V České republice i v celé Evropě je bez práce stále větší počet mladých lidí - Aktuality

Kauza Sigmy a Bohemians definitivně končí, soud potvrdil zproštění

zdroj: archiv Metropolu

Olomouc | Korupční kauza mezi fotbalovými celky Sigmou Olomouc a Bohemians Praha definitivně skončila. Olomoucký krajský soud dnes potvrdil zprošťující rozsudek okresního soudu, proti kterému se odvolal...

státní zástupce. Před soudem se z podplácení zodpovídal olomoucký brankář Petr Drobisz, někdejší hráči střížkovského týmu Miroslav Obermajer a David Zoubek a prezident Bohemians Praha Karel Kapr podle obžaloby úplatek přijali.
    Podle okresního soudu ke korupci došlo, vina aktérů se však neprokázala. Podobný názor měl dnes i krajský soud, podle soudců však objektivní důkazy scházejí.
    Aféru rozpoutal Kapr v březnu 2010. Prohlásil, že v květnu 2009 před prvoligovým zápasem Bohemians Praha s Olomoucí nabídl Drobisz jeho hráčům úplatek 300.000 korun. Kapr prý fotbalistům poradil, aby úplatek převzali s tím, že pak pokus o uplácení oznámí policii. To však udělal až po několika měsících. Olomouc si díky výhře 3:0 zajistila účast v Evropské lize.
    Kvůli údajné korupci potrestala oba kluby fotbalová disciplinární komise. Bohemians Praha dostali pokutu šest milionů korun a přišli o 15 bodů, Olomouc ztratila v ligové tabulce devět bodů a musela zaplatit čtyři miliony.
    Brankář Drobisz dostal pokutu 200.000 korun a zákaz činnosti na 18 měsíců. Bývalý sportovní ředitel olomouckého klubu Jiří Kubíček dostal dvouletý zákaz výkonu funkcí ve fotbale. Kubíčkovi, který už z fotbalového prostředí odešel, poté odvolací a revizní komise FAČR trest zrušila.
    Zdejší soudy se fotbalovou kauzu zabývaly dva roky. Krajský soud ji měl na stole podruhé za sebou, na podnět žalobce již případ jednou vrátil okresnímu soudu.

Fotbalová aféra mezi Olomoucí a Bohemians se táhla přes tři roky

Chronologie nejdůležitějších událostí kolem údajné korupční aféry mezi fotbalovými kluby Sigma Olomouc a Bohemians Praha:
    20. března 2010 - Prezident střížkovských Bohemians Praha Karel Kapr uvedl pro deník Aha!, že v souvislosti s prvoligovým zápasem Olomouc - Bohemians Praha, který se hrál 30. května 2009, domácí uplatili střížkovské hráče částkou 300.000 korun, aby vyhráli a dostali se do Evropské ligy. Olomouc zvítězila 3:0. Podle Kapra peníze předal fotbalistům Bohemians olomoucký brankář Petr Drobisz.
    29. března 2010 - Olomoucký funkcionář Jiří Kubíček podal návrh na zahájení disciplinárního řízení s Kaprem.
    30. března 2010 - Kapr u disciplinární komise ČMFS důkazy o korupci na doporučení policie opět nedodal. Bývalý kapitán Bohemians Praha Miroslav Obermajer před komisí prohlásil, že od Drobisze převzal obálku s 300.000 korun, Drobisz opět řekl, že s nabídkou úplatku nikdy nikoho neoslovil.
    15. dubna 2010 - Disciplinární komise udělila klubu Bohemians Praha pokutu šest milionů korun a odečetla mu 20 bodů v prvoligové tabulce za to, že nenastoupil k utkání proti Bohemians 1905 a ani na třetí pokus nedodal komisi důkazy k údajné korupční aféře. Kapr navíc od komise obdržel pokutu 300.000 korun a dvouletý zákaz výkonu funkcí ve fotbale.
    10. června 2010 - Kapr vypovídal na disciplinární komisi. Důkazy nepředložil s tím, že se spoléhá na vyšetřování policie.
    21. října 2010 - Policie obvinila Drobisze z podplácení, Kapra, Obermajera a Zoubka z přijímání úplatku.
    27. ledna 2011 - Policie uzavřela vyšetřování a předala případ státnímu zástupci s návrhem na jejich obžalobu. K rozšíření trestního stíhání nepřistoupila, přestože v tisku se psalo, že do aféry jsou zapleteni i další představitelé olomouckého klubu.
    21. února 2011 - Disciplinární komise se na svém zasedání rozhodla, že do doby, než bude jednoznačný důkaz nebo dojde k pravomocnému rozhodnutí soudu, nebude znovu otevírat údajnou korupční kauzu mezi Olomoucí a Bohemians Praha.
    22. února 2011 - Státní zástupce obžaloval všechny čtyři aktéry aféry: Drobisze z podplácení, Kapra, Obermajera a Zoubka z přijímání úplatku.
    31. května 2011 - Bývalý sportovní šéf fotbalistů Sigmy Olomouc Jiří Kubíček obvinil před olomouckým okresním soudem ze zosnování úplatkářské aféry trenéra Zdeňka Psotku a ředitele klubu Jaromíra Gajdu.
    2. června 2011 - Disciplinární komise znovu otevřela údajnou korupční kauzu mezi Olomoucí a Bohemians Praha.
    18. srpna 2011 - Disciplinární komise potrestala olomoucký klub pokutou ve výši čtyř milionů korun a odečtem devíti bodů v aktuální prvoligové tabulce. Brankář Sigmy Petr Drobisz byl navíc potrestán zákazem činnosti na rok a půl.
    15. září 2011 - Olomoucký okresní soud již poněkolikáté případ odročil, tentokrát na říjen.
    26. září 2011 - Odvolací a revizní komise FAČR označila kvůli závažným procesním nedostatkům trest disciplinární komise pro Olomouc za údajnou korupční aféru za neplatný.
    25. října 2011 - Olomoucký okresní soud zprostil obžaloby všechny aktéry fotbalové korupční kauzy kvůli nedostatku důkazů.
    24. ledna 2012 - Žalobce podal odvolání proti rozsudku olomouckého okresního soudu z října 2011.
    9. listopadu 2012 - Olomoucký okresní soud znovu zprostil obžaloby všechny aktéry fotbalové korupční kauzy. Podle něj ke korupci došlo, vina aktérů se však neprokázala.
    20. června 2013 - Olomoucký krajský soud potvrdil zprošťující rozsudek okresního soudu.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Krimi

» Sport

Diskuse k článku

Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

Kubiš: kliďas z Moravy, který zabil "kata českého národa"

zdroj: cs.wikipedia.org

Praha | Bylo mu jen 28 let, když výrazně proslavil československý odboj za druhé světové války. Klidný Moravák, rotmistr Jan Kubiš, který spolu se slovenským rotmistrem Jozefem Gabčíkem zabil v roce 1942...

"kata českého národa", zastupujícího říšského protektora a jednoho ze spoluautorů holokaustu Reinharda Heydricha. Jednalo se o největší čin evropského domácího odboje za války. Kubiš, který se narodil před 100 lety, 24. června 1913, zahynul s dalšími parašutisty v červnu 1942 v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Do devětadvacátých narozenin mu tehdy scházelo jen šest dní.
    S Gabčíkem se poznali v roce 1939 v Polsku a výborně se doplňovali. Postavou nevelký Gabčík byl houževnatý fotbalista srdečné povahy a přirozený velitel, zatímco introvertní a klidný Moravák Kubiš byl méně fyzicky zdatný, o to více ale bystrý, kamarádský a vytrvalý.
    Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích jihovýchodně od Třebíče v rodině obuvníka jako druhý ze čtyř dětí. Od sedmi let vyrůstal v nedalekém Ptáčově u svého strýce, od 14 let let pracoval kupříkladu jako čeledín, staral se o zvířata, byl kočím v lese či dělal topiče v cihelně. Volný čas věnoval tělovýchovné jednotě Orel. V říjnu 1935 byl odveden k pěšímu pluku do Jihlavy. Zařazen byl do poddůstojnické školy a v armádě zůstal i po ukončení služby. Sloužil v Opavě, kde byl hodnocen jako "kamarádský, klidný, mírné povahy, vytrvalý".
    V době zářijové mobilizace v roce 1938 byl zástupcem velitele čety u strážního praporu pěšího pluku, kterému byl přidělen úsek opevnění na Opavsku. Po Mnichovu byl demobilizován, vrátil se do rodné vesnice a pracoval v cihelně. Po nacistické okupaci v březnu 1939 odešel o tři měsíce později ilegálně do Polska, kde se přihlásil do československé vojenské jednotky. Zde se poprvé setkal s Gabčíkem.
    Po přesunu do Francie oba sloužili v Cizinecké legii v Alžírsku, již od září 1939 se ale stali příslušníky čs. armády ve Francii. Účastnili se bojů ve Francii a po pádu Francie odpluli na lodi Rod El Farag do Anglie. Do Liverpoolu dorazili 12. července 1940, na poslední lodi, která připlula z poražené Francie.
    Na britském území se Kubiš stal velitelem čety a v březnu 1941 byl povýšen na rotmistra pěchoty. Poté se v létě 1941 s Gabčíkem účastnil speciálního výcviku, určeného pro nasazení v nepřátelském týlu. Kubiš byl hodnocen jako "pomalejší, ale svědomitý, ukázněný, rozvážný, dbalý zevnějšku. Solidní, oblíbený, národnostně velmi uvědomělý. Má snahu po vzdělání. Prokázal velitelské schopnosti, vědomosti, schopen velet pěší i kulometné četě".
    Od listopadu 1941 oba čekali na nasazení do akce. Té se dočkali v noci z 28. na 29. prosince 1941, kdy byli vysazeni na území Protektorátu v rámci výsadku Anthropoid. Místo u Ejpovic u Plzně ale přistáli poblíž Nehvizd u Čelákovic. Gabčíkovi s Kubišem se posléze podařilo nalézt úkryty v Praze a začali plánovat atentát na Heydricha. Domácí odboj měl ale z atentátu strach, v depeši do Londýna 12. května napsal, že "atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky".
    Kubiš s Gabčíkem se pak rozhodli, že na Heydricha zaútočí při jeho cestě z Panenských Břežan do Prahy v zatáčce pod Vychovatelnou. Vše si dobře obhlédli, 12 dní jezdili na kolech do Břežan. Při atentátu 27. května 1942, který trval asi 20 sekund, se Kubiš zachoval duchapřítomně: poté, co z Gabčíkova samopalu nevyšla rána, vrhl na Heydrichův vůz granát.
    Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly popravy. Do chrámu v Resslově ulici přišel Kubiš 29. května, Gabčík 1. června. Gabčík těžce nesl, že jeho zbraň selhala. Po zradě výsadkáře Karla Čurdy přepadlo kostel 18. června gestapo; Gabčík spáchal v bezvýchodné situaci sebevraždu, těžce raněný Kubiš, který spolu s Adolfem Opálkou a Josefem Bublíkem bojoval na kůru, vykrvácel po zranění v lazaretu SS v Podolí.
    Z Kubišovy široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí, nejbližší rodina byla odeslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena společně se spolupracovníky parašutistů a rodinou parašutisty Valčíka. Je po něm pojmenována ulice v Praze 8 či ulice v Třebíči a Pardubicích, byl několikrát posmrtně vyznamenáni. Letos se při rekonstrukci jeho rodného domu v Dolních Vilémovicích našly jeho dopisy, části vojenského stejnokroje i fotografie jeho přátel.