Dokonalý svět Kateřiny Pospíšilové - Rozhovory - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Rozhovory

Dokonalý svět Kateřiny Pospíšilové

Doprovodný obrázek

25. srpna 2009, 16.02 | Herečku, modelku a vicemiss ČR 2006 Kateřinu Pospíšilovou, známou také z nejsledovanějších televizních seriálů Ordinace v Růžové zahradě (dcera doktora Mázla) nebo Ošklivka Katka (modelka Soňa), uvidí milovníci tohoto žánru už v příštím roce v novém seriálu TV Nova Dokonalý svět, z prostředí módního časopisu Grace.

 

Ovlivnil titul vicemiss 2006 vaši uměleckou kariéru ?

Titul vicemiss 2006 mě velice obohatil a jsem za něj velmi ráda. Díky němu jsem měla možnost se poměrně rychle a snadno seznámit s mnoha lidmi a osobnostmi v České republice. Což mi často nepochybně usnadňuje život. Nicméně v umělecké kariéře mi titul paradoxně nepomohl vůbec. Například do role v Ordinaci v růžové zahradě jsem byla obsazena ještě před obdržením titulu a role pro zahraniční produkce můj titul nijak neovlivní. V takovém případě jde především o herecký talent a také spíš o úroveň znalosti cizích jazyků.

 

Jaké  zkušenosti  ze soutěží  krásy jste si odnesla pro svůj osobní život i profesi?

Zkušenosti vlastně přicházejí až ex post. Titul mi otevřel dveře nejenom do světa modelingu, ale zejména díky seznámení s řadou úspěšných lidí z různých oborů jsem měla možnost nahlédnout pod pokličku dalším profesím a alespoň částečně je vyzkoušet. Přínosem pro mě byl také pobyt spojený s Miss International v Japonsku a v Číně, kde jsem se seznámila a komunikovala s dívkami z celého světa. Velice jsem si rozuměla s dívkou z Nigérie a díky facebooku mám možnost udržovat kontakty s většinou dívek. Další zkušeností je nepochybně popularita, která je často matoucí. Lidi vás obdivují za váš titul a přitom vás kolikrát vůbec neznají. Znají jen obrázek, který vytvořila média. Proto pro mě bylo po soutěži mnohem příjemnějsí pobývat v zahraničí, kde mě nikdo nezná a kde mám jistotu, že respekt si získám pouze svým chováním, nikoliv mediání bublinou.

 

 

Stala jste se tváří modelingové soutěže Belle Vision Model 2009, nepřipadá vám, že takových soutěží je poslední dobou příliš?

Já jsem zatím absolvovala pouze dvě modelingové soutěže. Ta první byla na pláži ve Francii, kde jsem byla se spolužáky z konzervatoře na dovolené. Tenkrát nás tam všechny holky pro zábavu přihlásili naši kluci. A ne nadarmo se mluví o Češkách jako o nejkrásnějších ženách, takže jsme tu soutěž s přehledem „společnými silami“ vyhrály. Další, a samozřejmě o poznání důležitější, byla až Miss ČR, kam jsem se již přihlásila sama. Soutěž mi nepřišla obyčejná a měla jsem pocit, že bych se případným úspěchem v ní mohla dál realizovat. Těch soutěží je skutečně dost. Soutěž Belle Vision Model 2009 mě však velmi zaujala, a to zejména proto, že vybrané dívky prošly půlročním školením s odborníky a teprve po jeho úspěšném absolvování se mohly zúčastnit finále, které se konalo letos v červnu v Grandhotelu Pupp. Ať už vyhrály, nebo ne, získaly tak zdarma výuku, za kterou by jinak musely draze platit a kterou nepochybně zúročí. Pro mě samotnou to byla velmi přínosná zkušenost a těším se již na další ročník.

 

Jak jste trávila léto a v čem vás mohou diváci po prázdninách vidět?

Doufala jsem v klidnější prázdniny, ale nakonec se toho nastřádalo až až. Nedávno jsem se vrátila z Filipín, kde jsem měla modelingovou zakázku a v srpnu jsem začala s natáčením seriálu Dokonalý svět.

 

Měla jste možnost spolupracovat na americkém muzikálu  Romantic Poetry v New Yorku. Režisérem muzikálu byl oscarový scénarista a režisér John Patrick Shanley a hudbu skládal držitel ceny Grammy Henri Krieger. Jak se vám s nimi spolupracovalo?

Ani si nedovedete představit, jakou jsem měla z této pracovní příležitosti radost. Nejlepší bylo zjištění, že tyto hvězdy jsou úplně normální lidi. Nepotřebují si na hvězdy hrát, oni jimi jsou. Tvrdě pracují a i po velkém úspěchu jsou skromní, pokorní a pracují dál.

 

Hrála jste také v několika zahraničních filmech, například ve filmu G. I. Joe po boku Sieny Miller. Ovlivnila vás tato spolupráce po profesní stránce?

Natáčení proběhlo v minulém roce a samozřejmě jsem měla velikou radost, když jsem na castingu uspěla. Pracovat s velkou cizí produkcí je vždy obohacující. Já jsem natáčela roli mladé Francouzky ve scéně těsně po bouračce, které se účastnila většina hlavních představitelů, včetně Sieny Miller. Natáčeli jsme v Karlíně, který má ve filmu vypadat jako ulice v Paříži.

 

Pro získání role v zahraničí je kromě talentu nutná také znalost jazyka. Mluvíte perfektně rusky i anglicky, měla jste nějaké speciální kurzy, nebo jste talent i na jazyky a stačila vám běžná výuka ve škole?

Mám nejlepší rodiče na světě, kteří mě vždy podporovali ve studiu a v cestování. Cokoliv jsem za různé herecké příležitosti vydělala, mi střádali a během prázdnin jsem pak vždy mohla vycestovat na jazykové kurzy do zahraničí. Prožila jsem tak měsíc ve Vídni, v Nice, St. Peterburku, Oxfordu, ale především mi v angličtině pomohl roční pobyt ve Spojených státech.

 

Dostala jste v poslední době nějakou zajímavou nabídku ve filmu?

Nabídky přicházejí, ale většinou v Čechách. A protože se teď převážně pohybuji v zahraničí, nedaří se mi je bohužel dost často dobře skloubit. Nedávno mi přišla zajímavá nabídka ze Singapuru, kterou zvažuji, proto zatím nechci nic prozrazovat.

 

Byla jste aktivní tváří projektu Emoce, který podporuje tvorbu amatérských umělců. Pokračuje tento projekt dál?

Samozřejmě, letos v dubnu jsme odstartovali již 4. ročník tohoto občanského sdružení. A projekt nejenom pokračuje, ale stále se rozrůstá. Účelem je propagovat a motivovat amatérské umělce v České a Slovenské republice. Nyní spolu s dalšími porotci vybíráme nejúspěšnější z autorů, kteří již prezentují svá díla v internetové galerii. Ti pak dostanou v září opět možnost vystavovat v rámci kamenných výstav Festivalu emocí v Praze (např. v Jindřišské věži či hotelu Corinthia Towers), Brně či Litoměřicích. Chtěli jsme letos umělce opravdu motivovat, a proto jsme kromě kamenných výstav připravili i věcné ceny, díky kterým budou vítězové moci také cestovat po Evropě, mimo jiné i do Milána, kde se v příštím roce uskuteční Emoce po italsku.

 

Ve které zemi (nebo městě) byste chtěla žít, kdybyste si mohla vybrat?

Díky modelingu jsem měla možnost žít v nejrůznějších koutech světa, ale po zkušenostech bych určitě vybírala mezi těmito třemi městy: Praha, protože je to nejkrásnější město na světě a protože odsud pocházím, New York, protože tam se, jak se říká,  „sny stávají skutečností“ a Singapur pro nesmírnou pohodovost a pohostinnost tamějších lidí.

 

Co jste schopná tolerovat v partnerském vztahu a co ne?

Myslím, že trpělivost mi nepochybně chybí, ale dostatek tolerance ne. Jelikož jsem sama dost zaneprázdněna, tak mi ani tolik nevadí, pokud partner hodně pracuje. Určitě bych ale nerada byla s partnerem, který by nebyl schopný respektovat moje pracovní nasazení.

 

Jak nejraději trávíte dovolenou?

Nejraději s přáteli nebo s rodinou.

 

Text: Ludmila Petříková, foto: archiv

 

Doprovodný obrázek

Ikona

Tématické zařazení:

 » Více  » Rozhovory