Ochránci přírody sledují sovy, ledňáčky a čápy

Zajímavosti

Ikona

2. února 2009, 10.02 | Rokycany | Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Rokycanech se již několik let systematicky věnuje několika odborným programům v rámci ochrany biodiverzity. Ani rok 2008 nebyl vyjímkou. V tomto roce se věnovali převážně monitoringu sovy pálené, čápa bílého, ledňáčka říčního a skorce vodního. Dále sledovali obsazení budek pro drobné zpěvné ptactvo a zabývali se sledováním výskytu dravců a sov na Rokycansku.

1. Sova pálená
Cílem a zároveň i smyslem celého projektu je dlouhodobé mapování stavu sov pálených na Rokycansku, které bylo v minulosti podporováno nejen vyvěšováním budek, ale i vlastním odchovem a následným vypouštěním na vhodných lokalitách. Projekt vychází z poznatků předešlého období, na jehož výsledky volně navazuje a věnuje se i ekologické výchově ve smyslu seznamování veřejnosti s nutností zachování sov v přírodě. V letošním roce prováděli ochranáři především mapování výskytu sovy pálené na Rokycansku. Díky tomu, že projekt probíhá již osmým rokem, objevili se i dílčí výsledky v podobě zahnízdění sov. Přesné lokality však z důvodu rušení sov neuvádí.

2. Čáp bílý
Cílem a zároveň i smyslem celého projektu je dlouhodobé mapování stavu čápů na Rokycansku s ohledem na historická hnízdiště a lokality, kde čápi pravidelně hnízdí – Mirošov, Zbiroh a nově i Osek. Na těchto třech významných lokalitách hnízdí čáp bílý téměř pravidelně. Je však potěšitelné, že kromě párů hnízdících v Oseku a Mirošově se ještě pohyboval další, zřejmě nedospělý pár v okolí hnízda v Kařeze a v Klabavě, které by se v budoucnu mohlo stát dalším významným hnízdištěm. Čáp bílý hnízdil na Rokycansku v letošním roce pouze na dvou lokalitách, a to na komíně bývalého lihovaru v Mirošově - toto hnízdiště vyprodukovalo v letošním roce tři mláďata. Druhé hnízdiště bylo v Oseku na komíně základní školy - toto hnízdiště již čtvrtým rokem produkuje mláďata. V letošním roce to byli čtyři mláďata. Celkem se tedy na Rokycansku v roce 2008 vylíhlo sedm mláďat.

3. Ledňáček a skorec
Smyslem a cílem projektu je především mapování výskytu obou sledovaných druhů v závislosti na klimatických podmínkách, nabídce potravy a praktická podpora hnízdních příležitostí pro ledňáčky, skorce a další ptačí druhy / především konipasy horské a bílé /, které žijí kolem vody a které by mohli obsadit v minulosti vyvěšené budky na místo skorců. Zároveň chtěli dlouhodoběji sledovat určitý zajímavý druh a popularizovat jeho přítomnost na Rokycansku, zvláště u skorce vodního, který díky svému zbarvení a způsobu života uniká pozornosti. V tomto směru je lepší situace u ledňáčka, kterého zná téměř každý. Ten však díky tomu může být člověkem i pronásledován buď proto, že loví ryby nebo pro svoje pestré peří. Dalším faktorem, který může ovlivnit početnost jsou i kruté mrazy, kdy oběma druhům zamrzne příležitost k obživě a musejí se stěhovat jinam. Dalším faktorem, který negativně působí na výskyt jsou přirození nepřátelé. Zde je nutné vzpomenout kromě dravců hlavně šelmy, z nichž nejvíce na Rokycansku působí norek, který je obyvatelem téměř každého potoka. Problém může činit i vydra, která stejně jako norek může vyhrabávat hnízdní nory či vybírat budky u obou druhů, ale ta zatím není příliš rozšířena. Posledním vážným negativním faktorem ovlivňujícím oba druhy je samozřejmě čistota prostředí, ve kterém se oba druhy vyskytují.

4. Pěvci – zvyšování hnízdních možností vyvěšováním budek
Cílem projektu v roce 2008 bylo čištění a údržba již dříve vyvěšených budek, obnovení či výměna poškozených budek a navázání na projekt z minulých let a zhodnocení dosavadních výsledků – obsazenost budek. Projekt řešil i dílčím způsobem propagaci projektu mezi ostatními majiteli lesa se zřetelem na využití biologické ochrany lesa v praxi. V rámci projektu je pravidelně kontrolováno přes tisíc budek typu sýkorník, rehkovník a šoupálkovník. V době od dubna do září 2008 jsme v pravidelných intervalech zhruba jednou za 2 až 3 týdny procházeli celé sledované území a zjišťovali obsazenost budek. Při průzkumu ochránci využívali optické přístroje / dalekohledy / a obsazenost budek zjišťovali i akusticky podle hlasových projevů. Přímé pozorování zjištěných jedinců prováděli z takové vzdálenosti, aby nedocházelo k jejich rušení. Dle možností využívali i poznatků od jiných místních pozorovatelů, zejména ornitologů a myslivců, aby získané údaje byly co nejúplnější. Zjištěná data jsme průběžně zapisovali , zpracovávali a vyhodnocovali.

5. Dravci a sovy
Cílem a zároveň i smyslem celého projektu, který je realizován od r. 2001, je dlouhodobější mapování stavu dravců a sov na území lokality „ Zvoníčkovna „, přičemž se ochránci zaměřují především na vyskytující se lesní druhy dravců a sov. Zanedbatelný není ani občasný výskyt přetahujících druhů, které se zde vyskytují především v jarním a podzimním období. Tak jako v minulém období je i cílem zhotovení dalších vhodných hnízdních příležitosti a rekonstrukce či obnova těch stávajících, neboť i zde probíhá intenzivní lesní hospodaření a některé vyvěšené budky byly zničeny, případně pozbyly vhodnosti a atraktivnosti pro ten který druh. Proto je velice vhodné, když projekt probíhá více let i z důvodu využití předešlých poznatků a zkušeností.
V rámci dlouhodobého ornitologicko – ochranářského průzkumu patří sledovaná k těm zajímavějším, neboť zde lze pozorovat i celou řadu druhů, které byly považovány za vzácné. Jmenujme např. včelojeda lesního. V těsné blízkosti lokality se již poměrně často vyskytuje sova pálená, která pravděpodobně pochází z vypouštění, které realizovali v Mešně – obci v těsné blízkosti „ Zvoníčkovny „. Dále jsme zde pozorovali i orla mořského, nicméně náš projekt zaměřujeme především na běžnější druhy dravců a sov, které jsou na les vázány z hlediska hnízdění či obstarávání potravy. Jedná se tedy zejména o druhy: jestřáb lesní, krahujec obecný, poštolka obecná a káně lesní, ze sov pak puštík obecný, kalous ušatý, sýc rousný, kulíšek nejmenší a výr velký. Ostatní druhy nejsou na lesní komplex Zvoníčkovny tak výrazně vázáni nebo nebyli ve sledované oblasti až na vyjímky pozorováni. Vždy se však jednalo o dobu jarního či podzimního tahu. V rámci projektu jsme tradičně řešili i výrobu a rozmístění budek.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti