Pomoc pohybem vynesla záchranné stanici 80 000 korun - Středočeský - Český Metropol

Středočeský

Pomoc pohybem vynesla záchranné stanici 80 000 korun

zdroj: Ota Schnepp

Huslík u Poděbrad | Něco přes rok, základní kámen byl položen 26. června 2014, trvala realizace moderně pojaté a hlavně i vybavené Záchranné stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Huslíku u...

 

Poděbrad. V rámci realizace projektu tak vznikly hlavní provozní budova, objekt nepřetržité péče o zvířata, hospodářské stavení, řada voliér a další objekty mající nějakou souvislost se zajištěním provozu celého areálu, včetně vodní nádrže. To vše si vyžádalo více než 44 milionů korun. Samozřejmě, že finanční prostředky byly pořízeny z různých dotačních titulů. A že není osud zvířat, která se již nemohou vrátit do volné přírody, případně až po delším léčení, lhostejný ani lidem v pohybu, dokazuje finanční příspěvek Nadace ČEZ ve výši 80 000 korun. 
 
„Uživatelé mobilní aplikace EPP Pomáhej pohybem nasbírali za necelý půlrok body již pro sto projektů, kterým Nadace ČEZ následně věnovala částku přesahující osm milionů korun. Mezi obdarované patřila i Záchranná stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Huslíku, jejíž provozovatelé si dali za cíl, nasbírat v bodech celkem 80 000 korun. Jsme rádi, že mezi aktivními sportovci i běžnými chodci, kteří si zapnuli svůj mobil, jsou i tací, kteří myslí na ochranu přírody a života v ní. Rádi jsme proto projekt podpořili, mnozí z nás k tomu přidali i své pohybové body,“ říká s úsměvem Michaela Žemličková, ředitelka Nadace ČEZ.
 
Záchranná stanice pro zraněné a handicapované živočichy v nedalekém Pátku, z něhož se postupně přesune do Huslíku, ročně přijme na 1 600 různých zvířat, která potřebují nějakým způsobem pomoc. Šedesát procent z nich se přitom daří vrátit zpět do volné přírody. Některé se i přes veškerou snahu nepodaří zachránit, další se pak pro svůj trvalý handicap stanou stálými obyvateli stanice. Patří mezi ně i mláďata, která přišla do styku s lidmi a již se nezbavila jejich pachu. Ať již vyléčení, ovšem ve volné přírodě již neschopni se pro různý handicap o sebe postarat, nebo v mládí vytržení z přírody, se přitom v rámci ekocentra těší velké pozornosti návštěvníků, hlavně dětí. Jsou to také jediná zvířata, která jsou běžně k vidění. Ostatní jsou buď v karanténě, nebo se léčí v místech, kam veřejnost nesmí. Kvůli pozdějšímu návratu do volné přírody je to více než logické.
 
„Lidé nám většinou volají, že našli nějaké zvíře. Snažíme se nejdříve zjistit, o jaké jde, jak je na tom a zda jsou schopni ho k nám dovézt. Většinou ovšem pro ně jezdíme sami.  Hlavně přes léto jsou dny, kdy ráno sednu do auta a vrátím se až večer. Ročně tak najezdím až šedesát tisíc kilometrů. Naše práce je přitom tvrdá nádeničina. Kdo se chce stát ošetřovatelem v záchranné stanici a myslí si, že se bude jen mazlit se zvířátky, tak ať si rovnou nechá zajít chuť. Je to jak fyzicky, tak i psychicky náročné, neboť v přírodě volně žijící zvířata nejsou žádní domácí mazlíčkové. A bohužel také smutné, když se pokus o záchranu nezdaří,“ přibližuje práci zvířecích záchranářů vedoucí stanice Luboš Vaněk.
 
Stanice podle něj existuje již třicet let. I když několikrát měnila své místo, její působnost se rozkládá hlavně mezi městy Kolín, Poděbrady, Nymburk, Český Brod, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem, Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště. Přestože ještě leží ve Středočeském kraji, působí i v části Královohradeckého. „Naším hlavním cílem je danému zvířeti poskytnout první pomoc, vyléčit ho a poté vypustit zpět do volné přírody. Vše doplňujeme o vzdělávací aktivity směrem k dětem i široké veřejnosti. Svými body tak každý pomohl k navrácení uzdravených živočichů zpět do přírody a zároveň podpořil vzdělávací akce pro veřejnost. Všem patří náš velký dík“ uzavřel Luboš Vaněk.

Zdroj: Ota Schnepp

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Kraje  » Středočeský