazuje nové modely manufaktury založené v roce 1892, kdy rukavičkářství v tomto městě stálo na svém vrcholu.
    V té době zde v 80 jirchářstvích a 20 manufakturách na výrobu rukavic pracovalo témě 7000 lidí a vyrobilo se tu více než čtyři miliony párů rukavic, uvádí kurátor muzea v Millau François Leyge.
    V Millau byla k dispozici zásadní surovina: kůže milionů jehňat z ovcí, které se pro mléko chovaly na náhorní planině Larzac nedaleko roquefortských jeskyní.
    Výroba rukavic, která v tomto městě pochází z 12. století, prosperovala díky rozmarům královny Marie Antoinetty či extravaganci císařovny Josefiny, Napoleonovy manželky, která si jich za rok dokázala objednat až 985 párů. Na konci 19. století bylo nemyslitelné, aby světa znalý člověk vyšel z domu bez rukavic, a tato móda do jisté míry přetrvala až do 60. let minulého století.
    Avšak v 70. letech se móda změnila, džíny vyžadovaly jiné doplňky, jako byl šátek nebo bižuterie. To manufakturám v Millau zasadilo těžkou ránu. Zbytek dokonalo zvýšení ceny práce v odvětví, kde hlavní roli hraje lidská ruka.
    Dnes jsou tu jen čtyři jirchářství a čtyři manufaktury na výrobu rukavic s 310 zaměstnanci.
    Nejvýznamnější z nich, Causse se 42 zaměstnanci, se přestěhovala do dílny realizované architektem Jeanem-Michelem Wilmottem a ročně vyprodukuje 25.000 párů navržených uměleckou ředitelkou Nadine Carelovou.
    Manufaktura Fabre se může pyšnit tím, že její rukavice měla Nicole Kidmanová při natáčení filmu Grace de Monaco režiséra Oliviera Dahana a že na zakázku Christiana Diora vyrobila rukavice pro monackou kněžnu Grace Kellyovou.
    Lavabre-Cadet, který byl kdysi vzorem v rukavičkářství a vyrobil modely, od nichž se legendární lupič džentlmen Arséne Lupin nikdy neodloučil, vede bývalá modelka Mary Beyerová. Dílna nyní zajišťuje klasickou produkci, kterou někdy prolíná fantazií.
    Zatímco ve Francii největší část textilního průmyslu vymizela vzhledem k expanzi závodů v rozvíjejících se zemích, tyto manufaktury zachovávají staletou dovednost lidské ruky, která by nevyhnutelně zanikla, kdyby nebylo luxusního průmyslu. "Velmi vysoká úroveň produkce je jediným způsobem, jak tuto aktivitu ve Francii zachovat," přiznává Manuel Rubio.
    Nicméně majitel největší skupiny světového luxusu LVMH a nejbohatší Francouz Bernard Arnault údajně zamýšlí opustit Francii, aby se vyhnul zvýšeným daním, o nichž rozhodla socialistická vláda.
    Tato klientela ze sféry luxusu je náročná a vyžaduje produkci, jež nepřekračuje stovku párů rukavic. "Každá značka má svůj svět a my se musíme podřídit jeho pravidlům," konstatuje Nadine Carelová. Kolekce se někdy několikrát ročně mění. Taková pravidla by výrobci v zahraničí nerespektovali.
    Vysoká krejčovina koncem 90. let pozdvihla rukavice na módní mola a učinila z nich nezbytný doplněk.
    Rukavičkářství Causse, které kromě výroby pro velké luxusní domy produkuje vlastní značku, zdůrazňuje význam ozdob na rukavicích, ať již jde o kožešinu, spony či kovové prvky. Návrhy těchto ozdob jsou často svěřovány známým umělcům, jako je výtvarník André. Cena takových rukavic se pak může vyšplhat až na 3000 eur (75.000 Kč). Umělci, jako jsou Sharon Stoneová, Madonna či Kylie Milogueová a Karl Lagerfeld, nosí výrobky tohoto rukavičkářství.
    "Dnes se rukavice nosí kvůli stylu, vzhledu, zkrátka z estetických důvodů. Je to módní prvek, jímž se chce jeho nositel odlišit. Ochrana před chladem končí až na druhém místě," zdůrazňuje Manuel Rubio.

 

Zdroj: afp.com

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

 

63 % rodičů chce, aby se dítě učilo cizí jazyk už ve školce. V řadě školek se s rodilým mluvčím nedomluví

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Téměř dvě třetiny rodičů v Česku si podle výzkumu agentury Data Collect přejí, aby se jejich dítě začalo učit cizí jazyk už před nástupem na základní školu. Největší zájem je přitom tradičně o angličtinu. Aby...

 

byla výuka efektivní, měl by ji podle odborníků ideálně zajišťovat rodilý mluvčí a měla by probíhat formou her, nepřímého učení a rozvíjení představivosti.
Největší zájem je o angličtinu, další jazyky jsou zastoupené minimálně
Pro 63 % českých rodičů je výuka cizího jazyka jejich dítěte již v mateřské škole nezbytná. 47 % z nich považuje za ideální věk, kdy s cizím jazykem začít, 3 až 6 let. 75 % rodičů je také přesvědčeno, že nabytí cizojazyčných znalostí až na základní škole nestačí. Největší zájem je z 97 % o angličtinu, dále pak o němčinu, ruštinu, francouzštinu a španělštinu, které jsou však poptávány spíše až na 1. stupni základní školy. Vyplývá to z posledního průzkumu agentury Data Collect z roku 2014.
Řada mateřských škol na poptávku ze strany rodičů reaguje a dnes již standardně nabízí program výuky angličtiny, v některých případech dokonce na každodenní bázi. „Ve školce se snažíme zařadit pravidelné každodenní anglické bloky s rodilým mluvčím. Tím jsme schopni zajistit, že děti vnímají cizí jazyk jako komunikační prostředek, jsou schopny dobře vnímat změnu a odlišit komunikaci v angličtině a komunikaci v mateřském jazyce,“ vysvětlila Jitka Fořtíková, metodička a mentorka pro výuku cizích jazyků v koncepci Škola Můj Projekt.
Předškoláci jazyk nepřekládají, názvy slov vnímají „vedle sebe“
Děti do 6 let věku si podle odborníků jazyky obvykle nepřekládají. Místo toho vnímají česká a anglická slova „vedle sebe“ jako dva názvy pro stejnou věc. Proto není vhodné děti v tomto věku učit metodou překladu nebo mezi jazyky přepínat. „Vhodné je předškoláky jazyku vystavovat, tedy záměrně v přítomnosti rodilého mluvčího s dětmi přirozeně komunikovat, přinášet hry, písničky, rituály, obohacovat komunikaci gesty a pohybem, aby porozumění přicházelo bezděčně,“ uvedla Jitka Fořtíková. Díky tomu se daří děti jazyku přirozeně vystavovat, a některé dokonce aktivně komunikují ještě před vstupem do 1. třídy.
Pro výuku cizího jazyka v mateřské škole je taktéž důležité, aby k němu děti získaly kladný vztah a přistupovaly k němu bez předsudků. „Spíš než o výuku jde o seznamování se s jazykem, a to i vzhledem k obvyklé vyučovací době, tedy dvakrát 30 minutám týdně. Aktivní děti jsou schopné se za dva roky naučit kolem 150 až 200 slovíček,“ sdělil Martin Hejhal, ředitel jazykové školy SPĚVÁČEK.
Hlavními překážkami jsou délka výuky a komunikační bariéra
Mnozí poskytovatelé vzdělávání v cizím jazyce se však v současné době stále potýkají s řadou překážek, které znemožňují vést výuku efektivněji. Podle Martina Hejhala je například obtížné poslat do některých školek rodilého mluvčího angličtiny, protože se s ním učitelé nedomluví. Efektivní výuce nenahrává ani dosavadní délka výuky, která je v běžných školkách pouze minimální. „Ideálně by se mělo jednat o 45 až 60 minut výuky každý den nebo alespoň třikrát týdně. Pak by výuka byla efektivnější a děti by mohly na konci docházky mluvit v jednoduchých větách na úrovni A2,“ upřesnil Hejhal.

Zdroj: Martin Bořil

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 

Konec intervencí přinese levnější zboží i dovolenou. Za rok by euro mělo stát 25,90 Kč

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Česká národní banka (ČNB) na počátku dubna ukončila devizové intervence, kterými oslabovala korunu a odvracela tak riziko deflace. Komu toto opatření pomohlo a komu nikoliv? Podle některých odborníků...

 

se na zisky exportérů složili všichni ostatní. Porostou teď úroky z vkladů? A jak se ukončení kurzového závazku projeví v našich peněženkách?
 
ČNB přistoupila k intervencím v listopadu 2013 ve snaze zabránit deflaci. Kurz se tehdy pohyboval kolem 25,50 Kč/EUR. Umělé oslabování koruny ukončila rada ČNB letos v dubnu. Zatím se kurz české měny k euru drží blízko původního závazku 27 korun a pro nejbližší týdny až měsíce nelze další vývoj kurzu koruny uspokojivě odhadovat, protože dosud nedošlo k odlivu nevyzpytatelného spekulativního kapitálu. „Většina spekulantů stále čeká na posílení koruny a realizaci svého výnosu. Taková realizace, dojde-li k ní v masivnější míře, může korunu opět oslabit až nad úroveň intervenčního závazku,“ upozorňuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Po odplynutí spekulativního kapitálu lze podle Kovandy očekávat postupné posilování koruny, neboť ta je nyní vzhledem k fundamentům tuzemské ekonomiky podhodnocená. „Za rok touto dobou bude kurz na úrovni 25,90 koruny za euro,“ odhaduje Lukáš Kovanda.
 
Hodnota kurzu koruny proti euru se od ukončení intervencí příliš nezměnila, a proto běžný člověk zatím nepociťuje konkrétní důsledky. „Především ve druhém pololetí však lze díky posilování koruny očekávat, že by mohly zlevnit pohonné hmoty, cestování do zahraničí, elektronika, ale i oděvy,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin. Dají se též čekat reálně vyšší mzdy, než jak by tomu bylo při pokračujícím intervenčním režimu. „Ukončení intervenčního režimu je totiž antiinflačním činitelem, takže inflace bude z nadále rostoucích nominálních mezd ‚ukusovat‘ o to méně,“ předpokládá Lukáš Kovanda. „Kromě vyšších reálných mezd budou Češi v celosvětovém měřítku bohatší, protože mzdy i majetek se budou přepočítávat do EUR a USD příznivějším kurzem“ dodává Michala Moravcová, analytička finančních trhů ve společnosti Bossa.
 
Konec intervencí a rostoucí inflace napovídají, že by mohly začít pozvolna růst úroky na spořicích účtech. „V současnosti nabízejí spořicí účty minimální zhodnocení a se započtením inflace je reálný výnos vlastně záporný,“ uvádí Michael Pokiser, zástupce finanční skupiny Ramfin. „I přesto však leží na spořicích účtech velké množství peněz, a banky tím pádem nemají příliš velký zájem o nové vklady. Nic je tedy prozatím netlačí ke zvyšování sazeb,“ dodává Michael Pokiser s tím, že lepší výnosy lze najít u termínovaných vkladů nebo podílových fondů.
 
ČNB se při zavedení intervencí odvolávala hlavně na dosažení udržitelného růstu cenové hladiny (inflace), což se podařilo. „Vše zatím nasvědčuje tomu, že se inflace nad 2 procenty v střednědobém horizontu udrží. Když se podíváme na vývoj HDP nebo nezaměstnanosti, tak si tyto makroekonomické veličiny ve srovnání s listopadovými hodnotami z roku 2013, kdy byly zavedeny intervence, též polepšily,“ podotýká Michala Moravcová a dodává, že důsledky dalších vedlejších efektů intervencí uvidíme v ekonomice až za několik let. A nemusí být zrovna pozitivní. Podle Lukáše Kovandy sice intervenční režim podpořil exportéry, ale na úkor zbytku republiky. „Na zisky exportérů se složili všichni ostatní v podobě dražších dovolených, dražšího zboží z dovozu, nižších mezd či nafukování cen nemovitostí, a tedy horší dostupnosti bydlení například pro mladé rodiny s dětmi,“ upozorňuje Lukáš Kovanda. Když podle něj srovnáme vývoj maloobchodních tržeb, průmyslové výroby či objemu vývozu v období intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 se situací v Polsku a v Maďarsku v témže období, žádný výrazný rozdíl nenajdeme. „Bez intervenčního režimu by česká ekonomika ožívala s podobnou dynamikou jako bez nich, ovšem stálo by to o 2000 miliard korun (plus důsledky příslušných tržních deformací k tomu) méně,“ uzavírá Lukáš Kovanda z Cyrrusu.

Zdroj: Lukáš Loučka

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Finance  

 

Výročí založení oslavily Lesy hl. m. Prahy zasazením sekvojovce obrovského

zdroj: Hl. m. Praha

Praha | Park Stromovka poblíž Planetária obohatila další zajímavá dřevina. Pražská primátorka Adriana Krnáčová zde na počest 25. výročí založení příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy zasadila sazenici...

 

sekvojovce obrovského, velikána říše stromů známého svou dlouhověkostí.
Právě kvůli ní se sekvojovci přezdívá kronikář lidstva. Sílící strom se stane svědkem budoucích let zdravé pražské přírody a novým symbolem silného a sebevědomého hlavního města. 
„Většina turistů do Prahy míří hlavně za historickými a kulturními památkami a mohlo by se zdát, že za přírodou se lidé naopak musí vydávat za hranice rušné metropole. Současná Praha však svým obyvatelům a návštěvníkům každý den nabízí také ohromné přírodní bohatství. Desítky parků a vodních ploch a přes 5 000 hektarů lesů, které pokrývají více než deset procent území hlavního města. V Praze se každý rok vysadí desetitisíce nových stromů. Společně se snažíme, aby Pražané mohli žít ve městě, které si váží své přírody a jehož součástí je zdravé životní prostředí,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.  
U příležitosti výročí zahradníci Lesů hl. m. Prahy pro Pražany vypěstovali tisícovku sazenic sekvojovce obrovského, a to ze semen dvou šedesátiletých pražských sekvojovců, které rostou v Kunratickém lese a patří mezi pražské památné stromy. „Sazenici sekvojovce si Pražané budou moci zasadit na nějakém symbolickém místě, odkud bude jako jejich vlastní kronikář přihlížet významným událostem jejich života, například narození dítěte nebo životnímu výročí či důležité události spolkového dění, a stane se strážcem příběhu jejich vlastní rodiny,“ doplnil ředitel Lesů hl. m. Prahy Vladimír Krchov.

Zdroj: Hl. m. Praha

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kraje  » Praha  

 

Města z Vysočiny ovládla výzkum Město pro byznys

zdroj: Město Jihlava

Jihlava | Pelhřimov, Humpolec, Jihlava. To jsou města, která se dostala na letošní stupně vítězů v celorepublikovém výzkumu Město pro byznys. Výzkum již devátým rokem hodnotí 205 obcí s rozšířenou působností...

 

a 22 městských částí hlavního města Prahy. Ocenění je dobrou vizitkou pro radnice, jejich hospodaření a přístup k podnikatelům.
Pelhřimov se na první místo vyhoupl především díky vysokému podílu podnikatelů, nízké úrovni dlouhodobé nezaměstnanosti, nízkým nákladům na dluhovou službu a také úspěšnému čerpání dotací z Evropské unie. Zasloužené první místo podtrhují také vysoké kapitálové výdaje, jejichž výše potvrzuje výborné hospodaření radnice a snahu neustále investovat do dalšího rozvoje města a podnikatelského prostředí. Radnice však nevyčnívá pouze v ekonomických údajích. Podnikatelé ocení také nízko nastavené poplatky včetně koeficientu daně z nemovitosti.
Humpolec, dlouhodobě nejlepší místo pro podnikání, který se stal vítězem výzkumu v roce 2008, 2013 a 2015, získal popáté v historii výzkumu Město pro byznys pomyslné stříbro. Město tradičně patří k lokalitám s vysokým podílem podnikatelů, firem a velkých zaměstnavatelů. Stejně tak může nabídnout dostatečný počet kvalifikovaných zaměstnanců, protože nabízí vysoký podíl učňů a studentů v odborném vzdělávání.
Třetí Jihlava získala body především v části hodnocené jako přístup radnice, konkrétně v kritériích, která se týkají hospodaření a finanční stability města. Je úspěšná především v čerpání dotací EU a také má vysoký podíl výdajů radnice na investice. Mezi silné stránky v oblasti podnikatelského prostředí patří zejména nejvyšší podíl právnických osob v kraji, druhý největší přírůstek obyvatel a třetí nejvyšší podíl studentů a učňů odborných škol.

Zdroj: Město Jihlava

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kraje  » Vysočina  

 

Kožní oddělení chomutovské nemocnice se připojilo k Evropskému dni melanomu

zdroj: KZ

Chomutov | Kožní oddělení Krajské zdravotní (KZ), a. s. - Nemocnice Chomutov, se zapojilo do 17. ročníku Evropského dne melanomu v České republice. Evropský den melanomu upozorňuje veřejnost na rizika...

 

kožních nádorů a umožňuje bezplatné vyšetření pigmentových znamének na vybraných pracovištích po celé republice. Součástí akce je i poradenství, jak se správně chránit před slunečním zářením.
V pondělí využilo v chomutovské nemocnici možnost vyšetření bez objednání a bez doporučení od praktického lékaře 134 pacientů. "Plánujeme u 19 pacientů excize podezřelých změn, definitivní výsledky budeme znát až po chirurgickém a následném histologickém vyšetření," uvedla primářka kožního oddělení Radka Neumannová.
"Prevence je důležitá. Svědčí o tom fakt, že i když stoupá počet lidí, u nichž odhalíme kožní nádor, nestoupá počet zemřelých. Preventivně se nechává vyšetřit rok od roku stále větší počet lidí. Je to dané i faktem, že akcí, na něž mohou lidé přijít, je během roka více a pořádají je i zdravotní pojišťovny, které nás oslovují kvůli spolupráci. V roce 2014 se na oddělení začalo léčit 60 nových pacientů s maligním melanomem, v roce 2015 bylo číslo poloviční a loni bylo těchto pacientů 27. Běžně je počet nových nádorů u pacientů asi 20 na 100 000 obyvatel, " shrnula Radka Neumannová.

Zdroj: KZ

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zdraví  

 » Kraje  » Ústecký  

 

Vladislav Vilímec: Je ostudné, že se potomci podkarpatských Čechů nedočkají odškodnění

zdroj: ODS

Praha | Poslanecká sněmovna se již po několikáté odmítla zabývat ve druhém čtení poslaneckou novelou zákona o odškodnění podkarpatských Čechů. Postupně se tak rozplývá naděje, že se ještě v tomto volebním...

 

období Česká republika vyrovná s potomky Čechů, kteří museli po druhé světové válce nedobrovolně odejít z Podkarpatské Rusi a zanechat svůj majetek Sovětskému svazu. 
Na druhé čtení přitom zákon čeká po projednání ve výborech od června loňského roku. Vinu podle poslance Vladislava Vilímce, který novelu inicioval, nesou zejména vládní poslanci za ANO a ČSSD. Právě ti - až na výjimky – hlasovali proti zařazení zákona na program, anebo se zdrželi hlasování.
„Je to smutné. Opět byla po mnoha předchozích pokusech jedna z posledních šancí posunout již projednávaný zákon v legislativním procesu. Vládní poslanci ANO a ČSSD až na čestné výjimky projednání zákona neumožnili. Nemám pro to jiné vysvětlení, než že je za tím cynický záměr. V mezidobí umírají další a další potomci podkarpatských Čechů a brzy již nebude koho odškodňovat,“ komentuje hlasování Vladislav Vilímec.
Na stole byl přitom podle něj kompromisní návrh, který řešil jen případy lidí, kteří sice nárok na odškodnění podle původní legislativy získali, nedožili se ale převodu peněz na peněžní účet a jejich děti již nárok uplatnit nemohly. S navrhovanou úpravou takové situace neměly problém ani rezorty vnitra a financí. Ve hře byla i širší varianta, která by okruh oprávněných osob rozšířila ještě o vnuky původních vlastníků. Podle předkladatelů by si to vyžádalo náklady v maximální výši do 500 milionů korun.
„České rodiny přišly o své domovy po druhé světové válce nedobrovolně, mnoho z nich mělo velmi trnitý osud. Český stát by měl splatit svůj dluh, který vůči těmto svým občanům stále má. Je mi líto, že vláda na jednu stranu vyhazuje peníze zcela nekontrolovaně, na druhé straně nenajde vůli tento svůj dluh doplatit.“
Novelou se zabýval rozpočtový a ústavněprávní výbor, ani jeden novelu neodmítnul. Ústavněprávní výbor nadto přišel s kompromisními pozměňovacími návrhy k diskuzi ve druhém čtení. Výbory se zákonem zabývaly již v červnu loňského roku. 
Doposud platný zákon o zmírnění majetkových křivd občanům České republiky za nemovitý majetek, který zanechali na území Podkarpatské Rusi, byl schválen v roce 2009 a o tři roky později musel být kvůli určitým legislativním nepřesnostem novelizován. Od začátku se vycházelo z toho, že za jeden soubor přihlášeného majetku není možné odškodnit více než jednou do limitní hodnoty 2 miliony korun. Počítalo se také s tím, že vyřizování žádostí o odškodnění bude probíhat poměrně rychle. Praxe bohužel ukázala opak. Postupně se začaly množit případy lidí – zpravidla dětí původních již nežijících vlastníků – kteří podali a doložili svůj nárok, odškodnění se ale vzhledem ke svému vysokému věku nedožili.

Zdroj: ODS

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

 

Anketa

Souhlasíte se zavedením elektronických pokladen?

ano

54.7%

 

ne

45.3%

 

 

Anketa

Jste pro, aby se znovu proplácely i první tři dny nemocenské?

ano

66.1%

 

ne

33.9%

 

 

Anketa

Opatříte si registrační značku na přání?

ano

43.7%

 

ne

56.3%