Šéf ODS Kuba se pravděpodobně nedostane do Sněmovny

Volby 2013

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Úřadující předseda ODS a lídr jihočeské kandidátky Martin Kuba se podle průběžných výsledků předčasných voleb nedostane do Sněmovny. V Jihočeském kraji ho preferenčními hlasy předstihuje bývalý...

jihočeský hejtman za ODS Jan Zahradník. ODS přitom v kraji získá zřejmě jen jeden poslanecký mandát.
Kuba, který je od loňského listopadu prvním místopředsedou ODS, byl řízením strany pověřen v červnu po rezignaci Petra Nečase kvůli kauze jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (dnes Nečasové). Dnes v Českém rozhlasu Radiožurnál (ČRo) Kuba uvedl, že v této chvíli rozhodně neuvažuje o tom, že by na podzimním kongresu ODS kandidoval na předsedu strany. Rozhodnutí o svém dalším angažmá ve straně chce nechat na grémiu ODS.
Jan Zahradník je ikona jihočeské ODS, nejoblíbenější hejtman vůbec v historii strany, řekl Kuba ČRo k průběžným výsledkům voleb. "Já toto považuji za poměrně, řekněme logické a zůstat za takovýmto člověkem nepovažuji za úplnou ostudu," dodal.

Přehled základních údajů o Občanské demokratické straně

    Vznik:
    ODS vznikla v únoru 1991 na mimořádném sněmu Občanského fóra (OF) jako jeden ze dvou kolektivních členů OF (spolu s Občanským hnutím); v dubnu 1991 se konal ustavující kongres strany. V březnu 1996 se ODS sloučila s Křesťanskodemokratickou stranou (KDS).
    Vnitrostranické problémy v ODS vyvrcholily v listopadu 1997, kdy dvojice vlivných členů (Ivan Pilip a Jan Ruml) vyzvala tehdejšího premiéra Václava Klause k odstoupení z funkce předsedy strany. Výsledkem byl pád koaliční vlády a vznik odštěpenecké Unie svobody.

Počet členů:
21.497 (k 26. září 2013); počet straníků klesá od roku 2010, kdy se ODS stala vládní stranou a v jejích řadách bylo přes 30.000 lidí.

    Vedení strany:
    Václav Klaus, 21. dubna 1991 - 15. prosince 2002
    Mirek Topolánek, 15. prosince 2002 - 12. dubna 2010
    Petr Nečas, 20. června 2010 - 17. června 2013
    Martin Kuba, 17. června 2013 - (první místopředseda pověřený řízením ODS)

    Zastoupení ve vládách samostatné ČR:
    2. července 1992 až 4. července 1996 - koalice ODS (a KDS), ODA a KDU-ČSL; premiérem byl Václav Klaus.
    4. července 1996 až 2. ledna 1998 - koalice ODS, ODA a KDU-ČSL v čele s Klausem; 30. listopadu 1997 podal Klaus demisi celé vlády a prezident ji pověřil výkonem funkce do jmenování nové vlády.
    4. září 2006 - 9. ledna 2007 - menšinová vláda ODS (doplněná o nestraníky) v čele s Mirkem Topolánkem. Tato vláda však 3. října 2006 nezískala důvěru sněmovny a 11. října podala demisi.
    9. ledna 2007 - 8. května 2009 - koalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených; premiér Mirek Topolánek.
    13. července 2010 - 10. července 2013 - koalice ODS, TOP 09 a LIDEM (do rozpadu strany Věci veřejné byla součástí koalice tato strana); premiér Petr Nečas. Demisi podal 17. června 2013 a byl pověřen řízením vlády do jmenování nové.

    Volby do Poslanecké sněmovny:
    1992 - volby do České národní rady (předchůdkyně sněmovny) vyhrála v koalici s KDS (29,73 procenta hlasů a 76 mandátů)
    1996 - ODS vyhrála před ČSSD (29,62 procenta; 68 mandátů)
    1998 - ODS druhá za ČSSD (27,74 procenta hlasů; 63 mandátů)
    2002 - ODS druhá za ČSSD (24,47 procenta; 58 mandátů)
    2006 - ODS vyhrála před ČSSD (35,38 procenta; 81 mandátů)
    2010 - ODS druhá za ČSSD (20,22 procenta; 53 mandátů)
    2013 - ODS skončila až pátá, zaznamenala svůj suverénně nejhorší výsledek v historii.

    Hlavní události v posledních letech:
    - Na kongresu ODS v prosinci 2008 se tehdejší prezident Václav Klaus (hlavou státu v letech 2003 - 2013) vzdal funkce čestného předsedy strany.
    - Po parlamentních volbách v květnu 2010 získala ODS 20,22 procenta hlasů a skončila za ČSSD na druhém místě. Pro stranu to byl tehdy nejhorší výsledek ve sněmovních volbách.
    - V pořadí třetím předsedou ODS byl zvolen v červnu 2010 Petr Nečas (vedení strany se ujal již po dubnové rezignaci Mirka Topolánka, pouhé dva měsíce před parlamentními volbami).
    - Propad strany pokračoval i v říjnu 2010 ve volbách senátních a komunálních. ODS obhájila jen osm z 18 mandátů a v horní komoře přišla o většinu. Na komunální úrovni ztratila řadu velkých měst. Navzdory porážce od TOP 09 se jí podařilo získat post primátora v Praze, ale jen za cenu dohody s ČSSD (letos v květnu po odvolání Bohuslava Svobody odešla ODS po 22 letech do opozice).
    - V dubnu 2012 pozastavila ODS členství Pavlu Bémovi, který o to sám požádal. Exprimátor tak reagoval na odposlechy telefonátů mezi ním a lobbistou Romanem Janouškem, které naznačují lobbistův vliv na dění na magistrátu, v ODS nebo tehdejší vládě. Bém se členem strany opětovně stal letos v lednu.
    - Neúspěchem ODS skončily loňské volby do Senátu. Strana obhájila jen čtyři z 13 mandátů; její klub je tvořen 15 senátory, což je nejméně v historii. Straně se nedařilo ani v krajích - těsně vyhrála jen v Plzeňském kraji (stejně jako ČSSD zde měla ale po 14 mandátech).
    - Kvůli sporům o vládní daňový balíček složili v listopadu poslanecký mandát rebelové ODS Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr. S pomocí hlasů jejich náhradníků poté Nečasův kabinet balíček prosadil a zažehnal vládní krizi. Údajnou protislužbou pro trojici exposlanců měly být podle žalobců "trafiky" ve firmách se státní účastí.
    - V lednových prezidentských volbách utrpěl zástupce ODS Přemysl Sobotka porážku, když z devíti kandidátů skončil předposlední.
    - Nečas letos v červnu rezignoval na předsedu ODS i na funkci předsedy vlády. Důvodem byl skandál jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové (nyní Nečasové), která podle policie zneužila Vojenské zpravodajství a je zapletena do korupčního případu.
    - V srpnu ODS vyloučila ze strany lobbistu Tomáše Hrdličku a poslance Jana Floriána a Tomáše Úlehlu. Poslanci nehlasovali proti vládě Jiřího Rusnoka, a porušili tím dohodu koalice.

zdroj: www.ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Volby 2013

» Politika