Naděžda Krupská: Chodím si Prahou inkognito - Rozhovory - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Rozhovory

Naděžda Krupská: Chodím si Prahou inkognito

Ikona

28. srpna 2010, 09.11 | Naděžda Krupská byla ještě donedávna „dámou“ z kabaretu. Na benefičním koncertu Noc s hvězdami na hradě Houska skvěle imitovala Halinu Pawlovskou a předvedla velký talent. A právě v soutěži Česko Slovensko má Talent se uchází o přízeň poroty i diváků. Naděždo, jak jste se představila porotě složené z Lucie Bílé, Jana Krause a Jaroslava Slávika?
Klasicky jsem se představila, řeklaodkud jsem a odpověděla na nějakou tu všetečnou otázku. Pak následoval 20 sekundový převlek do Haliny Pawlovské a klasické vystoupení.

 

Měla jsem na to jen dvě minuty a musím říct, že to je velmi krátká doba.  Myslím, že to snad dopadlo dobře a diváci se bavili.

A co bude dál?

V současnosti čekám, jak všechno dopadne! Na začátku září bych se měla dozvědět, zda postoupím mezi 56 vyvolených. Pokud se mi podaří jít do velkých televizních přenosů, slíbila jsem porotě, že předvedu za 2,5 minuty parodii na pět zpěvaček včetně převleků. To tady ještě nikdo nedokázal.

Naděžda Krupská je umělecké jméno. Já to vím a čtenáři asi tuší, že ve skutečnosti hovořím s mužem. Byť se o vás celkem dost píše, vaši pravou tvář zná málokdo. Kdy prozradíte víc, než jen to, že se jmenujete David?

Teď budu tedy s dovolením mluvit za Davida a v mužském rodě. Je pravda, že mojí identitu moc lidí nezná a spatřuji v tom spíše výhodu. Byť jsem dal už pár rozhovorů, chodím po ulici inkognito. Není to ale dlouhodobě udržitelný stav a odhalit svojí pravou tvář se chystám už brzy. Pokud se mi to poštěstí, tak právě v rámci soutěže Česko Slovensko má Talent.

Jak jste se k tomuto umění dostal?

Kdysi jsem žil pět let v Německu a naučil jsem se perfektně jazyk. Po návratu do Čech jsem potřeboval vydělat peníze a začal jsem pracovat jako barman. Shodou okolností to bylo v Aqua clubu 2000,  což byl svého času nejprestižnější Travesti klub u nás. Jezdili tam hodně Němci, a protože jsem uměl německy, musel jsem občas moderovat. Pak jsem jednou prohrál sázku, s tím, že musím odmoderovat jeden večer v převleku za ženu. Šéf klubu mi pak na rovinu řekl, že jako moderátor muž končím, ale pokud chci, mohu moderovat jako žena. Líbilo se mu to prý mnohonásobně víc.

Proč myslíte, že jste byl jako žena lepší?

V roli a pod maskou jsem si mohl daleko více dovolit. Najednou jsem byl vtipnější, zábavnější a navíc jsem si „jako žena“ mohl zarýpat do chlapů. A to je téma, které lidi baví a navíc    vědomí, že pod maskou se skrývá chlap a rejpe do vlastních řad, je to pravé! Kdybych to samé říkal jako David, nikdo by se nesmál, kdyby to říkala normální žena, působila by zase jako feministka.

Není to trošku schizofrenní?

Za schizofrenika se nepovažuji, i když přiznávám, že vedu krapet dvojí život. Rád bych ale zdůraznil, že nejsem žádný úchyl, který se převléká do ženských šatů a běhá v nich po ulici. I když nic proti takovým lidem nemám, to je každého věc. V běžném životě jsem chlap, který chodí v džínsech a triku, má normální zaměstnání, nikdy bych se ženou stát nechtěl a nikdo by ve mně taky Naděždu nehledal. Za ni se převlékám jen v rámci vystoupení či kulturních akcí, jako třeba právě na Housce, kde jsem v šatech a lodičkách „strávila“ celý dlouhý večer. Dámy, lituji vás, šíleně mě bolely nohy!

Kde berete ty nápady?

Ukecaný jsem byl vždycky, ale na druhou stranu jsem v běžném životě docela suchar. Některé gagy a narážky mám připravené. Pak ale nastává ohlas publika, na který reaguju, a to už je spontánní. Vždycky záleží na naladění diváků a na energii, kterou mi předají. Občas se ale sám divím, kde ten můj mozek ty výplody bere. Nemám slov, ale Naděžda by je možná měla.

Na Housce jste bravurně předvedl Halinu Pawlovskou. Jak dlouho ji předvádíte a proč zrovna ji?

Osm let už jezdím na vystoupení s Travesti skupinami a Halina mě provází asi posledních pět let. Pawlovská je skvělá moderátorka s osobitým smyslem pro humor a já se považuji za travesti komika. Mám s ní úspěch a lidi na ní reagují skvěle.

Kde je nejlepší publikum?

Nejtěžší je vystupovat v Praze, je dost zhýčkaná. Miluji ale vísky v „horní dolní“ až na konci republiky, protože tam jsou nejlepší diváci. Lidi se tam umí lépe bavit, jsou otevření, přátelští a vděční, že se u nich něco děje.

Jak je to s oblečením, líčením a parukami?

Vše mám vlastní. Musím ale dbát na to, aby šaty vypadaly zajímavě a rozhodně si je nemohu jít koupit do nějaké konfekční prodejny, byť by byla značková. Kostým je nejlepší  nechat si ušít. Mám i pár paruk, které si pořizuju vzhledem k roli. Líčidla si kupuju v běžných prodejnách s kosmetikou. Oblíbil jsem si určité značky, dokážu se nalíčit sám a mám šílený binec v kabelce. . . .

Stále se točíme okolo žen? Co se vám vlastně na ženách líbí?

Jsem z „druhého břehu“ a po sexuální stránce mě ženy nepřitahují. To ovšem neznamená, že nedokážu ocenit ženskou krásu. Stačí se na ženu podívat a ohodnotit jí stoprocentně umím. Asi patřím mezi klasické české povahy, a když už jsme u toho, nelíbí se mi vychrtlé modelky. Kypřejší tvary jsou pro mě zajímavější a myslím si, že plnější lidé jsou spokojenější a milejší. Lidi mám ale rád všeobecně a pokud je to fajn člověk, je mi naprosto jednojestli je vysoký jen metr, kostnatý nebo širší než delší.

Na co se v současnosti nejvíc těšíte?

Samozřejmě na Česko Slovensko má Talent. Rád bych se dostal do  televizních přenosů a podle poslaných SMS zjistil, zda mi lidé fandí a moje vystoupení je zaujalo.

Pošlete čtenářům jako Naděžda Krupská alias Halina Pawlovská nějaký vtipný glos na závěr?

Až jednou, opustí mě můj talent a s trochou štěstí, hledat ho budu na náměstí. . . Když zastihnu ho, dám mu pěstí.

Text: Šárka Jansová

Foto: Petr Moidl

Tématické zařazení:

 » Více  » Rozhovory