Lesk a úpadek Kozí dráhy v severních Čechách - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Aktuality

Lesk a úpadek Kozí dráhy v severních Čechách

zdroj: Miroslav Neumaier

Teplicko | Když se řekne Kozí dráha, leckdo si nostalgicky vzpomene na malebnou trať vinoucí se pod Krušnými horami. Začínala v Oldřichově u Duchcova a přes Teplice – Lesní Bránu směřovala do Krupky, kde...

 

na ni navazovala nejdelší lanová dráha v České republice vedoucí na Komáří vížku, a pak lesem a podhorskou krajinou okolo Tiských skal dále do Děčína. 
To vše je minulost. Před několika lety představitelé Ústeckého kraje přes odpor přilehlých obcí rozhodli, že tato dráha je zbytečná a ukončili objednávku provozu od ČD. Od té doby je tato krásná trať opuštěná a stala se terčem nájezdů „sběračů kovu“ a dalších vandalů. Leč obce ležící na této trati se nevzdaly. Naději jim dodal záměr zapsat Podkrušnohoří do programu UNESCO. Všech 10 obcí na trati Děčín - Oldřichov u Duchcova podepsalo v roce 2012 memorandum o společné vůli obnovit provoz na Kozí dráze. Tímto memorandem bylo statutární město Děčín ustanoveno vůdčím subjektem pro řešení otázek spojených s Kozí dráhou. Tento dokument byl rozeslán všem dotčeným orgánům veřejné správy.
„V roce 2013 byl provoz na Kozí dráze částečně obnoven, a to v rekreačním režimu na úseku Děčín-Telnice, s využitím náhradní autobusové dopravy v úseku Telnice - Bohosudov (pod lanovku na Komáří vížku). Obce v úseku Bohosudov - Oldřichov u Duchcova neprojevily o náhradní autobusovou dopravu v roce 2013 zájem. Úsek Telnice - Oldřichov u Duchcova je zatím z technických důvodů nesjízdný,“ sdělila naší redakci Barbora Růžičková, pracovnice magistrátu města Děčín, pověřená koordinací této věci. Děčín však i nadále usiluje v zastoupení všech obcí Kozí dráhy o znovuobnovení provozu v celé délce trati.
Správa železniční dopravní cesty zatím k opravě trati z ekonomických důvodů nepřistoupila. Dle vyjádření Správy by oprava úseku Telnice - Oldřichov u Duchcova stála cca 110 mil. Kč. K posunu situace byl městem Děčín objednán v roce 2013 nezávislý audit stavu tratě.
„Z našeho pohledu (železničního) se jedná o trať s nulovým provozem. Aby trať takzvaně fungovala, musí na ní být provozována pravidelná osobní nebo nákladní doprava. Pravidelná osobní ani nákladní doprava však na této dráze již dlouhodobě provozována není. Dlouhodobého nezájmu  o provozování dopravy na této trati tak využívají zloději kovů a rozkrádají součásti staveb dráhy bezpodmínečně nutné k provozování dráhy a drážní dopravy. Zloději nejvíce ceněnými součástmi jsou ocelové součásti výhybek, kolejnice, a jejich upevňovadla, různé traťové značky a návěstní upozorňovadla, označení přejezdů, výstroj technologie přejezdů, kolejových obvodů a kabelů, bez kterých přejezdy nefungují, a nelze na nich zajistit bezpečné provozování drážní dopravy. Dlouhodobým neprovozováním dráhy dochází také ke zhoršení technického stavu některých součástí dráhy, v případě nutnosti zprovoznění dráhy by musely být opraveny nebo zrekonstruovány některé úseky kolejí, propustky, části zabezpečovacího zařízení, apod. Škody tedy neustále i přes snahu SŽDC zabránit tomuto jevu narůstají,“ vyjadřuje se k problému Mgr. Jakub Ptačinský vedoucí tiskového oddělení generálního ředitelství Správy železniční dopravní cesty.
Co se týče obecně problematiky objednávání či neobjednávání pravidelného provozu a snahy o zachování tratí, je dle Mgr. Ptačinského největší problém s tím, že se velmi často stává, že jedna politická reprezentace kraje či města rozhodne, že danou trať nepotřebuje a za čtyři roky po nástupu jiné partaje je vše jinak a trať je naopak velmi často potřebná. „Chybí tu nějaká dlouhodobá a hlavně závazná dopravní strategie,“ dodává Mgr. J. Ptačinský.
 Dráha nebyla ve smyslu Zákona o dráhách zrušena, z právního hlediska dráha existuje. Z důvodu rozsáhlých krádeží materiálu, kdy náklady nutné na zprovoznění trati vysoce převyšují hospodárné vynakládání prostředků, bylo ze strany SŽDC přistoupeno v roce 2011 k vyloučení části dráhy. Od poloviny roku 2012 přibylo dalších krádeží a trať byla vyloučena celá. Dlouhodobé výluce rozumějme tak, že trať je vyloučena na období platnosti dvou grafikonů. Pokud v tomto období nedojde ke zrušení dráhy nebo obnovení drážní dopravy bude výluka prodloužena na další období. O opětovném zavedení provozu nyní jedná ředitelství SŽDC s představiteli měst a obcí v místě. Tam se jedná o nákladech SŽDC na opravu, o tom, kterých úseků by se zprovoznění týkalo, o rozsahu objednávky. Co se týče možnému obnovení provozu trati, tak to je tedy spíše než na plánu zařazení Krušnohoří do programu UNESCO, závislé na odpovídající pravidelné dopravní objednávce kraje. Na základě dřívějších diskusí byl již například obnoven provoz v úseku do Telnice.
Vzhledem ke vstřícnému postoji Ústeckého kraje vůči regionálním železnicím bude Děčín se svými obcemi Kozí dráhy doufat ve společnou realizaci provozu od roku 2015 (ÚK + Děčín + obce). Vedení Ústeckého kraje přislíbilo objednat na rok 2015 dopravní obslužnost pro tuto trať a v těchto dnech probíhá zpracování studie k projektu turistických železničních linek na území kraje. Pokud se podaří ve vzájemné spolupráci závazně deklarovat dlouhodobější zájem o provoz trati, přislíbila SŽDC na jednání v Děčíně dne 23.1.2014, že přistoupí k investici do obnovy tratě i v úseku Telnice - Oldřichov u Duchcova. A obce o to zájem mají. „Naší snahou je zachování a podpora opětovného zprovoznění této historické železniční trati, proto jsme se zapojili do sdružení obcí a apelujeme na krajský úřad. Byla by to nenahraditelná škoda o tuto trať přijít,“ říká Libor Groh starosta obce Jeníkov na Teplicku, jejíž součástí je právě Oldřichov u Duchcova. Ve stejném duchu se vyjádřilo i vedení města Krupka: „Uvědomujeme si, jak se dopravní dostupnost historického centra po zrušení provozu na tzv. Kozí dráze zhoršila. Její přirozená kompenzace silniční dopravou navíc není vůbec ekologicky šetrná. Samozřejmě, že hlavně v turistické sezóně byla železnice navíc vždy dobrou zásobárnou pasažérů pro naši lanovku na Komárku. Proto jsme se zapojili do aktivit dalších obcí na její trase, kdy všichni společně hledáme cesty, jak vrátit znovu motoráky na malebné úpatí Krušných hor. A čím dříve to bude, tím lépe. V době, když o dalším bytí „koziny“ rozhodovalo tehdejší vedení kraje a její osud se začal hroutit, všemožně jsme se snažili, aby k tomu nejhoršímu nedošlo. Bohužel ale zvítězily úzké zájmy předminulé vládnoucí garnitury v kraji, a všichni na trase z Děčína do Oldřichova jsme prohráli. Je to škoda ohromná, protože zastavení provozu nakonec nikomu žádný užitek nepřineslo.“
Co říci na závěr? Jen to, že Ústecký kraj deklaroval zájem systematicky finančně podpořit tratě s nejvýraznějším turistickým potenciálem, a to od roku 2015. Aktuálně se zpracovává studie, která vytipuje vhodné tratě, navrhne způsob jejich využití a finanční náročnost. Tím se potom budou zabývat orgány kraje a bude to zohledněno při přípravě rozpočtu na příští rok. Jestli to bude právě Kozí dráha, řekne připravovaná studie. V roce 2013 Kozí dráha přepravila za 22 provozních dnů bezmála 10 000 cestujících, avšak důvodem k ukončení objednávky dopravy na této trati ze strany Ústeckého kraje bylo údajně nízké využití vlaků. 

Zdroj: Miroslav Neumaier

Tématické zařazení:

 » Aktuality