U Petry Janů doma je pohoda

Zajímavosti

Ikona

3. srpna 2008, 14.13 | Trojnásobná Zlatá slavice Petra Janů má byt v prvním patře zděného činžovního domu v Dejvicích, který je dnes už urbanistickou raritou. Proto se při jeho rekonstrukci musela dodržovat přísná pravidla, aby se zachoval původní architektonický styl domu, například i nová, zvukotěsná okna se speciálně vyráběla podle originálních, dřevěných. Zpěvačka bydlí v tomto domě přibližně od roku 1975. Nejdřív v menším bytě, když se ale uvolnil byt 3+1 na stejném patře, rozhodli se s manželem Michalem Zelenkou přestěhovat do většího.

Stěhovaní na patře vypadá zdánlivě jako ideální. “No není to vůbec ideální,“ oponuje Petra,“ protože když se stěhujete normálně, tak všechno připravíte, zabalíte a teprve potom se přestěhujete. My jsme to všechno přetahovali jako kočka koťata přes chodbu a vzhledem k tomu, že jsme byt zároveň rekonstruovali, tak to bylo dost náročné.“
Z předsíně se vejde do vzdušného obytného prostoru, který vznikl vybouráním příčky mezi kuchyní a halou. Tímto propojením se vytvořil také příjemný kout   pro jídelnu, která je hned na první pohled dominantní. Je zařízená krásným starožitným nábytkem, ale záměrně ho tady není mnoho.
„Nejsou to nijak závratně drahé kousky, my si na ty “ snobárny“ moc nepotrpíme “ přiznává majitelka, „ale říkali jsme si, že si ten hezký prostor zaslouží starý nábytek, protože když se při nějakých slavnostních příležitostech krásně prostře, tak je tady hodně příjemné posezení.“ Atmosféru výjimečnosti dotváří   obrazy, které dobře vyniknou na bílých stěnách, jedním z nich je například olejomalba od Vlasty Kahovcové s názvem Dohrál, dopil a dokouřil. Dojem útulnosti a starobylosti umocňuje třeba také háčkovaná dečka po babičce, zdobící kulatý jídelní stůl.
Ostatní pokoje, pracovna, ložnice a obývák, jsou oddělené. Všechny jsou rovněž vymalovány na bílo. Na podlahách jsou položeny buď klasické parkety nebo většinou keramické dlaždice v přírodních odstínech, od světle béžové až po hnědou.
„Já mám ráda tlumené, přírodní barvy,“ vysvětluje Petra. Bílou na stěnách mám nejraději , protože působí čistě a vyniknou na ní doplňky. Vůbec bych v bytě nesnesla třeba sytě modrou, nebo zelenou, to jsou studené barvy, které by mi nedělaly dobře, nebo taky červenou, přestože se v dnešní době často používá. Také se mi nelíbí současný moderní hliníkovo-skleněný styl. My nepodléháme žádným módním trendům, nám jde o to, aby náš byt byl pohodlný a příjemný, abychom se v něm cítili dobře.“
V prostorném a prosluněném obývacím pokoji , z něhož je krásný výhled do zeleně, zaujímá vůdčí postavení sedací souprava v barvě Beaujolais nouveau. Jaká kritéria si při jejím výběru Petra nastavila, nám docela ráda prozradila. „Chtěla jsem hlavně velkou sedačku, abychom se na ní se Zelenkou nestrkali. Já mám tady tu relaxační půlku,“ ukazuje Petra na pohovku, na „její straně“ ve tvaru pohodlného sofa, přímo vybízejícího k odpočinku. Stěny nad pohovkou jsou oživeny reprodukcemi grafik od Vladimíra Komárka, s neopakovatelnou atmosférou jeho rukopisu. Vzdušně a romanticky působí pavučinově lehké, bílé záclony.
„ Já jsem odmalička vyrůstala v bytech se záclonami a jsem na ně zvyklá a tak si myslím, že to s těmi kousky hadříků vypadá zabydleněji a útulněji. Ubrus a záclona dělají hodně,“ říká Petra. „ Ale zase, je to taková moje úlitba, proto jsou záclony jenom do poloviny oken, aby tady bylo hodně světla.“
V bytě zpěvačky, která se svým osobitým stylem a výrazným talentem nepřehlédnutelně zapsala do dějin české populární hudby (nejznámější hity - Už nejsem volná, Moje malá premiéra, Říkej mi, Není nám už sedmnáct) a byla oceněna několika zlatými deskami , třikrát titulem Zlatý slavík a mnoha dalšími cenami,   určitě nepřekvapí Síň slávy. Petra ji nazvala Síní tradic a je zároveň její pracovnou. Velký, moderní psací stůl, otáčecí židle a počítač jí v pracovně úplně stačí. Ani v jiných pokojích si nepotrpí na zbytečnosti. Kromě starožitné jídelny je všechen nábytek neokázalý, praktický a pohodlný.
A co má ve svém bytě Petra Janů nejraději? Jako většina žen miluje svoji vanu. Koupelna je obložená šedomodrými kachlíky, ke kterým výborně ladí chromovaný koupelnový nábytek, nebo skříňky z bílého ratanu. Střízlivost šedé barvy bohatě vyváží rozmanitost koupelnové kosmetiky.
„Když mám čas a když se mi chce relaxovat, tak si dám nějakou voňavou pěnu a něco na chroupání a třeba si ve vaně čtu,“ říká Petra .
Také ještě prozradila, že manžel, který je jinak její manažer, je velmi zručný a šikovný řemeslník a spoustu věcí si udělal v bytě sám. „ Když dřív nebylo nic k sehnání, tak vyráběl i nábytek. „A já ho za to jen chválím a chválím, to mě nic nestojí.“
Současný nábytek v ložnici už si ale manželé nechali udělat na zakázku. Vestavěná skříň i postele jsou tónovány v barvě višně , která efektně kontrastuje s bílými stěnami a světlým ložním prádlem. Zda má dostačující prostory na ukládání šatů, odpovídá Petra rovněž se smíchem: „Na světě neexistuje žádná skříň, která by mohla stačit.“
Kuchyň je vybavená klasickou linkou, ale zajímavostí v ní je krb začleněný ke kuchyňské lince, protože v tomto místě vede komín. „Tady jsme si také dřív rádi poseděli, ale teď už na to není moc čas,“ posteskla si Petra. K přírodní barvě kuchyňských skříněk výborně ladí oranžové doplňky - kuchyňská lavice a stůl. Velká policová skříň na sklo a porcelán hned u vchodu prozrazuje, na jakém nádobí se u Petry nejčastěji   servíruje. Její láskou je totiž křehký modrobílý cibulák a toho má opravdu hodně. V kuchyni je jinak všechno po ruce a velkou výhodou také je samostatná komora na ukládání věcí a potravin a malý zasklený balkon, sloužící v chladném období jako přírodní lednice na zeleninu a ovoce.
Protože je Petra Janů velmi zaneprázdněná žena, v současné době chystá novou desku, účinkuje v muzikálech Tři mušketýři nebo Angelika, koncertuje, v listopadu bude mít premiéru inscenace Lucerna a také začíná zkoušet v novém muzikálu Mona Lisa, na uklízení pražského bytu má pomocnici, ale na chalupě v jižních Čechách uklízí ráda. Tam si také splnila svůj sen o bydlení. Vždycky si přála mít mansardu a teď, když na chalupě přistavěli jedno patro, ji konečně má.
Text: Ludmila Petříková, foto: Jiří Severský

Tématické zařazení:

» Zajímavosti