NASA vysílá na Mars vozítko za 48 miliard

Technika

MYS CANAVERAL | Americká vesmírná agentura NASA se v sobotu chystá vyslat na Mars sondu, která tam má pátrat po vodě i stopách života a poskytnout informace o historii planety. Součástí sondy je pojízdná robotická laboratoř s příznačným názvem Curiosity - Zvídavost.

"Čidla Curiosity jsou schopna zaznamenat Marťany, i kdyby to byli mikrobi," řekl o laboratoři jeden z jejích konstruktérů, John Grotzinger z Technického institutu v kalifornské Pasadeně.

NASA na svém webu píše, že to bude největší a nejlépe vybavené zařízení vyslané na Mars. Curiosity nebude odkázaná jen na sběr vzorků hornin, bude "rentgenovat" půdu do hloubky půl metru, a snímky posílat na zem.

Curiosity připomíná svými rozměry osobní auto. Je 2,7 metru dlouhá a na Zemi váží 900 kilogramů. NASA předpokládá, že bude pracovat alespoň jeden marťanský rok, tedy 687 pozemských dní. Pohánět ji bude jaderná energie z plutoniových baterií.

Špičkovému zařízení odpovídá cena. Sonda přišla na 2,5 miliardy dolarů, tedy na 48 miliard korun.

Z Kennedyho vesmírného centra na floridském Mysu Canaaveral má sonda odstartovat v sobotu 26. listopadu v 10.02 východoamerického času, to je v 16.25 SEČ. K rudé planetě poletí osm měsíců.

Přistane v Galeově kráteru, který tvoří naplaveniny ze sedimentů kdysi unášených vodou. Vrstvy na úpatí kráteru se skládají z jílů a sulfátů, jež vznikají ve vodě.

Zvídavý robot na úsvitu marťanské odyseje

Američané vysílají na Mars sondu Curiosity – Zvídavost. Do dvou let se k ní přidá průzkumník Maven.

První zařízení bude zkoumat půdu rudé planety, druhé její ovzduší. Společně mají dát odpověď na otázku, co se stalo s životem na Marsu, kam zmizela voda, která kdysi tekla po jeho povrchu.

Obě mise však mají být jen předehrou velké marsovské odyseje. Lidstvo se po čtyřech desítkách let od chvíle, kdy první člověk otiskl podrážku boty do měsíčního písku, chystá k dalšímu velkému skoku. Cílem je pilotovaný let na Mars.

Americká vesmírná agentura NASA od letošního září ukazuje na webu raketu pro let lidí na rudou planetu. Raketa bude součástí nového systému (Space Launcher System, SLS), který se skládá z nosné rakety a lodi, na jejíž podobě konstruktéři teprve pracují.

"Bude to nejsilnější nosná raketa od časů raket Saturn V (pro starty lodí Apollo na Měsíc)," upozorňuje ředitel NASA Charles Bolden.

Raketa bude jako palivo používat směs tekutého vodíku a kyslíku. Její nosnost bude 130 tun.

Plán sestrojit raketu a loď pro dopravu lidí na Mars zadal loni NASA prezident Barack Obama. Ještě před tím zrušil projekt Constellation vlády prezidenta George Bushe mladšího, který měl Američany přivézt zpět na Měsíc.

"Na Měsíc se vracet nebudeme. Je to nákladné a nemá to smysl. Naším cílem jsou vzdálené planety," pravil Bushův nástupce v Bílém domě. "Musíme pokračovat, vést k dalším hranicím, otevřít nové prostory vesmíru... a nakonec vyslat lidi na Mars," pravil Obama a zavelel k letům na rudou planetu..

NASA dostala úkol, aby se soustředila na vývoj lodí, které by člověka dopravily do odlehlých končin vesmíru. Konstrukci a provoz lodí pro dopravu astronautů a nákladu na oběžnou dráhu má po ukončení letů raketoplánů letos v červenci přenechat soukromým firmám. Od nich by si NASA potom vesmírné taxíky či vesmírné kamiony pronajímala.

Jenže marsovský projekt je zatím "ve hvězdách". Odborníci odhadují, že mise lidí na Mars bude stát 450 miliard dolarů, v korunách osm bilionů, tedy osm tisíc miliard. To je téměř osm státních rozpočtů České republiky.

Pro srovnání: Rozpočet NASA pro příští rok počítá s 18,8 miliard dolarů (360 miliard korun).

Někteří lidé z NASA srovnávají projekt pilotovaných letů na Mars s projektem letů na Měsíc Apollo. Říkají mu "Apollo na steroidech". Tedy větší a především nákladnější Apollo.

"Není to pouze o vlajce a stopách v písku. Je to spousta mravenčí práce, zkoušek - a někdo to musí zaplatit," připouští John Olson, ředitel výzkumného oddělení NASA.

Možností, jak se vypořádat s nedostatkem financí, je mezinárodní spolupráce. Kdo ví, třeba Američané vyzvou Rusy, Číňany a Evropskou vesmírnou agenturu, aby se na marťanské expedici podíleli.

Na Mars by tak v jedné lodi mohl letět americký astronaut, ruský kosmonaut a čínský taikonaut. Politici by však museli vyřešit otázku: Kdo jako první vstoupí na rudou planetu? Kdoví, možná by ze schůdků výsadkového modulu mohli seskočit všichni tři zároveň.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti

» Technika » Technika